Chudák velryba

Děti milují příběhy. Proto mezi nejoblíbenější biblické příběhy patří Jonáš a velryba, David a Goliáš nebo Noe a jeho zvířátka. Mimochodem, víte, proč vyhynuli dinosauři? Nevešli se Noemovi do archy, děti v tom mají jasno.

Malý Teo odjakživa zvlášť miloval příběh o Jonášovi. Jako tříletý neuměl ještě moc mluvit, ale s napětím vždycky čekal, až velryba připlave ke břehu a já se zeptám: „Děti, a co udělala velryba?“ A potom tak nadšeně předvedl, jak vyplivla Jonáše na břeh, až jsem si musela utřít sliny z tváře.

Samozřejmě, že kniha proroka Jonáše není učebnice biologie, velryby, které nosí lidi v hubě, neexistují. Ale je to nádherné poetické podobenství, ve kterém se dá najít mnoho krásných podnětů k přemýšlení. Sám Pán Ježíš ho použil, když řekl, že nedostaneme jiné znamení než znamení Jonášovo.

„Představte si, děti, že Jonáš si myslel, že uteče Pánu Bohu, když na lodi přepluje na druhý břeh. Může utéct Pánu Bohu?“
A děti volají: „Nemůže!“
„A co když nasedne do letadla a odletí na druhou stranu zeměkoule? Schová se před Pánem Bohem?“
A děti zase volají: „Nemůže!“ A smějí se, jak je Jonáš hloupý, když přece i předškolní dítě ví, že před Pánem Bohem se nikdo nikam neschová. To je zkušenost k nezaplacení. Děti si ani nevšimly, že se něco důležitého naučily.

Ovšem nemyslete si, že meditací nad Biblí s malými dětmi se sami nemáte co naučit. Děti dokážou pokaždé překvapit. Když jsme ten příběh vyprávěli snad posté, Kryštof podotkl: „Chudák velryba!“
Zarazila jsem se a opatrně se zeptala: „Proč chudák velryba?“
„Dovedeš si představit, jak měl Jonáš plné kalhoty, když ho najednou popadla do tlamy velryba? A ještě tři dny s ním, chudák, musela plavat, než se dostali ke břehu!“

Jitka Hosanna Štěpánková
Redakčně upraveno