Naše křehkost není překážkou působení Boží milosti, naopak... - archív citátů

Navigace: Tematické texty V VánoceDelší texty Jak se Vám líbí Vánoce v Čechách? (Tři odpovědi)

Jak se Vám líbí Vánoce v Čechách? (Tři odpovědi)

Odpovídá: Ratnanjali Gadireddi
z Indie, žijící v Praze

Naše rodina také slaví Vánoce, ale ne jako náboženský svátek. Studovala jsem na katolické škole – byla v okolí nejlepší – takže moc dobře vím, co znamenají, ale pro nás doma jsou spíše výjimečným, krásným dnem, který je součástí oslav Nového roku. Na Štědrý den vaříme tradiční pracná jídla a protože neumím péct vánoční koláč, tak jdeme nějaký koupit. V domě rozmístíme vánoční osvětlení a to tam zůstává až do 2. ledna. Pak si vezmeme nové oblečení a jdeme na mši do kostela sv. Tomáše na Malé Straně, kam chodíme celá rodina každou neděli. Jsem hinduistka, a pokud znáte hinduismus, víte, že my přijímáme všechny bohy. Proto věříme, že i Ježíš Kristus je jedním z mnoha vtělení našeho Boha. Chceme s ním být v kontaktu a protože tady nejsou hinduistické chrámy, chodíme do kostela. Kdybychom nešli, budeme úplně mimo. Moje životné ideály vlastně nejvíc ovlivnili Mahátma Gándhí a Ježíš Kristus. Už v dětství mě hluboce zasáhl Ježíšův příběh a myšlenka, že zemřel pro všechny lidi – a tedy i pro mě. Sestry ve škole i jejich víra mně natolik imponovaly, že jsem se dokonce chtěla nechat pokřtít, jako to udělal starší bratr mého otce, a stát se jeptiškou. Ale otec mi to nedovolil. Řekl: „Jestli miluješ Boha, modli se k němu, ale kvůli tomu nemusíš měnit náboženství.“ Teď jsem vdaná, můj manžel je Čech po mamince a po tatínkovi Ind, máme dvě děti, takže jeptiškou už se asi nestanu. Ale Ježíše miluji. A vlastně by se mi líbilo být katoličkou. Když jdu do kostela, hluboce se mě dotýká kázání i láska k Bohu, ale zároveň vím, že Bůh přebývá hluboko ve mně, ne v náboženství. Bůh, který je jeden, a tak jsem, stejně jako můj otec, ani já dosud nenašla důvod, proč změnit náboženství.





Odpovídá: P.Juan Provecho OSA
ze Španělska, člen řádové komunity augustiniánů v pražské farnosti u sv. Tomáše

Vánoce slavím (anebo lépe řečeno slavíme, protože je trávím v klášterním společenství) podobně jako Češi. Za velmi důležitou považujeme inkulturaci, a proto se snažíme přijmout všechny tradice typické pro českou kulturu.

Na Štědrý večer po mši svaté v kostele se přichystáme na oslavu. Po nešporách společně zpíváme koledy u jesliček a potom zasedneme k večeři. Od spolubratra P. Williama, který působil dlouhodobě v Polsku, máme zvyk, že lámeme oplatky, které si rozdáváme a přitom si navzájem přejeme vše dobré. Potom pokračujeme s večeří: samozřejmě máme rybí polévku, bramborový salát a kapra. Občas si dáme něco španělského – když nám třeba předchozí návštěva přinesla turron (mandlový dezert). Po večeři, při níž jsou s námi vždy též členové našeho farního společenství, kteří jsou na Vánoce sami, sis rozdáváme dárky, zpíváme a popovídáme si v přátelské a radostné atmosféře do 23 hodin. To už se pak připravujeme na mši svatou. Po půlnoční mši je celá farnost pozvána do refektáře našeho kláštera, kde se ohřejem a pijeme na zdraví španělskou sangrii (vyrobenou podle tajného receptu), kterou jsme dopředu připravili. Ráno, na Hod Boží, je mše svatá se sborem a společné setkání s farníky.





Odpovídá: Piotr Krzysztofiak OP
Z Polska, převor pražského kláštera u sv. Jiljí

Každé Vánoce jsou pro mě připomenutím oné výjimečné atmosféry, jaká vládla u nás doma před svátky a během nich. Nezapomenutelným zážitkem bylo adventní očekávání – díky rorátním mším, kvůli nimž se muselo vstávat brzy, už na šestou, aby se po mši člověk ještě stačil nasnídat a doběhnout do školy. Na roráty jsme si vlastnoručně vyráběli lampiony. Vzpomínám si také, jak jsem nesměle cvičil na tahací harmoniku koledy, které jsem s plnou vervou mohl zahrát až na Štědrý den. Přesně si samozřejmě vzpomínám, jak jsem jako dítě s tatínkem a sestrou strojil stromeček. Maminka zatím vařila tradičních polských dvanáct chodů na štědrovečerní večeři. Protože jsem nikdy nebyl zvláštní jedlík, nabíral jsem si z každého chodu minimální množství, abych ode všeho ochutnal, jak si maminka přála. A pak to lehké mrazení v zádech kvůli dárkům.

Tady v Česku jsem sice „v zahraničí“, ale Vánoce neprožívám nijak odlišně. Nejdůležitější je to, že jsem v témž křesťanském prostředí, kde se vyznávají stejné hodnoty. Případné rozdíly v tradici můžou každého jen obohatit. Když tedy prožívám Štědrý den a vánoční svátky – i když se dnes, jak doufám, coby kněz a řeholník hlouběji účastním těchto tajemství spásy – vracejí se mi ony milé zážitky a sváteční atmosféra z dětství.


Se svolením převzato z Katolického týdeníku č. 51- 52/2003. (Mírně upraveno)


Témata: Vánoce

Čtení z dnešního dne: Čtvrtek 18.1.

1 Sam 18,6-9; 19,1-7; Mk 3,7-12

Komentář k Mk 3,7-12: I dnes mnozí neduživí a nemocní vyhledávají Kristovu církev. Kéž je to pro mě jeden ze znaků její pravosti!

Zdroj: Nedělní liturgie

Týden modliteb za jednotu křesťanů - smíření křesťanů přesahuje lidské síly...

(14. 1. 2018) "Týden modliteb za jednotu křesťanů" se slaví každý rok od 18. do 25. ledna (nebo na jižní polokouli kolem Letnic) a je...

Etty Hillesum - výročí narození (15. 1. 1914)

(13. 1. 2018) Už uplynulo více než 100 let od narození Ester "Etty" Hillesum. Etty se narodila 15. ledna v roce 1914 v židovské rodině...

15.1.2008 zemřel jeden z českých předních biblistů Profesor Jan Heller

(12. 1. 2018) Když se přiblíží stáří, sil ubývá. Co bude dál? Někdo ulpí na tom, co uplývá. To rozmnožuje bolest. Někomu je však dáno...

Marie Elekta od Ježíše (1605?1663), svátek 11.1.

(10. 1. 2018) V roce 1656 se konečně přes různé překážky podařilo realizovat založení pražského Karmelu. Zakladatelkou byla matka...

Svátek Křtu Páně

(9. 1. 2018) V neděli po slavnosti Zjevení Páně (6.1.) se slaví svátek Křtu Páně.

Jiří Reinsberg - výročí úmrtí (+ 6. 1. 2004)

(6. 1. 2018) 6. 1. 2004 zemřel výrazný, legendární a vyhledávaný farář u Panny Marie před Týnem na pražském Staroměstském náměstí a...