Navigace: Tematické texty T Tři královéDelší texty Astronomický úkaz, který hvězdopravce dovedl do Betléma

Astronomický úkaz, který hvězdopravce dovedl do Betléma

Matoušovo evangelium předkládá pozornému čtenáři tyto otázky:

  1. Čemu věřili a co praktikovali mudrci od východu, kteří přišli v době krále Heroda do Jeruzaléma a ptali se, kde je ten právě narozený král Židů?
  2. Co byla ona hvězda, kterou viděli na východě?
  3. Co znamená výraz „na východě“?
  4. Kdy a v jakém souhvězdí hvězda vyšla?
  5. Proč mudrci očekávali východ hvězdy v souhvězdí (‚znamení) Berana?
  6. Co znamenají slova: „ (hvězda) šla před nimi a zastavila se nad místem, kde bylo to dítě“?

Ad 1. Čemu věřili a co praktikovali mudrci od východu, kteří přišli v době krále Heroda do Jeruzaléma a ptali se, kde je ten právě narozený král Židů?

Astronom Molnar vychází z toho, že mudrcové před dvěma tisíci lety nebyli astronomové, ani babylonští astrologové, ale vysoce respektovaní astrologové helénističtí, tedy skuteční „moudří muži“. Z těchto důvodů se kniha zaměřuje na podklady nutné pro porozumění hvězdy mudrců z pohledu astrologa, žijícího a praktikujícího v době krále Heroda. Astronomie se v 1. století př. Kr. vyvinula v poměrně vyspělý obor. Jak v řadě svých prací prokázal historik astronomie Otto Neugebauer, astronomové klasického období nepotřebovali přesný fysický model sluneční soustavy, a přesto byli schopni poměrně spolehlivě předpovídat pohyby nebeských těles.

V té době se nerozlišovalo mezi astronomií a astrologií, to čemu dnes říkáme astrologie, významně těžilo z pokroku rozvíjející se astronomie. Znalost historického vývoje astronomie a astrologie je proto nesmírně významná pro utvoření správné představy o mudrcích v Matoušově textu.

 

 Ad 2. Co byla ona hvězda, kterou viděli na východě?

Slovo „planeta“ má řecký základ (planos= poutník). Řekové k popisu planet častěji užívali výraz aster (hvězda). Například planeta Venuše byla velmi často nazývána „hvězdou Afrodité“, planeta Jupiter „hvězdou Diovou“ a tak podobně. Podle starověké víry a představ mágů byla hvězda, která jim oznámila narození židovského krále v Judeji, královská planeta (hvězda) Jupiter, jelikož při narození člověka vychází i „jeho“ hvězda.  Proto se Herodes vyptával na čas ranního východu, aby se tak zároveň dozvěděl věk domnělého nápadníka trůnu. Ačkoliv nelze říci, že by planeta Jupiter na obloze neustále oslnivě zářila, antičtí astrologové poskytují hojnost důkazů pro její královský význam.

 

Ad 3.  Co znamená výraz „na východě“?

V řeckém textu Matoušova evangelia je uveden tento astrologický slovní výraz:

έν τή άνατολή (en te anatole), tj. v doslovném překladu „na východě“ (Mt 2,2).

Jazykovědci zjistili, že je-li použit v jednotném čísle, má speciální astronomický význam, označený v soudobé astronomické literatuře odborným termínem heliakický východ hvězdy (planety), tj. proces, kdy se planeta stává postupně viditelnou za svítání krátce před východem Slunce. Je-li použito v množném čísle má význam zeměpisný totiž: země na východě – Anatolie – Východ.

Evangelium jej používá v jednotném čísle. Nelze jej tedy překládat, jak je to už po staletí v mnoha překladech: „Viděli jsme jeho hvězdu na východě“, nýbrž precizněji: „Viděli jsme jeho hvězdu při východu (tj. vycházet).“

 

Ad 4. Kdy a v jakém souhvězdí hvězda vyšla?

Astrologové dělí zvěrokruh na dvanáct souhvězdí (znamení).

Na základě moderních astronomických výpočtů Molnár dokazuje, že Jupiter vyšel heliakicky, tj. těsně před východem Slunce, v souhvězdí Berana, dne 17. dubna roku 6 př. n. l. Planeta heliakický vychází v konkrétním souhvězdí vždy po dvanácti letech. Předchozí heliakický východ Jupitera tedy nastal v souhvězdí Berana o dvanáct let dříve a následující v souhvězdí v Berana o dvanáct let později, což jsou časová rozpětí, do nichž nelze klást Ježíšovo narození.  

 

Ad 5.  Proč mudrci očekávali východ hvězdy v souhvězdí (‚znamení) Berana?

Molnár v knize uvádí velkého učence Claudia Ptolemaia z egyptské Alexandrie (110-170 po Kr.), který byl vyhlášeným odborníkem na řeckou astrologii. Jeho pojednání Tetrabiblos (Ve Čtyřech knihách), které se týká astronomie a geografie, patří k zásadním historickým dílům v těchto oborech. Tetrabiblos se často cituje jako jakási astrologická bible, protože se na ni odvolávali i další antičtí astrologové, jako na dílo zásadního významu.  V druhé knize Ptolemaios také vyjmenovává země ve vztahu k jejich vládnoucím znamením.

Beran: (…) Coleosýrie, Palestina, Idumea, Judea. (Tetrabiblos 2.3)

Všechny země na Ptolemaiově seznamu byla součástí Herodovy říše, což je významný důkaz toho, proč mudrci, astrologové tehdejší doby sledovali heliakický východ Jupitera ve znamení Berana, nikoli v sousedních Rybách či Býku.    

 

Ad 6. Co znamenají slova: „ (hvězda) šla před nimi a zastavila se nad místem, kde bylo to dítě“?

V řeckém textu Matoušova evangelia je uveden tento astrologický slovní výraz:

a) προῆγεν (proegen), tj. „šla před“ (Mt 2,9).

b) ὲπάνω (epano), tj. stála (zastavila se) „nad něčím“ (Mt 2,9).

Podstatu těchto podivných pohybů hvězdy mudrců objasnil Ivor Bulmer-Thomas (The Star of Bethlehem).

 Slovo proegen,“ jít napřed“ v řeckém textu souvisí s astrologickým termínem proegesis, který skutečně znamená „jít napřed“, nebo přesněji „jít ve stejném směru jako se pohybuje obloha“. Planeta jde ve stejném směru jako obloha tehdy, když obrátí svůj pohyb zvěrokruhem z východního směru směrem západním, kterým se otáčí obloha. Staří Řekové považovali za „normální“ směr pohybu planety směr otáčení oblohy. V dnešní astronomii je však tento koncept obrácen: v současnosti astronomové pohyb ve směru otáčení oblohy považují za protisměrný a nazývají jej pohybem retrográdním. Retrográdní pohyb je způsobený tím, že Země je blíž Slunci než vnější planety a tudíž obíhá kolem Slunce rychleji. V důsledku tohoto jevu, při němž rychlejší Země míjí Jupitera se zdá, že se tyto planety na několik týdnů zdánlivě zastaví a poté svůj směr obrátí. Fázi, kdy se po dosažení „stacionárního bodu“ začne planeta zdánlivě pohybovat nazpátek řečtí astrologové říkali, že se pohybuje (jde) „napřed“ ve vztahu ke směru, kterým se pohybuje obloha. Kdyby antičtí astrologové přijali myšlenku, že se Země otáčí kolem Slunce, pochopili by, že zastavení a retrográdní pohyb jsou optické klamy způsobené pohybem Země, nikoli nějakou vnitřní silou planety.

  K výrazu ὲπάνω  (epano) Molnár uvádí. „Značně matoucí je konstatování, že se hvězda „zastavila nad“ (dítětem). Řecké slovo ὲπάνω (epano), které může za určitých okolností znamenat „nad něčím“, je v Ptolemaiových dílech, pojednávajících o astronomii a astrologii (zhruba z roku 150 po. Kr.), vykládáno jako „nahoře“, tedy na nebi. Odborníci na biblické texty však tento obrat přeložili doslovně „nad“.  Pokud si tento výraz převedeme do astrologie, znamená to, že se planeta Jupiter zdánlivě zastavila na obloze, což samozřejmě znamená, že „nad dítětem“.  (Jupiter se zastavil nad planetou Země, kde se dítě nacházelo).

Molnár předkládá malou parafrázi důležité pasáže z Matoušova evangelia, která odráží jeho astrologickou podstatu, respektive to, co mohl evangelistovi sdělit astrolog.

A hle, planeta, kterou viděli při jejím heliakickém východu, zahájila retrográdní pohyb a dosáhla na obloze stacionárního bodu (který ukazoval) tam, kde bylo dítě.

Z astrologického hlediska však nejdůležitější podmínkou zmíněnou v textu bible nebyl okamžik, kdy hvězda „šla napřed“ nebo kdy se „zastavila“, ale kdy „byla na východě“. Biblický text zdůrazňuje okolnost „na východě“ hned dvakrát, a to oprávněně: heliakický východ byl v případě planety, jakou je Jupiter, podle tehdejších představ, obdobím její největší síly. Královská hvězda Jupiter měla tehdy moc udělit dar vládcovského majestátu.

Molnár v knize uvádí i souběh dalších, z hlediska astrologického, významných nebeských konstelací, které mudrcům, toho dne a noci, jednoznačně sdělily, že se v zemích ovládaných znamením Berana, tedy i Judeji, právě narodil král, který byl hoden jejich návštěvy a adorace.  Jeruzalém byl centrem Herodovy říše a jeho královským sídlem, což byl důvod, proč tam mágové putovali a ptali se: „Kde je ten právě narozený král Židů?“

 

Betlémská hvězda – odkaz mudrců, universitní astronom Michael R. Molnár, vydalo nakladatelství Academia, AV ČR v Praze 2006. Anglický originál The Star of Betlehem – the legacy of the Magi, vydalo nakladatelství Rutgers University Press, v roce 2000. Molnár spojuje svou astronomickou praxi se znalostí starověké astrologie a předkládá v knize poutavý, vědecky podložený výklad, v němž  s pomocí astrologických, astronomických, historických vodítek a moderní počítačové techniky řeší jednu z největších záhad světa: Co přivedlo tři mudrce (mágy) do Betléma?

 

Autorem druhého odborného výkladu, je kněz Gerhard Kroll SJ, jeho knihu pod názvem „Po stopách Ježíšových“, vydalo české nakladatelství Zvon, Praha 1995.

G. Kroll SJ uvádí v knize: „S Epifanií může vyvstávat tato pochybnost. Mohl Bůh spojit svou milost s nebeským znamením, kterým povolal mudrce?  Staří církevní otcové toto rozhodnutí respektovali a nepohoršovali se nad ním, ačkoli proti astrologickým pověrám velmi ostře bojovali. Klidný může být i moderní člověk.

Hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi a zastavila se tam, kde se nacházelo dítě, byla pro mudrce z východu viditelnou skutečností na obloze – předurčeným znamením Božím, které rozpoznali“ (str. 76). 

Když doputovali k cíli, adorovali novorozeného židovského krále, kterého Nový zákon představuje jako předpověděného Mesiáše, Ježíše Nazaretského, jednorozeného Syna Božího. 


(Text napsal a webu vira.cz a pastorace.cz poskytl p. Milan Šmerda, děkujeme)

Čtení z dnešního dne: Středa 23.1.

Žid 7,1-3.15-17; Mk 3,1-6

Komentář k Žid 7,1-3.15-17: Boží povolání není závislé na rodokmenu; Abrahámovo setkání s „králem Spravedlnosti a Pokoje“ je předobrazem setkání s Ježíšem na našich cestách.

Zdroj: Nedělní liturgie

František Saleský (svátek 24.1)

(23. 1. 2019) Učitel duchovního života pro všední život, Učitel církve, patron novinářů a spisovatelů.

21.1.2014 zemřel P. Karel Fořt - ´Otec Karel z RFE´

(21. 1. 2019) Dlouholetý oblíbený redaktor náboženského vysílání Radia Svobodná Evropa.

"Srdeční záležitost" koncem srpna na festivalu UNITED 2019

"Srdeční záležitost" koncem srpna na festivalu UNITED 2019
(18. 1. 2019) Mezi hudební interprety patří rapper Envej, slovenská chválicí skupina ESPÉ, formace Lévi a pop-rocková sestava ONMY....

Vytvořme společně "dárkovník"

Vytvořme společně "dárkovník"
(17. 1. 2019) Sdílejte s dalšími čtenáři, co za dárek Vás potěšilo (nejen) pod stromečkem 

Týden modliteb za jednotu křesťanů - smíření křesťanů přesahuje lidské síly...

(14. 1. 2019) "Týden modliteb za jednotu křesťanů" se slaví každý rok od 18. do 25. ledna (nebo na jižní polokouli kolem...

Žalmy opět v módě: Videoseriál "Víra do kapsy"

Žalmy opět v módě:  Videoseriál "Víra do kapsy"
(13. 1. 2019) 150 schodů mezi životem a smrtí. 150 zrcadel našich vzpour a věrnosti. 150 žalmů. Poznejme jejich krásu a sílu.

Etty Hillesum - výročí narození (15. 1. 1914)

(13. 1. 2019) Už uplynulo více než 100 let od narození Ester "Etty" Hillesum. Etty se narodila 15. ledna v roce 1914 v židovské rodině...

15.1.2008 zemřel jeden z českých předních biblistů Profesor Jan Heller

(12. 1. 2019) Když se přiblíží stáří, sil ubývá. Co bude dál? Někdo ulpí na tom, co uplývá. To rozmnožuje bolest. Někomu je však dáno...

Marie Elekta od Ježíše (1605–1663), svátek 11.1.

(10. 1. 2019) V roce 1656 se konečně přes různé překážky podařilo realizovat založení pražského Karmelu. Zakladatelkou byla matka...