Dvojčata v mateřském lůně - život po životě

V mateřském lůně si povídala dvojčata. Sestra řekla bratrovi: „Myslím, že po narození existuje život.“ Bratr ale silně nesouhlasil: „V žádném případě! Existuje jen tento život, který právě žijeme. Nacházíme se na temném a útulném místě. Musíme udělat pouze jediné – pevně se chytnout šňůry, která nás vyživuje.“

Holčička ale trvala na svém: „Musí existovat něco víc než jen toto temné místo! Musí existovat něco jiného, místo prozářené světlem, kde se člověk může volně pohybovat!“ Bratra se jí však přemluvit nedařilo.

Po několika minutách ticha promluvila dívenka s jistou pochybností: „Musím ti říci ještě něco, ale bojím se, že ani tentokrát mi nebudeš věřit, ale myslím, že také existuje maminka.“

Bratr zlostně vykřikl: „Maminka! O čem to mluvíš? Nikdy jsem žádnou neviděl a ty také ne. Kdo ti takovou hloupost namluvil? Jak jsem řekl, toto místo je to jediné, co máme. Proč chceš stále více? A koneckonců tady to není špatné. Máme všechno, co potřebujeme. A tak bychom měli být spokojení.“

Sestra se cítila po bratrově odpovědi v rozpacích a nějakou dobu se neodvážila říci ani slovo. Jelikož se však svých myšlenek nemohla zbavit a její bratr byl jediný člověk, s nímž mohla mluvit, nakonec řekla: „Necítíš, že tě někdo každou chvíli zmáčkne? Je to nepříjemné a občas to bolí.“

Bratr odvětil: „Ano, ale co je na tom zvláštního?“

Toho okamžiku sestra využila: „No, myslím si, že nás ta zmáčknutí připravují na přechod na jiné, mnohem krásnější místo, kde spatříme maminku tváří v tvář. Nepřipadá ti to úžasné?“

Bratr neodpověděl. Měl dost hloupostí své sestry a myslel si, že nejlepší bude nevěnovat jí pozornost a čekat, až ho nechá na pokoji.

___________________________

Náměty k zamyšlení:

1. Neexistuje jen to, co je vidět. Snad bych mohl více ocenit věci, které zatím nevidím nebo nedokážu spatřit svým zrakem.

2. Věřit v život na druhém břehu není snadné, pokud jej člověk příliš racionalizuje. Co se mi vybaví, když myslím na onen svět?

3. Má smysl pokládat narození za příležitost, ačkoliv to znamená žít v nedostatku. Snad se to stane životní energií, a ne jen začátkem života.

Se svolením zpracováno podle knihy:
Jose Carlos Bermejo, Vlídné příběhy,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství
www.kna.cz, www.ikarmel.cz
Redakčně upraveno