Navigace: Tematické texty B Bible, Boží slovo, Písmo svatéKrátké texty, citáty Odkud pochází slovo Bible ?

Odkud pochází slovo Bible ?

ODKUD POCHÁZÍ SLOVO BIBLE?

Historie tohoto slova je mimořádně zajímavá. Že jde v češtině o slovo cizí, to netřeba připomínat. A snad ani to, že dnes jde už o slovo celosvětové. Ale odkud se k nám dostalo?

Staročeské podoby znějí různě: bibla, biblí, biblé, biblijě. V latině znělo biblia - množné číslo, protože se jedná o knihy. Do latiny se dostalo z řečtiny - 1. pád zněl biblion "kniha", což je pravidelně utvořená zdrobnělina ke slovu biblos "papyrus". Toto slovo biblos vzniklo podle místního jména - názvu města Byblos, které leželo v blízkosti dnešního města Džebelu v Libanonu. Odtamtud se totiž nejen do Řecka dovážel papyrus, a tak produkt dostal jméno podle místa svého údajného původu. Jde tedy o podobný postup pojmenování, jako když se látka jmenuje manšestr, omáčka je worcestrová nebo salám máme uherák.

Starověké město Byblos leželo asi 40 km severně od Bejrútu. Jeho historie sahá asi do r. 3200 př. Kr. Spolu s městy Sidón a Tyros tvořil hlavní centra fénické říše. Přirozenou ochranu mu skýtala poměrně velmi rychle tekoucí řeka s mnoha vysokými vodopády, která zde ústí do moře. Později však právě tato nepřístupnost způsobila úpadek města, a v době, kdy se začalo rozvíjet obchodování po moři s Řeky a Římany, byl už zastíněn Tyrem a Sidónem.

Podle své tradice byl Byblos nejstarším městem na světě, vystavěným bohem Elem. Byl jedním z nejdůležitějších center uctívání bohyně Astarty a také se zde provozovala chrámová prostituce, v kananejském náboženském kultu běžná. V Byblu byl také objeven nejstarší plně čitelný kananejský text. Město drželi přerušovaně v moci faraónové za Staré říše, kteří v něm měli důležitou obchodní kolonii. Už odtud se začíná odvíjet historie slova Bible: egyptské lodě dovážely do Byblu papyrus výměnou za stavební dříví, cín a pryskyřici. Tak došlo k tomu, že Byblos se stal významným vývozcem papyru.

Byblos byl také vyhlášený vynikajícími lodními řemeslníky a konstruktéry. Gebalští, členové kmene, který město obýval, byli i hlavními architekty při stavbě jeruzalémského chrámu, který nechal postavit Šalamoun.

V Bibli se na Byblos, což je až pozdější řecké jméno, odkazuje jako na Gebal (Ž 83,8; Ez 27,9; srov. Joz 13,5; 1Kr 5,32). To znamená "hora". Zdrobnělinou tohoto hebrejského názvu je Džebil. Arabové ho nazývají Džebail.

Tak vidíme, jak daleká byla pouť slova Bible do češtiny. A také, že postupy pojmenování u starých Řeků byly mnohdy obdobné těm dnešním u nás.


***

Autor neznámý


Související texty k tématu:

Bible, Písmo svaté, Boží slovo

Čtení z dnešního dne: Středa 8. 4. 2026, Středa velikonočního oktávu

Sk 3,1-10;

Komentář k Lk 24,13-35: Ježíš odhaluje smysl Písma, až jim hoří srdce. Uvědomím si, že i mně chce být nablízku. Stojím o to. Čtu Písmo s radostí?

Zdroj: Nedělní liturgie

Druhá neděle velikonoční - svátek Božího milosrdenství

(6. 4. 2026) Na první neděli po Velikonocích se slaví Svátek Božího milosrdenství. Neděli Božího milosrdenství stanovil papež Jan…

Bílá sobota

Bílá sobota
(3. 4. 2026) Bílá sobota je druhým dnem, kdy Ježíš ležel v hrobě. Den zmatku a ticha. Ježíšovi učedníci byli v tento den…

Velký pátek

Velký pátek
(2. 4. 2026) Velký pátek je připomínkou utrpení a smrti Ježíše Krista na kříži.

Přímluvy - Slavnost Zmrtvýchvstání Páně, cyklus A / 5. 4. 2026

(2. 4. 2026) Lidé Ježíše zabili, ale Bůh ho třetího dne vzkřísil. Nyní je po Boží pravici a přimlouvá se za nás. Proto mu…

Prosba k podpoře sbírky na Svatou zemi

(1. 4. 2026) Velký pátek je tradičně spojován nejen s liturgií připomínající Kristovo umučení, ale i se sbírkou na pomoc křesťanům ve…

Velikonoční triduum

Velikonoční triduum
(30. 3. 2026) Kristův kříž jako maják a znamení naděje, která neklame. 

Zelený čtvrtek

Zelený čtvrtek
(30. 3. 2026) Význam a obsah Zeleného čtvrtku.