Nemáme právo si volně vybírat svou představu Boha

Nemáme právo si volně vybírat svou představu Boha.
Bůh nás orientoval k určité představě. ...

Tato skutečnost je vysoce důležitá. My totiž denně projevujeme v tomto směru velkou nedbalost a opovrhujeme tímto obrazem, který nám byl dán. Vytváříme si našeho malého Boha, mstivého, neochvějného a vzdáleného. Každý den ověšujeme Boha přívlastky, které my, hříšníci, ctižádostivci, sobci, považujeme za božské. Voltaire řekl, že Bůh stvořil člověka podle svého obrazu a své podoby. A člověk mu to pěkně vrátil....

Když Bůh chtěl, abychom pochopili, kým je, řekl nám, že je Otcem, že je Synem a že jejich Duch záleží v lásce. Bůh nám zjevil, že jich je víc, kteří se o vše sdílejí. "Vše, co je tvoje, je moje". Zjevil nám také, že má v úmyslu připojit nás k tomuto společenství. ...
Víme, že máme-li být takovými, jakými nás chtěl mít Bůh - podle svého vzoru - musí nás být víc, kteří bychom se milovali a milovali také všechny ostatní...

Bůh je ten, kdo musel být ve více osobách, aby mohl být sám sebou. Podobáme se Bohu? ...V pekle jsme sami. O samotě se svou samostatností, v ďábelské nezávislosti. ...

Význam společenství, mužstva či života ve skupině je v tom, že radost z práce v kolektivu uvolňuje naše nejlepší schopnosti. Pomalu a postupně zjišťujeme, že přítomnost lidí, kteří nás obklopují a kteří nás mají rádi, nás staví výše. Vidíme, že jsme lepší, aktivnější, odvážnější, že máme více důvěry, to všechno díky těm ostatním, díky těm, kteří se o nás opírají a jsou ochotni přijímat od nás to, co jim můžeme dát, aniž by se tomu divili. ...

Tutéž zkušenost nám poskytuje manželství. ...

V izolaci, v sobectví jediné samotné osoby neexistuje Bůh, neexistuje člověk, neexistuje láska. Bůh nežije v ústraní... Bůh je neustálé sdělování...

Co byste si mysleli, kdyby vám bylo zítra řečeno: Nejsvětější Trojice není dogma. Máme ještě věřit, že je jeden Bůh, ale nejsme už povinni věřit, že je ve třech osobách.

Mnoho lidí by si řeklo, že to bude snazší vyložit to dětem. Nebo by si mysleli, že bude méně o jednu nesnáz, kterou mají pochopit nevěřící. ...

A kdybyste slyšeli, že nejsme už povinni věřit, že Bůh je láska, byli byste zdrceni? Posílilo by vás to? ...

Trojice, dogma o Nejsvětější Trojici by mělo být odpovědí na všechny naše obavy, na všechnu naši úzkost. "Milují se ..." ...

Přikázání vzájemné lásky není odděleno od zjevení Trojice. Je to totéž. ...V křesťanství není místa pro blaženost samotářů.
Duch utěšitel nemá být vzýván, aby nás utěšil, ...abychom snášeli svatou samotu, aby nám umožnil pomoci si sami, bez obtěžování ostatních.

Když pozorujeme některé křesťany, máme dojem, že Duch lásky byl vymyšlen obzvláště proto, aby je utěšoval, že ho nemají. Ale Duch svatý nám nemá pomáhat, abychom se obešli bez ostatních, protože to si bere na starost ďábel. Duch svatý nám má naopak pomáhat, abychom se bez nich nemohli obejít. ...

Říká-li Geneze, že "Bůh stvořil člověka podle svého obrazu, stvořil lidi jako muže a ženu", znamená to, že stvořil lidi schopné se milovat... Být šťastnějšími ve společnosti, než docela sami. ...

"Syn nečiní nic sám. Co viděl činit Otce, to činí Syn." Našim dětem chybí to, co jsme jim zapomněli ukázat. ..."Čemu jsem se naučil u svého Otce, to činím".

Většina otců ...co dělá doma? "Když se vrátím, jsem unaven. Posadím se do křesla a čtu noviny." Tedy: co vidí syn dělat otce, dělá podobně.

(Louis Evely, Krédo, str. 73nn, vydalo nakl. Grantis)
Redakčně upraveno.