Navigace: Tematické texty M ModlitbaDelší texty Křesťanská meditace (Josef Weismayer)
Křesťanská meditace (Josef Weismayer)
Různé formy východní meditace vycházejí ze základní zkušenosti, že smysly vnímaný svět, který nás obklopuje, nemůže být poslední skutečností. Jsme odděleni propastí od prazákladu bytí. Dostavuje se touha po překonání této propasti. Cílem cesty je vstup do sféry absolutna, původu, necizoty, do sféry, kde je překonáno rozdělení. Toto absolutno však nenese v nejvyšším stupni setkání žádné osobní rysy.
Meditace slouží této snaze o "osvobození". Zde je také patrný první rozdíl oproti křesťanskému myšlení, že totiž tato meditace je nepředmětná, že cílem je vyprázdnění, že směřuje k ukončení vlastního bytí a k splynutí s absolutnem.
Oproti tomu těžiště křesťanského myšlení tkví v setkání: živý Bůh se setkává se ztraceným člověkem v jeho světě, on sám přebírá iniciativu. Cílem je společenství s Bohem, dávajícím se v lásce. Sjednocení neznamená v této souvislosti ukončení bytí jedince, nýbrž nejvyšší stupeň osobního společenství. Křesťanská meditace nemůže tedy vidět svůj konečný cíl ve vyprázdnění, nýbrž ve stále novém promýšlení a pohroužení se do působení Boží spásy na nás.
(Josef Weismayer: Život v plnosti, Karmelitánské nakl., Kostelní Vydří 1994)
