Postní doba je duchovním bojem Jedině Bůh nám může darovat pravé štěstí.  - archív citátů

Navigace: Tematické texty V VánoceDelší texty Jak se Vám líbí Vánoce v Čechách? (Tři odpovědi)

Jak se Vám líbí Vánoce v Čechách? (Tři odpovědi)

Odpovídá: Ratnanjali Gadireddi
z Indie, žijící v Praze

Naše rodina také slaví Vánoce, ale ne jako náboženský svátek. Studovala jsem na katolické škole – byla v okolí nejlepší – takže moc dobře vím, co znamenají, ale pro nás doma jsou spíše výjimečným, krásným dnem, který je součástí oslav Nového roku. Na Štědrý den vaříme tradiční pracná jídla a protože neumím péct vánoční koláč, tak jdeme nějaký koupit. V domě rozmístíme vánoční osvětlení a to tam zůstává až do 2. ledna. Pak si vezmeme nové oblečení a jdeme na mši do kostela sv. Tomáše na Malé Straně, kam chodíme celá rodina každou neděli. Jsem hinduistka, a pokud znáte hinduismus, víte, že my přijímáme všechny bohy. Proto věříme, že i Ježíš Kristus je jedním z mnoha vtělení našeho Boha. Chceme s ním být v kontaktu a protože tady nejsou hinduistické chrámy, chodíme do kostela. Kdybychom nešli, budeme úplně mimo. Moje životné ideály vlastně nejvíc ovlivnili Mahátma Gándhí a Ježíš Kristus. Už v dětství mě hluboce zasáhl Ježíšův příběh a myšlenka, že zemřel pro všechny lidi – a tedy i pro mě. Sestry ve škole i jejich víra mně natolik imponovaly, že jsem se dokonce chtěla nechat pokřtít, jako to udělal starší bratr mého otce, a stát se jeptiškou. Ale otec mi to nedovolil. Řekl: „Jestli miluješ Boha, modli se k němu, ale kvůli tomu nemusíš měnit náboženství.“ Teď jsem vdaná, můj manžel je Čech po mamince a po tatínkovi Ind, máme dvě děti, takže jeptiškou už se asi nestanu. Ale Ježíše miluji. A vlastně by se mi líbilo být katoličkou. Když jdu do kostela, hluboce se mě dotýká kázání i láska k Bohu, ale zároveň vím, že Bůh přebývá hluboko ve mně, ne v náboženství. Bůh, který je jeden, a tak jsem, stejně jako můj otec, ani já dosud nenašla důvod, proč změnit náboženství.





Odpovídá: P.Juan Provecho OSA
ze Španělska, člen řádové komunity augustiniánů v pražské farnosti u sv. Tomáše

Vánoce slavím (anebo lépe řečeno slavíme, protože je trávím v klášterním společenství) podobně jako Češi. Za velmi důležitou považujeme inkulturaci, a proto se snažíme přijmout všechny tradice typické pro českou kulturu.

Na Štědrý večer po mši svaté v kostele se přichystáme na oslavu. Po nešporách společně zpíváme koledy u jesliček a potom zasedneme k večeři. Od spolubratra P. Williama, který působil dlouhodobě v Polsku, máme zvyk, že lámeme oplatky, které si rozdáváme a přitom si navzájem přejeme vše dobré. Potom pokračujeme s večeří: samozřejmě máme rybí polévku, bramborový salát a kapra. Občas si dáme něco španělského – když nám třeba předchozí návštěva přinesla turron (mandlový dezert). Po večeři, při níž jsou s námi vždy též členové našeho farního společenství, kteří jsou na Vánoce sami, sis rozdáváme dárky, zpíváme a popovídáme si v přátelské a radostné atmosféře do 23 hodin. To už se pak připravujeme na mši svatou. Po půlnoční mši je celá farnost pozvána do refektáře našeho kláštera, kde se ohřejem a pijeme na zdraví španělskou sangrii (vyrobenou podle tajného receptu), kterou jsme dopředu připravili. Ráno, na Hod Boží, je mše svatá se sborem a společné setkání s farníky.





Odpovídá: Piotr Krzysztofiak OP
Z Polska, převor pražského kláštera u sv. Jiljí

Každé Vánoce jsou pro mě připomenutím oné výjimečné atmosféry, jaká vládla u nás doma před svátky a během nich. Nezapomenutelným zážitkem bylo adventní očekávání – díky rorátním mším, kvůli nimž se muselo vstávat brzy, už na šestou, aby se po mši člověk ještě stačil nasnídat a doběhnout do školy. Na roráty jsme si vlastnoručně vyráběli lampiony. Vzpomínám si také, jak jsem nesměle cvičil na tahací harmoniku koledy, které jsem s plnou vervou mohl zahrát až na Štědrý den. Přesně si samozřejmě vzpomínám, jak jsem jako dítě s tatínkem a sestrou strojil stromeček. Maminka zatím vařila tradičních polských dvanáct chodů na štědrovečerní večeři. Protože jsem nikdy nebyl zvláštní jedlík, nabíral jsem si z každého chodu minimální množství, abych ode všeho ochutnal, jak si maminka přála. A pak to lehké mrazení v zádech kvůli dárkům.

Tady v Česku jsem sice „v zahraničí“, ale Vánoce neprožívám nijak odlišně. Nejdůležitější je to, že jsem v témž křesťanském prostředí, kde se vyznávají stejné hodnoty. Případné rozdíly v tradici můžou každého jen obohatit. Když tedy prožívám Štědrý den a vánoční svátky – i když se dnes, jak doufám, coby kněz a řeholník hlouběji účastním těchto tajemství spásy – vracejí se mi ony milé zážitky a sváteční atmosféra z dětství.


Se svolením převzato z Katolického týdeníku č. 51- 52/2003. (Mírně upraveno)


Témata: Vánoce | jesličky

Čtení z dnešního dne: Čtvrtek 27.2.

Dt 30,15-20; Lk 9,22-25

Komentář k Lk 9,22-25: Možná budu odmítán se svým svědectvím. Sdílení nepochopení spolu s Ježíšem může být velmi silným impulsem k lásce…

Zdroj: Nedělní liturgie

Knižní tip: Proč chodíme do kostela - Sokol

Knižní tip: Proč chodíme do kostela - Sokol
(26. 2. 2020) S chozením do kostela je to dnes ještě o něco těžší než s chozením do školy. Knížka je určena těm, kdo do kostela…

Oto Mádr, přední český teolog a jeden z nejdéle vězněných kněží u nás (+ 27. 2. 2011)

(26. 2. 2020) Oto Mádr - výrazná osobnost české katolické církve 20. století

Popeleční středou začíná Postní doba

(24. 2. 2020) Je důležité, aby se křesťan v postní době nezabýval sám sebou, ale především Bohem samotným...

25.2.1950 zemřel komunisty umučený kněz Josef Toufar

(24. 2. 2020) Žádný člověk není bezvýznamnou figurkou na šachovnici Boží.

P. Pavel Kučera - uprchlík a uprchlický farář

(24. 2. 2020) Tzv. uprchlický farář P . Pavel Kučera utekl v roce 1964 z komunistického Československa. Jeho posláním se pak na dlouhá…

Proti jakékoliv totalitě lze bojovat i jinak než mečem

(23. 2. 2020) V nacistickém kriminále jsem si uvědomil, že mezi Hitlerem a Stalinem je ještě třetí perspektiva, třetí možnost – a sice…

Händel - výročí narození (* 23. února 1685)

(22. 2. 2020) Tělnatý, cholerický a věřiteli pronásledovaný skladatel přinesl přese všechno skvělé plody...

Stolec svatého Petra (22.2.)

Stolec svatého Petra (22.2.)
(21. 2. 2020) Svátek stolce svatého Petra připomíná primát apoštola Petra mezi ostatními apoštoly. Tuto službu ustanovil sám Ježíš a…

Knižní tip: Pán se stará - Josef Prokeš

Knižní tip: Pán se stará - Josef Prokeš
(12. 2. 2020) Kniha vede čtenáře k novému pohledu na víru. V krátkých textech se zabývá celou řadou závažných křesťanských témat,…

Varování před sektou Shincheonji

Jde o nové náboženské hnutí z Jižní Koreje. Církve po celém světě proti němu varují.

Důvodem je sektářská povaha, manipulativní praktiky, snahu o utajování, zásadní odklon od křesťanského učení apod.

Její členové zpravidla postupně opouštějí rodiny a omezují veškeré kontakty s vnějším světem.

Více informací:

www.scjinfo.cz