Navigace: Tematické texty O Očistec, odpustkyDelší texty Očistec a odpustky dle skript: Dogmatika De sacramentis (Ott / Wolf)

Očistec a odpustky dle skript: Dogmatika De sacramentis (Ott / Wolf)

-Pod pojmem odpustků (indulgentia) se rozumí mimosvátostné odpuštění časných trestů za hříchy, zbylých po odpuštění viny, které církevní autorita poskytuje z pokladu zásluh Krista a svatých. /?!?/
-Odpustky nejsou odpuštěním hříchu. Odpuštění viny hříchu je jejich nutnou podmínkou.
-Odpustky také nejsou pouhým odpuštěním kanonických trestů před církví, nýbrž odpuštěním časných trestů za hříchy před Bohem.
-Církev má moc udělovat odpustky. (De fide)
-Církev má odpustkovou moc z moci klíčů (Mt 16,18n).
-Odpustky ve své podstatě nejsou pouhým aktem milosti, jímž se zdarma, "bez protihodnoty" odpouští časné tresty za hříchy, nýbrž jsou kompenzací z pokladu dostiučinění Krista a svatých. Představeným církevního společenství přísluší rozdělovat tento poklad věřícím. Možnost zástupného dostiučinění vyplývá z jednoty Kristova mystického těla.
-Zdrojem odpustků je poklad dostiučinění církve, který spočívá v přemíře dostiučinění Krista a svatých. (Sententia certa)
Odpuštění hříchů se děje v řádu spásy za přiměřené /pokání/.
Při udílení odpustků se církevní autorita obrací prosebně na milosrdenství Boží, aby pro přemíru dostiučinění /zásluh/ Krista a svatých poskytl potřebným údům Kristova mystického těla, kteří splňují předepsané podmínky, odpuštění jejich trestů za hříchy, dosud neodpykaných.
Protože zde prosí Boha sama církev - mystické tělo, je možno počítat s morální jistotou s vyslyšením této prosby.
-Výkon odpustkové moci nevyplývá z moci svěcení, nýbrž z jurisdikce.
-Rozlišujeme odpustky: - plnomocné
- neplnomocné,
podle toho, zda časné tresty za hříchy jsou odpuštěny zcela nebo pouze částečně
- pro živé
- pro zemřelé,
Udělení odpustků žijícím věřícím se děje rozhřešením. Nad zesnulými v očistci nemá církev jurisdikci. Proto se jim mohou odpustky věnovat nikoliv přímo absolucí, nýbrž nepřímo na způsob přímluv, protože jejich účinek není neomylný.
- Podmínky pro získání:- křesťan (katolík, neexkomunikovaný)
- posvěcující milost (alespoň na konci předepsaných skutků)
- úmysl odpustky získat
- vykonání předepsaného skutku
- nezalíbení v žádném hříchu
- zpověď
- příjímání
- modlitba na úmysl papeže

/Dle L. Otta, Dogmatika "De sacramentis", Wolf-str.136-140/:


Čtení z dnešního dne: Pátek 26.4.

Sk 4,1-12; Jan 21,1-14

Komentář k Jan 21,1-14: Noci, které následovaly po Poslední večeři, vyústily ve snídani na břehu jezera. Pane, kéž se s Tebou jedno ráno probudím z mých nejistot!

Zdroj: Nedělní liturgie

Doporučujeme k přečtení

Doporučujeme k přečtení
(25. 4. 2019) Rozhovor o tom, co znamená být člověkem, manželem, otcem a křesťanem v dnešním chaotickém světě...

Den Země - 22. dubna

Den Země - 22. dubna
(22. 4. 2019) 22. dubna si celosvětově připomínáme Den Země. Nejde o svátek, kdy bychom se měli stát nějakými pohanskými uctívači...

Proč se Velikonoce nazývají Velikonoce?

Proč se Velikonoce nazývají Velikonoce?
(22. 4. 2019) Proč neříkáme třeba Vajíčkonoce? Nebo Jaronoce?

Svatý Vojtěch (23. duben)

(22. 4. 2019) Dvakrát z Čech odešel a dvakrát se vrátil. Svůj život završil mučednickou smrtí při hlásání evangelia pohanům v...

Velikonoční "Pokoj vám", neboli šalóm

(21. 4. 2019) Výraz "pokoj vám", v hebrejštině "shalom", shrnuje celé velikonoční poselství....

Velikonoční aleluja

(21. 4. 2019) Co znamená výraz Aleluja + Aleluja od Georga Friedricha Händela

Velikonoce - svátky jara?

(21. 4. 2019) Velikonoce jsou svým původem svátkem jara. Již ale Židé dali kananejskému pohanskému svátku jara zcela nový význam...

Velikonoce

Velikonoce
(21. 4. 2019) Květná neděle, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota; velikonoční noc (vigilie), příběh Velikonoc

Celosvětový den skautů - 24. duben

Celosvětový den skautů - 24. duben
(21. 4. 2019) Na svátek sv. Jiří se po celém světě připomíná Den skautů.