Navigace: Tematické texty R RodinaDelší texty Manželství a rodina z novozákonní perspektivy

Manželství a rodina z novozákonní perspektivy

Manželství a rodina zůstávají v novozákonní perspektivě důležitými prostředími realizace životního poslání člověka. Ježíš položil důraz na trvalost a stabilitu manželského svazku, na význam rodinného života, nicméně relativizoval jeho výlučnost jako životní cesty odkazem na službu Božímu království i na jeho pozemský charakter. Apoštol Pavel rozvinul tyto aspekty chápáním manželství jako výlučného místa plného sebedarování manželů a odmítnutím nerealistického asketismu. I on v perspektivě očekávání brzkého příchodu Božího království a vědomí naléhavosti práce pro šíření evangelia podtrhoval možnost plného nasazení pro evangelium životem bez manželského partnera. Důležitý aspekt vnáší do problematiky manželství i jeho zdůraznění, že člověk se stává novým stvořením v Kristu jako jednota těla a ducha, proto neadekvátní nakládání s tělem (spojení s prostitutkou, tedy „nepartnerské“ sexuální spojení) je v této perspektivě nepřijatelné.

Jeho následovníci pak řešili křesťanskou identitu rodiny s ohledem na zapojení do soudobé společnosti a zároveň s potřebou vymezení se proti nesprávným tendencím. Jejich zásluhou se téma rodiny (křesťanské domácnosti) stalo důležitou záležitostí života celé obce. Za vrchol pochopení propojení manželského svazku (rodiny) s církví a Kristem lze považovat tzv. domácí řády v listech Kolosanům a zejména Efezanům, které přes nepochybné zakotvení v dobových patriarchálních strukturách společnosti přinášejí základní poselství o manželství a rodině jako místu realizace vztahu Krista a církve.

  • Kol 3,18-41

Ve výzvě vůči ženám a mužům jsou ženy nabádány k podřízení se vůči mužům, jak se sluší v Pánu. Muži mají milovat své ženy. Jde o specifickou kvalitu lásky, jíž miluje Bůh i Ježíš. Jde o lásku, která je ochotná se vydat ve prospěch druhého. To je radikální nárok, který nekřesťanské texty neobsahují. Muži nemají své ženy popouzet, ztrpčovat jim život. Na muže je tu položen větší nárok. Žena může naplňovat svou roli, jen když muž k tomu vytvoří prostor úcty a lásky.  Je zde vyjádřena ona základní provázanost: žena (a dále i děti) může respektovat řád života, jak to odpovídá křesťanskému charakteru života, když ho respektuje svým jednáním i muž. Snad se dá konstatovat, že ono „v Pánu“ doplňující „podřizujte se“ ve výzvě k ženám je protiváhou ke slovesu „milujte“ ve výzvě pro muže. Ženy se mají podřizovat mužům, jak je na místě v Pánu. Jejich podřizování je dána „hranice“ nové důstojnosti člověka v Kristu a zároveň laťka je ho lásky. Podřizování není vynuceno pouhým společenským systémem, nýbrž ohledem na nové bytí v Kristu.

  • Ef 5,21-6,9

Vztah manželů je třeba poměřovat na lásce Krista k církvi. Jeho láska ji sebeobětí  až k smrti zachránila. Tak jako Kristus zachránil „své tělo“ – církev, tak muž se má dát zcela k dispozici pro dobro své ženy, neboť ji má milovat jako své tělo. Žena se má svému muži podřizovat jako Pánu. Muž je zodpovědný za to, co mu je svěřeno. Je hlavou ženy, obdobně jako Kristus je hlavou církve. Hlava nemůže být bez těla, jako tělo nemůže být bez hlavy – tady je zřetelná vzájemná odkázanost a jednota. Mezi Kristem a církví musí panovat vzájemná výměna lásky: Kristus církev miluje až do nejzazších důsledků, církev na tuto lásku odpovídá svou láskou, která spočívá v „podřízenosti“, tj. respektu vůči této darované lásce, v jejím přijetí a opětování. Obraz vztahu Krista a církve aplikovaný na manželství je skutečně jedinečný. Zahrnuje nejen to, co náleží k manželskému svazku na základě manželské smlouvy, nýbrž také skutečnou láskyplnou starostlivost a něžnost. Jestliže tedy muž a žena jsou jedno, pak je pochopitelné, že se žena „podřizuje“ ve všem, totiž že vytváří se svým mužem dokonalou jednotu. Muž ji pro to vytváří svou velkorysou láskou prostor. Žena je mužovo druhé já, on skrze ni žije, a žena skrze úctu k muži nalézá sama sebe.

Křesťanské manželství (a na něm postavená rodina) zjevuje jednotu a vzájemnou lásku Krista a církve a z ní čerpá svou sílu a inspiraci. To je stále platné poselství a obrovský úkol manželů (rodiny), který náleží právě a pouze jim.

 

Se svolením převzato z knihy
Aleš Opatrný a kol., Otázky rodiny ve světě a v církvi,
kterou vydalo nakladatelství Pavel Mervart.

(Kap. Manželství a rodina z novozákonní perspektivy – Mireia Ryšková)

Redakčně upraveno (zkráceno).

 


Otázky rodiny ve světě a v církvi - kolektivní monografie

Otázka rodiny v dnešní společnosti několika úhly pohledu

Málokterá instituce je tak zakořeněna v dějinách jako manželství a rodina. A málokterá tradičně zakotvená instituce je v posledních desetiletích vystavena takovým tlakům a podnětům ke změnám jako manželství a rodina. Pro mnohé je dnes manželství zbytečná formalita a přežitek. Právě tak je ale pro mnohé dnes stabilní rodinná situace předmětem touhy. Pro katolickou církev je manželství nejen úctyhodnou institucí, ale jednou ze sedmi svátostí. To je z teologického hlediska vrcholné vyjádření jeho významu. Stabilní manželství, a tedy i rodina je podle mnohých pro výchovu dětí nenahraditelné prostředí. Přes to všechno jsme svědky velmi rychle probíhajících změn v chápání manželství a rodiny a změn v reálném uspořádání života tohoto specifického společenství. Někteří tyto změny vítají, jiní jsou jimi zaskočeni. Pro některé je nerozlučitelné manželství a stabilní rodina prostě reliktem minulosti, spíš myšlenkovým než reálným, pro jiné ničím nenahraditelná skutečnost, kterou je třeba zachovat či obnovit. Jako i u jiných jevů někteří bojují za jejich uchování, jiní za jejich destrukci.

Tato kolektivní monografie byla inspirována mezinárodní konferencí „Otázky rodiny v současném světě a současné církvi“, konané na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy 4. a 5. 11 2015. Ta poskytla řadu pohledů na rodinu ze zorných úhlů několika vědních oborů a připomněla, kde a jak je třeba v poznávání a třídění poznatků pokračovat. Protože nestačí jen propagovat ideály dobrého manželství a rodiny a vymezovat se proti tomu, s čím nemůžeme souhlasit. Je třeba vnímat manželství a rodinu v co nejkomplexnějším pohledu, pokud chceme současníkům pomáhat v uskutečňování křesťanských ideálů na tomto poli. 

Záměrem této monografie je především prezentace pohledů na manželství a rodinu, jak je představují různé vědecké disciplíny a obory: biblická a systematická teologie, katechetika a pastorální teologie, eklesiologie, psychologie, ekonomie, sociologie a historie. 

Obsah monografie má tedy upozornit na to, že při snahách o pomoc či povzbuzování manželů a rodin k naplňování nejlepších šancí, které toto uspořádání života má a které vidíme v křesťanském ideálu stabilního manželství a rodiny, nestačí jen postulovat a vyžadovat ideály, ale je třeba vnímat podmínky života rodin v co nejplnějším pohledu.

Aleš Opatrný a kol., Otázky rodiny ve světě a v církvi,
vydalo nakladatelství Pavel Mervart.

Čtení z dnešního dne: Úterý 8. 10. 2024, Úterý 27. týdne v mezidobí

Gal 1,13-24;

Komentář k „Pane, řekni jí něco, rozsuď nás, nenech to tak,“ říkáme i my často v modlitbě. Spočinutí u Pánových nohou je však možné i při práci pro druhé.:

Zdroj: Nedělní liturgie

Sv. Vintíř - společný světec Čechů a Němců (svátek 9.10.)

Sv. Vintíř - společný světec Čechů a Němců (svátek 9.10.)
(7. 10. 2024) dne 9.10.1045 zemřel v šumavských lesích za přítomnosti knížete Břetislava a biskupa Severia (Šebíře). Následně byl…

Na pondělí 7. října vyhlásil papež František Den modliteb a půstu za mír

Na pondělí 7. října vyhlásil papež František Den modliteb a půstu za mír
(5. 10. 2024) „Je toho zapotřebí, zatímco válečné požáry nadále pustoší lidi a národy“.

Panna Maria Růžencová

Panna Maria Růžencová
(5. 10. 2024) Dne 7. 10. se slaví památka Panny Marie Růžencové.

Pokračujeme ve vydávání nedělních přímluv dle aktuálního dění

(4. 10. 2024) Na základě ohlasů čtenářů jsme se rozhodli v projektu zatím pokračovat

Svatá Faustina (Faustyna) Kowalská / 5. říjen

Svatá Faustina (Faustyna) Kowalská / 5. říjen
(4. 10. 2024) Faustina Kowalská je zvěstovatelkou Božího milosrdenství. Její poselství dalo vzniknout duchovnímu hnutí úcty k Božímu…

4. října: svátek svatého Františka z Assisi

4. října: svátek svatého Františka z Assisi
(3. 10. 2024) Celý Františkův život byl jedním velkolepým zpěvem lásky. Láska vedla Františka k mystickému sjednocení s Ukřižovaným,…

Každý máme svého osobního průvodce - anděla (2.10.)

Každý máme svého osobního průvodce - anděla (2.10.)
(1. 10. 2024) Hle, pošlu před tebou anděla, aby nad tebou po cestě bděl a přivedl tě na místo, jež jsem ti určil. Uctívej ho a…