Kdo si chce vystačit pouze sám, kdo se domnívá, že všechno musí udělat sám,  - archív citátů

Navigace: Tematické texty M ModlitbaDelší texty Breviář, denní modlitba církve - modlitba žalmů (Karel Pilík)

Breviář, denní modlitba církve - modlitba žalmů (Karel Pilík)

Co je to breviář?
Aneb denní modlitba církve

Jedna z nejslavnějších fresek Michelangelových je stvoření Adama. Adam právě stvořený leží na zemi ve své neporušené kráse a pohledem plným vděčnosti a lásky hledí na Boha Stvořitele, jehož ruka se po dokončení díla vzdaluje od vztažené ruky Adamovy. Tak začíná dialog mezi člověkem a Bohem a táhne se celými dějinami. To, co bylo na počátku čisté a radostné, se naruší a poškodí selháním člověka, který nevydržel v dialogu lásky a pod vlivem ducha zla hledá štěstí a naplnění života jinde. Tím se vrhá do neštěstí, ale ten, který je Láska, člověka nezavrhne, ale připravuje cestu k jeho záchraně. Dává člověku možnost se vrátit.

Drama tohoto dialogu se začíná zachycovat i literárně, prostupuje dějiny člověka a rozvíjí se do stále větší šíře a hloubky. Dialog pokračuje i navzdory pádům a selháním člověka. Už před třemi tisíci roky začíná tak vznikat literární sbírka zachycující tento dialog v jeho kráse i v bolestném odmítání ze strany člověka, ve stále obnovované zkušenosti, že cesta vede dál,že se ukazuje stále nová a reálná naděje. Je to zachyceno ve stopadesáti žalmech. Na jejich počátku stojí básnicky i hudebně nadaný David, druhý izraelský král. Jeho život se odehrával na přelomu druhého a prvního tisíciletí před Kristem. Tyto hudebně zpracované a přednášené básně se rozvíjejí po tisíc let v bohoslužebných setkáních židovského národa. Ale pro svůj hluboký a stále platný obsah provázejí lidi věřící v Boha i ve staletích po Kristu až do dnešních dnů a tvoří podstatnou část i křesťanské bohoslužby.

Modlitba žalmů je ovšem zasazena do velmi pestrého kontextu četby bible Starého (předkřesťanského) i Nového (křesťanského) zákona. Mimořádně dramatická je četba textů prorockých, které mají svůj původ v dobách před Kristem a na Ježíši Kristu se postupně všechny naplnily i naplňují a zasahují účinně i do života současných lidí. Po dva tisíce roků provázejí člověka i v době po Kristu žalmy, čtení Písma protkaná hlubokými poetickými zpěvy hymnů, které vznikají od starověku přes středověk do doby moderní. Vše to je stále doplňováno životopisnými údaji starých i stále přibývajících nových světců.

Toto vše tvoří nesmírně bohatý soubor provázející křesťany jako jejich denní modlitba. Tento soubor se nazývá breviář (nebo také Denní modlitba církve). Vychází vždy v nových vydáních od starověku dodnes. Do jeho vývoje zasáhly především kláštery benediktinů, ale i mnoha jiných řeholních řádů, v kterých je stále zlatým hřebem jejich bohoslužby i každodenního života. Breviář používají především všichni kněží a jáhnové. K jejich úkolu patří modlit se za všechny lidi, provázet je modlitbou. V moderní době ale stále přibývá počet lidí běžného civilního života, kteří rádi berou do ruky breviář a modlí se ho.

Breviář sahá tedy svým původem v určitém smyslu k tomu výchozímu obrazu, kde začal dialog mezi Bohem a člověkem. Věrně provází člověka na jeho cestě v dobách minulých i v době současné. Pro člověka naší doby má zvláštní význam. V době, kdy je člověk strháván hektickým tempem současného života, přináší modlitba breviáře veliké zklidnění a ponoření do hlubiny hodnot, které nepomíjejí. Oslovuje ho v situacích radostných, kdy se člověku vše daří ale i bolestných, kdy se člověk dostává do situací lidsky neřešitelných, bezvýchodných a zoufalých. Vrací rovnováhu, naději a nezlomnou jistotu smysluplnosti života zejména dík mocnému zásahu Ježíše Krista do ústředního problému života tím, že vzal na sebe bolest, utrpení a smrt, a svým zmrtvýchvstáním ji proměnil v cestu vedoucí do života věčného.


Mons. Karel Pilík (2005)


(Komplet breviáře si lze objednat na Arcibiskupství pražském


Související texty k tématu:

Modlitba, modlitby
Kdo se modlí, nemarní čas (Benedikt XVI.)
Býváme nervózní, když se ztišíme k modlitbě… (Vojtěch Kodet) 
Jak jsem zpovědníka žádal o zproštění od modlitby (Elias Vella) 
Modlitba - soubor tematických textů
Texty na nástěnky
Základní modlitby
- Na webu vira.cz: modlitba, modlitba; rozjímání, meditace
- web o modlitbě, seznam modliteb www.modlitba.cz

Mediálně spolupracujeme.

Čtení z dnešního dne: Sobota 31.7.

Lv 25,1.8-17; Žl 67; ; Mt 14,1-12

Komentář k Lv 25,1.8-17: Mohu právem obdivovat sociální rozměr Starého zákona. Zvláště dnes, kdy hrstka lidí vlastní bohatství celé země. Co vše způsobila ztráta víry v Hospodina, jako hospodáře…

Zdroj: Nedělní liturgie

Sv. Ignác z Loyoly (svátek 31.7.)

(30. 7. 2021) Zakladatel Jezuitů. Ignác chtěl být původně rytířem a vstoupit do služeb kastilského krále Karla V. Nakonec vstoupil do…

Václav Dvořák († 30. 7. 2008)

(29. 7. 2021) Mons. Václav Dvořák (1921 - 2008) byl jedním z kněží, jejichž víra byla tvrdě zkoušena nejdříve v totálním nasazení v…

sv. Marta (29.7.)

(28. 7. 2021) Člověk se mnohdy nechá strhnout naléhavými potřebami a opomene to, co je opravdu důležité. Toto nebezpečí číhá na každém…

Doporučujeme: Komiks o sv. Ignácovi z Loyoly

Doporučujeme: Komiks o sv. Ignácovi z Loyoly
(25. 7. 2021) Ignác hledá něco víc je název zajímavého komiksu (nejen) pro děti. Komiks přehledně a zjímavě vyobrazuje napínavý život…

Světový den prarodičů a starých lidí (25. července)

Světový den prarodičů a starých lidí (25. července)
(23. 7. 2021) V neděli 25. července 2021 se slaví první Světový den prarodičů a starých lidí. Papež František pro něj zvolil motto…

Svatá Marie Magdalena (Magdalská, Magda) – svátek 22.7.

(20. 7. 2021) Kdo vlastně byla Marie Magdalská? Ještě donedávna se v ní spojovaly celkem tři ženské postavy známé z evangelií. 

Sv. Eliáš (20.7.)

(18. 7. 2021) V náboženských dějinách Izraele hráli velkou roli proroci. Mezi nimi vyčnívá postava Eliáše, kterého Bůh povolal, aby…

Doporučujeme k přečtení: Hroznýš v dívčí škole

Doporučujeme k přečtení: Hroznýš v dívčí škole
(16. 7. 2021) Kniha o jedné nestandartní škole, ne/standartním životě z víry, ne/standartním Božím…

17. července 1794 bylo popraveno šestnáct karmelitánek

(16. 7. 2021) z kláštera Compiègne u Paříže