Navigace: Tematické texty Č ČasCírkevní dokumenty Čas se naplnil, neboť Bůh vstoupil do dějin; ve víře má čas rozhodující význam (Jan Pavel II.)

Čas se naplnil, neboť Bůh vstoupil do dějin; ve víře má čas rozhodující význam (Jan Pavel II.)

9.
Když svatý Pavel mluví o narození Syna Božího, říká, že se tak stalo "v plnosti času" (Gal 4, 4). Skutečně se čas naplnil, protože skrze vtělení Bůh vstoupil do dějin lidstva. Věčnost vstoupila do času: jaké větší "naplnění" může ještě být? K jakému jinému "naplnění" by mohlo dojít? Byly vymyšleny tajemné kosmické cykly, v nichž prý se věčně opakují dějiny veškerenstva a hlavně člověka. Člověk vzchází ze země a do ní se také navrací (srov. Gn 3, 19): to je při pohledu na věc zjevné. Ale v člověku je neuhasitelná touha žít věčně. Co si má myslet o životě po smrti? Spekulovalo se také o různých formách reinkarnace: jak člověk prožil předchozí život, tak prý bude prožívat další, buď lepší nebo horší, až dosáhne úplného očištění. Tato víra, pevně zakořeněná v některých východních náboženstvích, může mimo jiné naznačovat, že člověk si nechce připustit s klidnou myslí neodvolatelnost smrti. Je přesvědčen, že jeho přirozenost je nutně duchovní a nesmrtelná.

Křesťanské zjevení vylučuje reinkarnaci a hovoří spíše o naplnění, jehož má člověk během jednoho života na zemi dosáhnout, jak je k tomu vybízen. Naplnění svého vlastního osudu dosáhne ovšem člověk tak, že upřímně daruje sám sebe, a tento dar se může uskutečnit jedině v setkání s Bohem. Člověk tedy nalézá svou plnou dokonalost v Bohu: to je Kristem zjevená pravda. Člověk se naplňuje v Bohu, který mu vyšel vstříc skrze svého věčného Syna. Díky tomuto příchodu Boha na zem dosáhl lidský čas, započatý stvořením, své plnosti. "Plnost času" je ve skutečnosti pouze věčnost, ba dokonce - ten, který je věčný, totiž Bůh. Vkročit do "plnosti času" proto znamená dospět ke konci času a překročit jeho hranice, abychom v Boží věčnosti získali jeho naplnění.

10.
V křesťanské víře má čas rozhodující význam. V časových hranicích je stvořen svět, v čase kráčejí dějiny spásy, které dosahují svého vrcholu v "plnosti času" samotného vtělení a svého cíle ve slavném návratu Syna Božího na konci všech časů. V Ježíši Kristu, vtěleném Slovu, se čas stává jakousi dimenzí Boha, který sám o sobě je věčný. Kristovým příchodem začíná "poslední čas" (srov. Žid 1, 2), "poslední hodina" (srov. 1 Jan 2, 18), začíná čas církve, který potrvá až do parúsie.
Z tohoto úzkého vztahu mezi Bohem a časem plyne povinnost čas posvěcovat. To se děje například tehdy, když se Bohu zasvětí jednotlivé doby, dny, týdny, jak tomu bylo v náboženství Staré smlouvy a jak se to, i když novým způsobem, děje ještě dnes v kultu křesťanském. Při obřadu požehnání velikonoční svíce, která symbolizuje vzkříšení Krista, říká celebrant: "Kristus včera i dnes, začátek i konec, alfa i omega. Kristus je Pán všech věků, on vládne dějinám, jeho je království i moc i sláva po všechny věky věků." Tato slova pronáší, když vrývá do svíce příslušný letopočet. Význam tohoto obřadu je jasný: zdůrazňuje, že Kristus je Pán času, jeho počátek i konec; jeho vtělení i zmrtvýchvstání objímají každý rok, každý den a každý okamžik, aby se takto znovu shledaly v "plnosti času". Proto církev prožívá a slaví posvátnou liturgii po celý rok. Solární rok je tak prostoupen rokem liturgickým, který určitým způsobem reprodukuje veškeré tajemství vtělení a vykoupení, od první neděle adventní až po slavnost Krista Krále, Pána všeho a veškerých dějin. Každou neděli se připomíná den zmrtvýchvstání Páně.

(Tertio millennio adveniente, 9-10)


Čtení z dnešního dne: Úterý 4.10. 2022 - Památka sv. Františka z Assisi

1. čtení – Gal 1,13-24; Evangelium – Lk 10,38-42

Komentář k Lk 10,38-42: „Pane, řekni jí něco, rozsuď nás, nenech to tak“, říkáme i my často v modlitbě. Spočinutí u Pánových nohou je však možné i při práci pro druhé.

Zdroj: Nedělní liturgie

Svatá Faustina (Faustyna) Kowalská / 5. říjen

(4. 10. 2022) Faustina Kowalská je zvěstovatelkou Božího milosrdenství. Její poselství dalo vzniknout duchovnímu hnutí úcty k Božímu…

4. října: svátek svatého Františka z Assisi

(3. 10. 2022) Celý Františkův život byl jedním velkolepým zpěvem lásky. Láska vedla Františka k mystickému sjednocení s Ukřižovaným,…

Každý máme svého osobního průvodce - anděla (2.10.)

(1. 10. 2022) Hle, pošlu před tebou anděla, aby nad tebou po cestě bděl a přivedl tě na místo, jež jsem ti určil. Uctívej ho a…

1. října - sv. Terezie od Dítěte Ježíše

(30. 9. 2022) Dívka z bohaté rodiny, která vstoupila do přísného kláštera. Neudělala nic oslnivého, a přesto se její autobiografie…

Mezinárodní den seniorů 1.10.

Mezinárodní den seniorů 1.10.
(29. 9. 2022) Kde není úcta vůči starým, není budoucnost pro mladé...

Mnichovský arcibiskup lituje mnichovské dohody

Mnichovský arcibiskup lituje mnichovské dohody
(28. 9. 2022) Na Národní svatováclavské pouti 28. září 2013 ve Staré Boleslavi promluvil i mnichovský kardinál Reinhard Marx. Text…