Navigace: Tematické texty D Duch svatý, letniceDelší texty Ano (Raniero Cantalamessa)

Ano (Raniero Cantalamessa)

Abychom vysvětlili, kdo je Duch svatý, musíme rozlišit dvě roviny, jak je ostatně vždy vymezují Písmo svaté i teologie: rovinu Nejsvětější Trojice a rovinu dějin. Totiž kým je Duch svatý sám o sobě ab aeterno, od věčnosti, a kým pro nás Duch svatý byl a je v dějinách spásy. Zjednodušeně řečeno: to, co Duch svatý „je", a to, co Duch svatý "koná".

V Nejsvětější Trojici je Duch svatý třetí božskou osobou. Takže má také totožnou podstatu a stejnou důležitost jako Otec a jako Syn. Pro křesťanské myšlení bylo vždy životně důležité nepřipustit mezi božskými osobami žádné jiné rozdíly než různost vztahů, které mají tyto osoby mezi sebou navzájem. V myšlení západní církve ovlivňované především jistými geniálními postřehy svatého Augustina je Duch svatý v rámci Trojice vzájemným darem Otce a Syna, je poutem lásky, která je spojuje. Je Duchem obou, jak praví hymnus Veni Creator Spiritus.

Když přejdeme do roviny dějin spásy, je Duch svatý Boží moc, která se v průběhu dějin postupně zjevuje nerůznějšími způsoby. Nejprve ve Starém zákoně, potom v Novém, a nakonec v životě církve. To je to, co prohlašuje anděl při zvěstování: "Duch svatý na tebe sestoupí a moc Nevyššího tě zastíní" (Lk 1,35).

Stručně bychom mohli shrnout působení Ducha svatého do těchto oblastí: je Bohem, který se zpřítomňuje v dějinách, je Bohem, který v dějinách aktivně působí, když inspiruje proroky a připravuj e zjevení, je tím, který nám dal při vtělení Ježíše Krista a vedl jeho kroky a který byl Kristem poslán církvi jako Duch života. (11)


Ale jak si může každý uvědomit, že má charisma?

Myslím, že není tak důležité, aby si to uvědomili věřící jednotlivě, ale mají si toho všímat duchovní správci obce. Je-li někdo příliš přesvědčen, že má jisté charisma, může být v pokušení, aby ze sebe dělal protagonistu, aby se považoval za nepostradatelného, aby toho zneužíval. Poukáže-li však na dar Ducha někdo jiný, je to menší nebezpečí také proto, že může být uvedeno ve skutek vzájemnou pomocí.

Takový člověk musí projevovat učenlivost k Duchu a přijmout popud k uplatnění charismatu, které mu Duch vkládá do srdce. Pokud jde pak o rozlišení, musí připustit, aby mu někdo pomohl, aby měl jistotu, že to není jen iluze, nebo aby jen neimprovizoval. Nikdo nemůže zaručit, že má charisma, a osobovat si právo, aby mu k tomu druzí dali prostor, aniž se podrobí rozlišování. Této nutnosti si byl vědom už svatý Pavel, když tvrdil: "Za to se modlím, ať stále víc a více roste vaše láska a s ní i poznání a všestranný úsudek, abyste dovedli volit to lepší" (Flp 1,9-10).
(…)
Apoštoly mohou být dnes ti, kdo mají řídící funkce, a tedy církevní představitelé různého stupně; proroky představují ti, kdo různým způsobem naznačují Boží soud o jisté situaci. (54)
(…)
/K daru jazyků:/ Tzn. zaznívají zvuky, které vyjadřují duševní stav, ale nepředstavují rozumové pojmy. (55)
(…)
Když však je tento dar pravý - zvláště ve společenství, protože charismata vyčleněná ze společenství jsou tak trochu jako květiny uříznuté v zahradě, které rychle zvadnou
- a uplatňuje-li ho více osob společně, má zjevnou autoritu a bezprostřední schopnost spojit hlasy a sjednotit shromáždění v jedno srdce. Proto pokládám za nemožné udělat si představu o glosolalii, když ji nevidíme a nejsme do ní vtaženi při charismatickém modlitebním setkání. Jenom takto se může vycítit jeho jednoduchost a zároveň jeho moc, zvláště když se projeví "zpíváním v jazycích". (56)


Když Maria přijala poselství anděla Gabriela, řekla "ano" ve jménu celého lidstva. Jan Pavel 11. zdůraznil, že "nikdy v dějinách lidstva nezáleželo tolik na souhlasu lidského tvora, jako právě tehdy " (TMA 2). K čemu jsou vybízeni dnes, po dvou tisících letech, ti, kdo se dosud snaží splnit ve svém životě Boží vůli?

K slovům papeže můžeme dodat, že díky Bohu nikdy nebyla dána tak plná odpověď na Boží očekávání, jako když Maria řekla "ano" andělu Gabrielovi. V ní nalézáme - jak napsal jeden exegeta ve svém skvostném komentář k Lukášovu evangeliu - "dokonalou rovnováhu mezi pasivním přijetím a aktivní účastí tvora". V ní dosahuje vrcholu vyvážený zbožný postoj pozůstávající z učenlivosti Duchu a z pohotovosti svobodně jednat. Chceme-li být s Marii pneumatoforoi (nositeli Ducha), jak říkali Otcové, musíme i my říkat Bohu totální, hluboké "ano“. (139)
(…)
Ano se musí někomu říct: neřekne-li se Bohu, bude se muset říct chladnému osudu. (140)

(Raniero Cantalamessa, Saverio Gaeta: Dech božského Ducha, Karmelitánské nakl., Kostelní Vydří 1998, 139-140)


Čtení z dnešního dne: Čtvrtek 23. 3.

1. čtení – Ex 32,7-14; Žl 106; Evangelium – Jan 5,31-47

Komentář k Jan 5,31-47: Pozor, abychom my křesťané „neoslavovali sebe navzájem“. Veškerá naše hrdost musí pramenit z Boží lásky. Naše svědectví, má-li být věrohodné, je nutné obrátit tímto směrem!

Zdroj: Nedělní liturgie

Sv. Rebeka Rafqa (svátek 23.3.)

(23. 3. 2023) Rafqa Pietra Choboq Ar-Rayès * 29. 6. 1832 Libanon † 23. 3. 1914 Libanon 

Zvěstování Páně (25.3.)

(22. 3. 2023) Žádný učený z nebe nespadl a z nebe nespadl ani Bůh. Bůh si zvolil svou cestu do světa prostřednictvím člověka, který se…

Inaugurace papeže Františka 19. 3. 2013 a svatý Josef

(18. 3. 2023) Papež František je ctitelem svatého Josefa. Pochází z farnosti sv. Josefa, v kostele sv. Josefa zaslechl osobní Boží…

Svatý Josef (svátek 19.3.)

(17. 3. 2023) Svatý Josef je světec, o kterém se mnoho nemluví, ačkoli jeho role v životě Ježíše Krista je naprosto zásadní. Anebo se…

Internet - dobrý sluha i zlý pán. Doporučujeme k přečtení!

Internet - dobrý sluha i zlý pán. Doporučujeme k přečtení!
(16. 3. 2023) Doporučujeme k přečtení knížku: S mobilem do Božího království? 25 úvah o tom, proč je internet dobrý sluha…

Den sv. Patrika (17.3)

(16. 3. 2023) Pro našince je velkolepá oslava, spojená se svátkem sv. Patrika, možná trochu nepochopitelnou podívanou, která však má…

Jiří Grygar (* 17. 3. 1936)

(16. 3. 2023) Český astronom a astrofyzik, významný popularizátor vědy v oblasti astronomie, astrofyziky a vztahu vědy a víry, za…