Novo Millennio Ineunte (Ambros P., Bugel W., Mizia C., Opatrný A., Pastuszak J., Pospíšil C. V.)

V úvodním příspěvku „NOVO MILLENNIO INEUNTE a recepce II. vatikánského koncilu“ prof. Ambros porovnává události Jubilejního roku 2000 shrnuté v listu NMI s požadavky reformy II. vatikánského koncilu a z ní plynoucí novou odvahu „přijmout evangelizační poslání“. V závěru hovoří o „podivuhodném jaru“ a obnově, jež církvi přinesla recepce koncilu.

Cezary A. Mizia v přednášce „Znamení času podle Novo millennio ineunte“ hledá konkrétní historické okamžiky, v nichž promlouvá Bůh k lidem, k nimž se papež v MNI vyjadřuje, představuje potřebnost teologické aktualizace znamení doby. Znamení času obsažená v MNI se již objevila v učení koncilu, či v pozdějších listech papeže, přesto NMI nově vybízí k vytváření pastorálních programů v místních církvích.

Ve své úvaze „Česká církev v pohledu Novo millenio ineunte“ Aleš Opatrný porovnává podstatné body z retrospektivní části listu NMI s tím, co se odehrálo v naší zemi. Poukazuje na malou odezvu na přípravu Jubilea z řad kněží a věřících, na problém zastínění přípravy na Jubileum u nás dalšími akcemi (Desetiletí duchovní obnovy, příprava na Sněm katolické církve v ČR), na vyrovnání se církve s nejnovější historií ČR. Ve vybídnutí do budoucna vidí autor spíše cestu v trvalé práci na realizaci dílčích cílů, k nimž NMI vede, než ve velkolepých pastoračních projektech.

Christologické reflexi nad listem NMI, ale také Tertio millennio adveniente a Incarnationis mysterium se ve svém příspěvku věnuje C. V. Pospíšil. Při reflexi nad vtělením Ježíše Krista se úžeji věnuje tajemství střetu dějin a věčnosti, spojení christologie a spirituality v pojetí vtělení jako „stávání se člověkem“ a problematice Kristova lidského vědomí a sebevědomí.

Nad ekumenickou dimenzí listu se zamýšlí Walerian Bugel. Tématu dialogu NMI se současnou kulturou se v krátkém příspěvku věnuje Jaroslaw Pastuszak.