Jestliže mě miluješ, nemysli na svou pastvu Co znamená Ježíšovo trojí: „Miluješ mě?“ - archív citátů

Navigace: Tematické texty D Duch svatý, letniceDelší texty Ano (Raniero Cantalamessa)

Ano (Raniero Cantalamessa)

Abychom vysvětlili, kdo je Duch svatý, musíme rozlišit dvě roviny, jak je ostatně vždy vymezují Písmo svaté i teologie: rovinu Nejsvětější Trojice a rovinu dějin. Totiž kým je Duch svatý sám o sobě ab aeterno, od věčnosti, a kým pro nás Duch svatý byl a je v dějinách spásy. Zjednodušeně řečeno: to, co Duch svatý „je", a to, co Duch svatý "koná".

V Nejsvětější Trojici je Duch svatý třetí božskou osobou. Takže má také totožnou podstatu a stejnou důležitost jako Otec a jako Syn. Pro křesťanské myšlení bylo vždy životně důležité nepřipustit mezi božskými osobami žádné jiné rozdíly než různost vztahů, které mají tyto osoby mezi sebou navzájem. V myšlení západní církve ovlivňované především jistými geniálními postřehy svatého Augustina je Duch svatý v rámci Trojice vzájemným darem Otce a Syna, je poutem lásky, která je spojuje. Je Duchem obou, jak praví hymnus Veni Creator Spiritus.

Když přejdeme do roviny dějin spásy, je Duch svatý Boží moc, která se v průběhu dějin postupně zjevuje nerůznějšími způsoby. Nejprve ve Starém zákoně, potom v Novém, a nakonec v životě církve. To je to, co prohlašuje anděl při zvěstování: "Duch svatý na tebe sestoupí a moc Nevyššího tě zastíní" (Lk 1,35).

Stručně bychom mohli shrnout působení Ducha svatého do těchto oblastí: je Bohem, který se zpřítomňuje v dějinách, je Bohem, který v dějinách aktivně působí, když inspiruje proroky a připravuj e zjevení, je tím, který nám dal při vtělení Ježíše Krista a vedl jeho kroky a který byl Kristem poslán církvi jako Duch života. (11)


Ale jak si může každý uvědomit, že má charisma?

Myslím, že není tak důležité, aby si to uvědomili věřící jednotlivě, ale mají si toho všímat duchovní správci obce. Je-li někdo příliš přesvědčen, že má jisté charisma, může být v pokušení, aby ze sebe dělal protagonistu, aby se považoval za nepostradatelného, aby toho zneužíval. Poukáže-li však na dar Ducha někdo jiný, je to menší nebezpečí také proto, že může být uvedeno ve skutek vzájemnou pomocí.

Takový člověk musí projevovat učenlivost k Duchu a přijmout popud k uplatnění charismatu, které mu Duch vkládá do srdce. Pokud jde pak o rozlišení, musí připustit, aby mu někdo pomohl, aby měl jistotu, že to není jen iluze, nebo aby jen neimprovizoval. Nikdo nemůže zaručit, že má charisma, a osobovat si právo, aby mu k tomu druzí dali prostor, aniž se podrobí rozlišování. Této nutnosti si byl vědom už svatý Pavel, když tvrdil: "Za to se modlím, ať stále víc a více roste vaše láska a s ní i poznání a všestranný úsudek, abyste dovedli volit to lepší" (Flp 1,9-10).
(…)
Apoštoly mohou být dnes ti, kdo mají řídící funkce, a tedy církevní představitelé různého stupně; proroky představují ti, kdo různým způsobem naznačují Boží soud o jisté situaci. (54)
(…)
/K daru jazyků:/ Tzn. zaznívají zvuky, které vyjadřují duševní stav, ale nepředstavují rozumové pojmy. (55)
(…)
Když však je tento dar pravý - zvláště ve společenství, protože charismata vyčleněná ze společenství jsou tak trochu jako květiny uříznuté v zahradě, které rychle zvadnou
- a uplatňuje-li ho více osob společně, má zjevnou autoritu a bezprostřední schopnost spojit hlasy a sjednotit shromáždění v jedno srdce. Proto pokládám za nemožné udělat si představu o glosolalii, když ji nevidíme a nejsme do ní vtaženi při charismatickém modlitebním setkání. Jenom takto se může vycítit jeho jednoduchost a zároveň jeho moc, zvláště když se projeví "zpíváním v jazycích". (56)


Když Maria přijala poselství anděla Gabriela, řekla "ano" ve jménu celého lidstva. Jan Pavel 11. zdůraznil, že "nikdy v dějinách lidstva nezáleželo tolik na souhlasu lidského tvora, jako právě tehdy " (TMA 2). K čemu jsou vybízeni dnes, po dvou tisících letech, ti, kdo se dosud snaží splnit ve svém životě Boží vůli?

K slovům papeže můžeme dodat, že díky Bohu nikdy nebyla dána tak plná odpověď na Boží očekávání, jako když Maria řekla "ano" andělu Gabrielovi. V ní nalézáme - jak napsal jeden exegeta ve svém skvostném komentář k Lukášovu evangeliu - "dokonalou rovnováhu mezi pasivním přijetím a aktivní účastí tvora". V ní dosahuje vrcholu vyvážený zbožný postoj pozůstávající z učenlivosti Duchu a z pohotovosti svobodně jednat. Chceme-li být s Marii pneumatoforoi (nositeli Ducha), jak říkali Otcové, musíme i my říkat Bohu totální, hluboké "ano“. (139)
(…)
Ano se musí někomu říct: neřekne-li se Bohu, bude se muset říct chladnému osudu. (140)

(Raniero Cantalamessa, Saverio Gaeta: Dech božského Ducha, Karmelitánské nakl., Kostelní Vydří 1998, 139-140)


Související texty k tématu:

Nejsvětější Trojice

  • V Bohu tři vyslovují: TY Každý člověk je osobou jen jednou: své vlastní a jedinečné "já" vyslovuje jako jedinec. V Bohu jsou tři, kteří je vyslovují. 
  • Bůh je ´rodina´ tří Osob  Bůh je „rodina“ tří Osob, které se mají tolik rády, že tvoří jednotu. Tato „božská rodina“ není do sebe uzavřená, nýbrž otevřená, sdílí se ve stvoření a v dějinách,…
  • Jak prezentuje Bůh sám sebe, aneb Nejsvětějjší Trojice Tajemství Nejsvětější Trojice se často vykládá tak, že se nejprve řekne, že je Bůh v Trojici jediný (nebo jeden Bůh ve třech osobách) a potom...
  • Model ideálního soužití lze najít v Bohu V Nejsvětější Trojici nalézáme  odpověď na to, co je to skutečné společenství...
  • Mrazivé slovo Trojice Teologové s velkou námahou vynalezli pro Boha falešně aritmetické, mrazivé slovo Trojice – a ono přitom jde o neuhasínající život plný radosti a vitality.
  • Nebylo by lepší učení o Trojici vynechat? K. Rahner prohlásil, že kdyby se vynechalo učení o Trojici, nic by se v životě mnoha křesťanů nezměnilo. Bohužel musíme konstatovat, že je to asi pravda.
  • Trojice - texty dle rejstříku

Čtení z dnešního dne: Středa 19. 6. 2024, Středa 11. týdne v mezidobí

2 Král 2,1.6-14;

Komentář k Mt 6,1-6.16-18: Můj vztah k Bohu je maximálně intimní a důvěrný. Právě ve skrytosti se mohu připravit na společné slavení s celou církví! Pocta vzdávaná veřejně pak bude upřímnější.

Zdroj: Nedělní liturgie

Patron lidí závislých na alkoholu - Matt Talbot (19.6.)

Patron lidí závislých na alkoholu - Matt Talbot (19.6.)
(18. 6. 2024) Matt se narodil 2. 5. 1856 v Dublinu v Irsku. Všichni muži v rodině pili tak, že se…

Pouť důvěry Taizé - 47. Silvestrovské setkání evropských mladých dospělých

Pouť důvěry Taizé -  47. Silvestrovské setkání evropských mladých dospělých
(16. 6. 2024) Estonské hlavní město Tallinn bude hostit příští evropské setkání mládeže Taizé ve dnech 28.12.2024-1.01.2025.

Jan Nepomucký Neumann (svátek 19.6.)

Jan Nepomucký Neumann (svátek 19.6.)
(15. 6. 2024) Prachatický rodák Jan Nepomucký Neumann se stal misionářem v USA a americkým světcem. Ztělesňoval most mezi různými…

Svatý Antonín z Padovy (svátek 13.6.)

(11. 6. 2024) Původní jméno velkého kazatele svatého Antonína z Padovy je Fernandez Bulhão. Narodil se v portugalském Lisabonu ve…

Svatý Norbert – zasažený bleskem (6. červen)

(4. 6. 2024) Norbert (asi 1085 – 1134) byl zprvu podjáhnem ve službách kolínského arcibiskupa a později císaře Jindřicha V. S…

Invaze spojeneckých vojsk v Normandii (výročí 6. června 1944)

(4. 6. 2024) Není zapotřebí jen lidí odvážných, chytrých a silných…

Noc kostelů - datum

Noc kostelů - datum
(4. 6. 2024) Základní informace o Noci kostelů.