Pokora je jediná vlastnost, kterou Ježíš výslovně vyzval napodobovat.  - archív citátů

Navigace: Tematické texty J Jednota, ekumena, ekumenismusTexty na nástěnky - Jednota, ekumena, ekumenismus r. 2002 Hřích rozdělení / Duch svatý / jsme bratři / blíž k Ježíši - blíž k sobě /

r. 2002 Hřích rozdělení / Duch svatý / jsme bratři / blíž k Ježíši - blíž k sobě /

Ve wordu je text ke stažení zde

ROZDĚLENÍ KŘESŤANŮ
MÁ SVOU PŘÍČINU V HŘÍCHU

Rozdělení křesťanů má svou pravou a poslední příčinu v hříchu člověka... Proto opravdový ekumenismus není možný bez vnitřního obrácení. Smíření má tedy dvojí rozměr: především smíření s Bohem a pak smíření s bližními... (Podle Jana Pavla II.)


DUCH SVATÝ NÁS PŘIVÁDÍ
K VZÁJEMNÉMU POROZUMĚNÍ

Je to Duch svatý, který lidi přivádí k vzájemnému porozumění a přijetí, k tomu, abychom se poznávali jako synové Boží a bratři na cestě ke stejnému cíli, k věčnému životu, k tomu, abychom hovořili stejným jazykem přes všechny kulturní a rasové rozdíly. (Jan Pavel II.)
Otče prosím, aby všichni byli jedno, aby tak svět uvěřil, že ty jsi mě poslal. (Jan 17,18-21)


JSOU OD NÁS ODLOUČENI,
ALE JSOU TO NAŠI BRATŘI

Vybízíme vás k lásce nejenom k sobě navzájem, ale i k těm, kteří jsou venku, kteří jsou buď pohani, nebo jsou od nás odloučeni, vyznávajíce s námi Ježíše. Jsou to naši bratři a přestali by jimi býti až tehdy když by přestali říkat: „Otče náš“. (Podle sv. Augustina)


ČÍM VÍCE SE PŘIMKNEME K JEŽÍŠI,
TÍM VÍCE SI BUDEME
BLÍZKO NAVZÁJEM

Povinnost odstranit pohoršení z rozdělení křesťanů se stává každým dnem naléhavější. Jednotu je možné posílit dialogem, společnou modlitbou i svědectvím. Neznamená to ovšem přehlížet rozpory a problémy. Bylo by to jako přikrýt ránu, aniž bychom ji vyléčili. Bylo by v tom riziko, že přerušíme pouť ještě dříve, než dojdeme k jejímu cíli, tj. k plnému společenství. Naopak: jde o to, abychom pracovali s pohledem upřeným ke skutečnému usmíření pod vedením Ducha svatého, s důvěrou v účinnost modlitby, kterou Ježíš vyslovil v den před svým umučením: „Otče, aby všichni byli jedno, jako my jsme jedno.“ (srv. Jan 17,22) Čím více se přimkneme k Ježíši, tím více budeme schopni být blízko jeden druhému.


Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Sk 6,1-7; Žalm Žl 33,1-2.4-5.18-19; 1 Petr 2,4-9
Jan 14,1-12

Cesta je mnohdy únavná, nejistá, někdy i nudná. Spočinutí v jistotě a klidu některé lidi přitahuje, jiné zas odpuzuje. Ježíš o této věci nefilosofuje, ale sám jde po této zemi cestou, která vede k Bohu, jeho Otci. A neříká jen, že zná správnou cestu, ale že je sám cestou. Pro člověka je to tedy výzva, aby se s ním ztotožnil v jeho důvěře k Otci, v jeho odvaze spolehnout se víc na Otce v nebi než na sebe sama a na lidi na zemi. Je to velké pozvání k neokázalé statečnosti a zároveň jedinečná šance, jak nepromarnit vlastní život a jak se nestat zajatcem neskutečných životních snů a nepravých vůdců.

Zdroj: Nedělní liturgie

Nanebevstoupení Páně

(10. 5. 2026) Slavnost Nanebevstoupení Páně se slaví ve čtvrtek - 40. den po Velikonocích. Následující den začíná "novéna" -…

Den matek

(9. 5. 2026) Svátek matek (den matek) se slaví druhou květnovou neděli.

Přímluvy - 5. neděle velikonoční, cyklus A / 3. 5. 2026

(30. 4. 2026) Bůh nás povolal ze tmy ke svému podivuhodnému světlu. Proto mu svěřme své prosby:

Květen - měsíc Panny Marie

(30. 4. 2026) Měsíc květen bývá oblíben z různých hledisek.

Panna Maria není bohyně (Vojtěch Kodet)

(30. 4. 2026) Jak by ne/měla vypadat zdravá mariánská úcta?

1.5. Sv. Josefa, Dělníka - Svátek práce

(29. 4. 2026) Člověk se v práci nejen realizuje, ale je to zároveň i služba bližnímu, společnosti, a tím i Kristu.