Adventní rekolekce – poznámky k promluvě

Advent 2022 / Akademie nejen pro seniory / Aleš Opatrný

Advent - čas čekání

• Čekání už asi ne na dárky, snad na stromeček, ten ale opadá..
• Čekání na splnění jiných našich přání? To může být pokus o útěchu a současně cesta ke zklamání, když se přání, třeba i opřené o modlitbu, nesplní..

I. Co čekáme od Boha?

• Splnění našich snů a požadavků, které nám nikdo jiný nesplní?
• Splnění něčeho, co jsme si sami vybrali z Písma? Zač budete prosit v mém jménu, dá vám…Je to tak? Lze na to spoléhat? Jak to vidí fundamentalisté a proč?
• Podívejme se na to jaksi „od konce“, tedy od konce naší životní pouti a od konce světa.  Co chce Ježíš? “ Otče, chci, aby ti, které jsi mi dal, byli tam, kde jsem já!  Aby nezahynul nikdo z těch, které jsi mi dal..?
• Čekáme pro věrnost Boží naplnění těchto Ježíšových přání? Čekáme od Boha milosrdenství, provázení na životní cestě dobrým směrem, naplňování Boží věrnosti? Čekáme od něho velkorysost a to nejen vůči nám samotným, ale i vůči loupežníkům?  Neboli: je Bůh pro nás grand (sv. Ignác) nebo úzkoprsý kontrolor, sestavoval tel obtížných rébusů, vykonavatel mých pomstychtivých přání?
• Čekáme od něho milosrdenství – ne především pro to, že po něm toužíme, ale proto, že je milosrdný?
• Věříme mu, že je milosrdný? Čekáme od Boha, že po nás touží a že nás chce k sobě přivést, ač jsme tak bídní? Čili čekáme spásu od jediného Spasitele?
• Z jeho lásky potřebujeme žít především, ne z našich snah a obětinek! My nejsme spasitelé ale jedineční adresáti a příjemci spásy!
• Zkonkretizujte si to teď při pohledu na vlastní život v přemýšlení a modlitbě!

II. Co čeká Bůh od nás?

• Na jedné straně: nic, vždyť je zcela a plně bohatým.
• Na druhé straně nás stojí o naši lásku k sobě a k bližním, které podobně miluje. nás celé a věčně, ač je k nevíře, že stojí o takový šunt, jakým jsme my. Obrazně řečeno: podívejme se do zrcadla, kde budou vidět všechny naše zápory a selhání a vezměme vážně, že o něco takového, jako jsem já sám, Bůh stojí. Že stojí o člověka víc, než všechno zlato nebo než o všechny galerie světa. Jak tu sedíme, jsme hromada nesmírně cenného zboží, které má podle lidských měřítek u každého jinou popisku a cenovku, podle Boha ale vždy cenu maximální, inflace-neinflace.
• Co Bůh zřejmě nečeká, to je obchodní vztah s námi. „Ty mi dáš /nedáš/, a já ti dám/nedám“. Podobenství o dělnících na vinici nebo o marnotratném synu a milosrdném otci mluví jasně a rozčílí nejspíš každého „obchodníka s Bohem“, jehož obchodní vztah není projevem důvěry, ač to tak vypadá, ale je projevem nedůvěry. Nevěří, že by Bůh byl tak dobrý, že by nám daroval spásu jako dar, ne jako odměnu, n.b. získanou za úplatek.
• Nemám tedy dělat dobré a ušlechtilé skutky, abychom si naklonili Boha? Ne, to není cesta. Máme dělat dobré a nezištné skutky z lásky k Bohu a z lásky k lidem, máme se tedy připojovat k milujícímu Bohu, nechat se jim inspirovat, chcete-li rozmnožovat při vší naší nepatrnosti dobro na světě či ve vesmíru a tak být pro Ježíše učedníky, spolupracovníky „okrašlovateli“ vesmíru i Božího království.
• A to všechno co možná nezištně, protože Bůh má připraveny pro každého dotační programy a dotace rozděluje podle svrchované moudrosti, ne podle  protekčních zásahů a nespravedlivých kritérií. A pokud prosíme o pomoc a přímluvu svaté, děláme dobře. Nejde v tom případě o střet zájmů, ale o snahu o naše zapojení do skvělých projektů, v nichž aktéry byli a jsou také světci – lidé zcela sjednocení s Bohem, nikoliv ti, kdo mají Boha korigovat a přesvědčovat, aby změnil názor.