Není možné milovat Boha, pokud člověk konkrétně neprojevuje lásku k bližnímu. - archív citátů

Navigace: Tematické texty O Osobnosti, svatíTomáš, ´nevěřící´apoštol Apoštol Tomáš, aramejsky Toma, v řečtině spojován s přízviskem Didymos

Apoštol Tomáš, aramejsky Toma, v řečtině spojován s přízviskem Didymos

Apoštol Tomáš, aramejsky Toma, v řečtině spojován s přízviskem Didymos, to je „dvojče“, jenž se stal slavným právě díky příběhu o své nevíře vůči vzkříšenému Kristu, kterou vypravuje právě evangelium podle Jana (20,19–31). Jeho proslulost byla taková, že mu byla připsána série apokryfních spisů, mezi nimiž je kromě Skutků Tomášových (3. stol.) také zvláštní evangelium. Je napsané v koptštině, bylo objeveno v roce 1945 v Egyptě a obsahuje 114 Ježíšových vět, z nichž některé najdeme i v kanonických evangeliích a jiné jsou pravděpodobně historické, tedy sahající až k Ježíšovi.

Jeden z nejpopulárnějších středověkých textů, Legenda aurea, nechává Tomáše zemřít v Indii, kde místní katolická církev dodnes slaví jeho památku podle vlastního obřadu.

Stín pochybnosti v evangeliu podle Jana (ostatní evangelia Tomáše uvádějí pouze v seznamu dvanácti apoštolů) vícekrát zastřel srdce tohoto apoštola. Tak na Ježíšovo rozhodnutí vrátit se do Judska, aby uctil mrtvého přítele Lazara, což bylo kvůli nevraživosti jeruzalémských autorit nebezpečné, reaguje Tomáš sarkasticky: „Pojďme i my, ať zemřeme s ním!“ (11,16)

Pochybnost se v něm znovu ozvala onoho napjatého večera, kdy Ježíš dlouze mluvil ke svým učedníkům, poté co s nimi slavil poslední večeři. Poslechněme si příběh podle evangelisty Jana: Ježíš řekl: „V domě mého Otce je mnoho příbytků… Odcházím vám připravit místo. A když odejdu a připravím vám místo, zase přijdu a vezmu si vás k sobě, abyste i vy byli tam, kde jsem já. Cestu, kam já jdu, znáte.“ V této chvíli jej Tomáš přerušil: „Pane, nevíme, kam jdeš. Jak můžeme znát cestu?“ A Ježíš mu odpověděl onou překrásnou vlastní definicí: „Já jsem cesta, pravda a život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne“ (14,2–6).

Ale jak už bylo řečeno, vše vrcholí po Kristově smrti, stále v prostoru večeřadla, kde osm dní po velikonocích Zmrtvýchvstalý Tomáše vyzval, aby „nebyl nevěřící, ale věřící“ a aby vložil prst na jeho ruce a ruku do zraněného boku. Prst, kterým zkoumá ránu v Kristově boku, znázornil Caravaggio na obraze z let 1600–1601 (dnes v Postupimi u Berlína). Potom Tomáš konečně vyslovil ono slavné a lapidární vyznání víry, které od dětství opakujeme, když kněz pozvedá svatou hostii po proměňování: „Můj Pán a můj Bůh!“

Nakonec chceme připojit zajímavost z tradice dějin umění: Téma nevíry apoštola Tomáše bylo představeno i v Benátkách ve znázornění nanebevzetí Panny Marie. Kdybychom šli v Benátkách do Galerie dell’Accademia a obdivovali Nanebevzetí Panny od Palmy Vecchia (1513), uvidíme, jak se Maria, již vzatá na nebe, znovu zjevuje Tomášovi, který nebyl přítomen a pochyboval, a shůry mu podává svůj pás, když je spolu s ostatními apoštoly.

Z knihy: Gianfranco Ravasi, Biblické postavy,
kterou vydalo: Karmelitánské nakladatelství

Apoštol Tomáš, aramejsky Toma, v řečtině spojován s přízviskem Didymos („dvojče“), se stal známým právě díky příběhu o své nevíře a pochybnostech vůči vzkříšenému Kristu...  Sv. Tomáš - "nevěřící" apoštol je v Bibli zmiňován v seznamu apoštolů (Mt 10, 3; Mk 3, 18; Lk 6, 15 a Sk 1, 13) a zmiňuje se o něm Janovo evangelium (11, 16; 14, 5-7; 20, 24-29; 21, 2). Ostatní zprávy o jeho životě nejsou věrohodně podložené. Podle syrské tradice hlásal evangelium v této oblasti. Ve 3. století byly jeho ostatky přeneseny do Edessy (v dnešním jihovýchodním Turecku). Od 6. století se tam slaví dnešní den jako výročí tohoto přenesení. 


Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Mal 3,19-20a; Žalm 98; 2 Sol 3,7-12
Lk 21,5-19

Apokalyptický obraz konce věků jistě čtenáře evangelia po staletí spíše děsil. Možná měl autor před očima scénu vypálení a zboření Jeruzaléma v roce 70 po Kr., když Římané město znovu obsadili, zničili chrám a všechny Izraelity vyhnali. Jak se to týká nás dnes? Vnímat svět, ve kterém žijeme, jako jistotu, která trvá navěky, je iluzí. Náš svět je křehký, plný zvratů a bohužel také mnoha útoků zla. Bůh nás však přeci povolal, abychom uprostřed této křehké reality nezradili své základní rozhodnutí pro Boha, pro lásku Boží a pro dobro. A to navzdory všem hrozícím nebezpečím. Dnes jsme pozváni modlit se za odvahu a pevně se rozhodnout pro Boha a jeho království.

Zdroj: Nedělní liturgie

Den Bible

(16. 11. 2019) "Četba Božího slova pozvedá naši duši, aby nás nepřemohlo zoufalství, a na druhé straně v nás vyvolává bázeň, aby…

Vystřízlivění z růžových snů Listopadu 1989

(14. 11. 2019) Mezi nejkrásnější okamžiky mého života patří závěrečné dny listopadové roku 1989. Jsem šťasten a děkuji Bohu za onen…

Světový den chudých

(14. 11. 2019) Světový den chudých se připomíná vždy 33. neděli v mezidobí, tedy neděli před slavností Ježíše Krista Krále.

Knižní tip: Naděje na neděli - Jan Sokol

Knižní tip: Naděje na neděli - Jan Sokol
(13. 11. 2019) Sokolovy texty jako obvykle zaujmou srozumitelným podáním závažných a nejednou též problematických témat. V tomto…

Sv. Anežka Česká (svátek 13.11.)

(12. 11. 2019) Narodila se roku 1211 jako nejmladší dcera českého krále Přemysla Otakara I. ...

Svatý Martin z Tours (svátek 11.11.)

(9. 11. 2019) Nejznámější příhoda sv. Martina se stala v zimě roku 334. Tehdy se římský voják Martin před branami města Amiens…

Sv. Alžběta od Nejsvětější Trojice (9.11.)

(8. 11. 2019) Alžběta z Dijonu: horkokrevná, temperamentní a neznámá světice. Karmelitka, která pomýšlela na sebevraždu...

Svátek posvěcení Lateránské baziliky v Římě 9.11.

(7. 11. 2019) Bazilika sv. Jana z Lateranu je nazývána „matkou všech chrámů města Říma a celého světa“.

Co řekl o smrti před svou smrtí oblíbený P. Josef Mixa

Co řekl o smrti před svou smrtí oblíbený P. Josef Mixa
(6. 11. 2019) Odkaz na kna.cz / Zajímavé myšlenky o smrti od P. Josefa Mixy, který zemřel 27. 10. 2019