Navigace: Tematické texty S SpolečnostDelší texty Autorita: moc nebo služba?

Autorita: moc nebo služba?

„Hle tvůj král k tobě přichází, je pokorný.“ (srv. Zach 9,9 -10)

Autorita: výkonná moc nebo služba?

Když se řekne „autorita“, může se nám vybavit  šéf, který hlavně rozhoduje, jedná, poroučí, prostě někdo, kdo  vykonává moc. Ale nositelem autority by měl být především  někdo, na koho se mohu spolehnout,  u koho mohu najít pocit bezpečí, na koho se mohu odvolat. Měl by to být ten, kdo mě může podpořit, povzbudit a provázet.

„Riskni to, máš na to.“

Slovo „autorita“ pochází z latinského slova „augere“ – růst. První mi modely autority je otec a matka. Oba mají za úkol dítě chránit a zároveň mu dodávat odvahu a povzbuzovat k tomu, aby postupovalo kupředu.: „Riskni to, jdi do toho. Neboj se, to zvládneš. Máš na to. A když to nezvládneš, jsem tu od toho, abych ti pomohl.“ Rodiče mohou velmi rychle a snadno překročit svou pravomoc vůči svým dětem a přetvářet si je ke svému obrazu. To se děje tehdy, přestane-li rodič brát na vědomí svobodu a tužby dítěte.

Jak nebýt dobrým šéfem

Největším nebezpečím pro někoho, kdo má autoritu, je manipulace s lidmi, dokazování své autority, prosazování svých pravidel . Ten, kdo zastává odpovědné místo jen proto, že chce ovládat a poroučet,  že má potřebu stát v čele, nebo že touží po privilegiích a prestiži,  nebude dobrým šéfem.

Uznání vlastních chyb autoritu posiluje

Nositel autority naštěstí nemusí být bez chyby. Je dobré si připomenout, že Bůh, když někomu svěřil nějakou odpovědnost,  si vybíral lidi nedokonalé: Mojžíše, který zabil Egypťana, Petra, který zapřel Ježíše, Pavla, který pronásledoval církev a byl při ukamenování Štěpána…  Nositel autority by ale měl být pokorný – měl své chyby a svá omezení znát, přiznávat je a respektovat. Tím jeho autorita poroste.

Je důležité mít před očima cíl

Řídit znamená posuzovat situace, přijímat moudrá rozhodnutí . Dobrý šéf musí mít před očima cíl, druhé k vytčenému cíli vést a zároveň mít stále na zřeteli jejich růst. Není jednoduché najít zlatou střední cestu mezi tendencí k uplatňování moci a tendencí nechat všemu volný průběh.

Opravdová moc je služba

Pro křesťany je modelem autority Ježíš. V předvečer své smrti umyl svým učedníkům nohy a řekl jim, ať to dělají stejně.  Ukázal nový způsob, jak uplatňovat autoritu. Jeho mocí je služba.

Dobrým šéfem je ten, kdo je nositelem důvěry a naděje. Kdo je pokorný a ví, že ti, kteří mu byli svěřeni nejsou jeho majetkem,  je odpovědný za jejich růst, vede je k vytčenému cíli a má je rád.

Rh


Čtení z dnešního dne: Pondělí 14. 9. 2026, Pondělí Svátek Povýšení svatého kříže

Nm 21,4b-9; Flp 2,6-11

Komentář k Jan 3,13-17: Nikodém tenkrát Ježíše asi nepochopil. Ale my nezapomínejme: každému vítězství předchází utrpení.

Zdroj: Nedělní liturgie

Kněz, kterého zastřelila sicilská mafie - Padre Giuseppe Puglisi

Kněz, kterého zastřelila sicilská mafie - Padre Giuseppe Puglisi
(14. 9. 2026) 15. září 1993 byl sicilskou mafií zavražděn kněz Giuseppe Puglisi. Padre Giuseppe Puglisi se pokusil se o nemožné…

Panna Maria Sedmibolestná (15.9.)

Panna Maria Sedmibolestná (15.9.)
(14. 9. 2026) Připomínka bolestných události, která Maria prožila a protrpěla ve spojení se svým Synem.

Svátek povýšení svatého kříže - 14. září

Svátek povýšení svatého kříže - 14. září
(13. 9. 2026) Kříž symbolizuje lásku Boha k člověku

Nedělní přímluvy / 24. neděle, cyklus A / 13. 9. 2026

(11. 9. 2026) Pán nás vybízí, abychom odpouštěli svým bližním. Inspirováni touto výzvou se obraťme k Pánu a společně volejme:

Sv. Jan Zlatoústý (13.9.)

Sv. Jan Zlatoústý (13.9.)
(11. 9. 2026) Jan Zlatoústý (Chrysostomos) byl oblíbeným a neohroženým kazatelem, který čelil vlně intrik a byl opakovaně posílán do…

Jak představit dětem svatou Ludmilu?

Jak představit dětem svatou Ludmilu?
(9. 9. 2026) Příběh svaté Ludmily doplněný pracovními listy, omalovánkou, komiksem, kvízy a dalšími materiály

Oratorium Svatá Ludmila od Antonína Dvořáka

Oratorium Svatá Ludmila od Antonína Dvořáka
(9. 9. 2026) Antonín Dvořák napsal oratorium Svatá Ludmila na text Jaroslava Vrchlického.