Dvouřádková křížová cesta

První věta je myšlenka na rozjímání, druhá námět na modlitbu. Zde se dává nejširší prostor k vlastním myšlenkám. Tento vzor je nejvhodnější pro přechod k celkovému samostatnému konání Křížové cesty.

1. Soud.
Pane, snášíš pobuřující nespravedlnost.

Učíš mě snášet i to,co se mi zdá nezasloužené.
 

2. Kříž.
Pane, bereš na ramena kříž.

Učíš mě,abych byl připravený na utrpení,když jsou nevyhnutelná.
 

3. Pád.
Ježíši, padáš. A vstáváš.

Posilňuj mě,když kříž bude převyšovat moje síly.
 

4. Marie.
Ježíši, opouštíš svoji Matku.

Posilujmne,když mám opustit milé osoby pro vyšší cíle.

5. Šimon.
Šimon ti pomáhá.

Dej,ať se nikdy nevyhýbám pomáhat ti ve svých bližních.
 

6. Veronika.
Ježíši, jemnocitně odměňuješ Veroniku.

Naplňuj mě pozorností vůči těm,kteří mi prokáží i sebemenší službu.
 

7. Druhý pád.
Padáš za ty, kteří tě vedou na popravu.

Dej mi sílu pracovat i pro ty,kteří mi činí zlo.
 

8. Ženy.
I ve svém utrpení poučuješ a napomínáš.

I v bolesti a utrpení chci zůstat věrný svému povolání.

9. Třetí pád.
Potřetí padáš a vstáváš.

Nežádáš tedy,abych nikdy nebyl slabý, ale žádáš, abych vstal.
 

10. Vysvlékání ze šatů.
Vysvlékání se přidávalo k tělesným mukám jako duchovní potupení.

Dej,ať vždy si vzpomenu na tebe,když mě budou tupit.

11. Přibíjení.
Znemožnili ti každý pohyb,ale přesto nerezignuješ ve svém spásném díle.

Dej,abych v jakýchkoli omezeních nerezignoval ve svém povolání.

12. Smrt.
Nikdo ti nevzal život. Sám ho dáváš. Z lásky.

Dej,abych byl člověkem oběti. Z lásky.

13. Snímání.
Matka bere do náruče tvoje mrtvé tělo.

Matko,vezmi mne do náruče nyní i v hodině mé smrti.

14. Hrob.
Nezůstal jsi v hrobě ležet. Vstal jsi,Pane,a žiješ.

Ježíši,dej,ať s tebou zemřeme a s tebou věčně žijem.
Amen.