Bůh se nezlobí, když se nepomodlíš… - archív citátů

Navigace: Tematické texty O OdpuštěníDelší texty Odpuštění /Jan Pavel II./

Odpuštění /Jan Pavel II./

Úryvek z poselství papeže Jana Pavla II. ke světovému dni míru 1.1.2002, které neslo název: Není míru bez spravedlnosti, není spravedlnosti bez odpuštění.


Odpuštění není okamžitě chápáno, ani není snadné je přijmout; jeho poselství je z určitého pohledu paradoxní. Zdánlivě přináší pokaždé krátkodobou ztrátu, ale ve skutečnosti zajišťuje dlouhodobý zisk. Jeho pravým opakem je násilí, které si volí brzký zisk, ale v dlouhodobé perspektivě přináší skutečnou a trvalou ztrátu. Odpuštění by se mohlo jevit jako slabost, ve skutečnosti však jeho nabídka i jeho přijetí předpokládá velkou duchovní sílu a nezdolnou morální odvahu. Odpuštění ani zdaleka člověka neumenšuje, nýbrž jej vede k plnějšímu a bohatšímu lidství, které je odleskem Stvořitelovy záře.

Úřad, jenž ve službě evangeliu zastávám, mně silně vede k povinnosti trvat na odpuštění a současně mi k tomu dodává i sílu. Činím tak i dnes, povzbuzen nadějí, že mohu vzbudit pokojné a zralé úvahy, které by přispěly k všeobecné obnově lidských srdcí i vztahů mezi národy na celém světě.

Při rozjímání nad tématem odpuštění nelze nepřipomenout některé tragické konfliktní situace, jež příliš dlouhou dobu rozdmýchávají hlubokou a bolestnou nenávist, a následně vyvolávají nezadržitelnou spirálu osobních a kolektivních tragédií. Mám na mysli zejména to, co se děje ve Svaté zemi, na požehnaném a posvátném místě setkání Boha s lidmi, na místě života, smrti a zmrtvýchvstání Ježíše, vládce pokoje.

Problematická mezinárodní situace vyzývá k tomu, abychom s novou silou zdůraznili naléhavost řešení arabsko-izraelského konfliktu, v němž se již přes padesát let střídají více či méně vyhrocené fáze. Ustavičné teroristické nebo válečné činy, které ztěžují situaci všem a zatemňují perspektivy, musejí konečně přenechat místo vyjednávání, jehož výsledkem bude vyřešení konfliktu. Práva a požadavky všech bude možné mít patřičně na vědomí a spravedlivě na ně odpovídat jen tehdy, jestliže ve všech převládne vůle k spravedlnosti a usmíření. K těmto milovaným národům se opět obracím s naléhavou výzvou, aby usilovaly o nastolení nové éry vzájemné úcty a konstruktivních dohod.

Není míru bez spravedlnosti, není spravedlnosti bez odpuštění: právě to chci sdělit v tomto poselství věřícím i nevěřícím, lidem dobré vůle, kterým leží na srdci dobro lidského rodu a jeho budoucnost.

Není míru bez spravedlnosti, není spravedlnosti bez odpuštění: to chci připomenout těm, kdo drží v rukou osudy lidských společenství, aby se ve svém závažném a obtížném rozhodování vždy dali vést světlem opravdového dobra člověka, v perspektivě dobra společného.

Není míru bez spravedlnosti, není spravedlnosti bez míru. Toto varování budu neúnavně opakovat těm, kdo z jakéhokoli důvodu chovají ve svém nitru nenávist, touhu po pomstě a po ničení.

V tomto Světovém dni míru ať ze srdce každého věřícího vychází ještě intenzivnější modlitba za všechny oběti terorismu, za jejich rodiny, které byly tragicky postiženy, za všechny národy, v nichž terorismus a války nadále rozsévají bolest a zmatek. Světlo naší modlitby ať zasáhne i ty, kdo nemilosrdnými činy těžce urážejí Boha a člověka. Ať je jim dána příležitost ke zpytování svědomí, aby se uvědomili zlo, kterého se dopouští, a byli tak vedeni k touze po odpuštění. Kéž v těchto bouřlivých dobách lidská rodina najde pravý a trvalý mír, který se může zrodit jen ze setkání spravedlnosti s milosrdenstvím!

Převzato ze Zpravodaje pražské arcidiecéze 2/2002


Témata: Odpuštění

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Gn 18,1-10a; Žalm Žl 15,2-3a.3b-4.5bc; Kol 1,24-28
Lk 10,38-42

Spor Marie a Marty se často dotýká lidí, kteří se s pečlivostí starají o ostatní. Jejich snaha nejen že není pochválena, ale stane se dokonce předmětem výtky. Bez jejich péče by však host nebyl pohoštěn. Nejednou se tak starostliví lidé cítí poškozeni. Ježíš ale svá slova směřuje za rámec drobných domácích hádek, kdo měl co udělat. Běžně se totiž stává, že množství starostí o drobnosti, o chod domácnosti, práci… nás natolik zaměstná, že si neuděláme čas na Boha. Nejde o to, že bychom měli zanedbávat úklid, vaření, úkoly v práci či ve škole. Jde o míru, intenzitu starostlivosti, se kterou tyto drobné úkoly vykonáváme. Nikdy nebude všechno hotové! Neznamená naše snaha, že nezbyde čas na Boha, na ty, které máme rádi, ani na radosti, na které jsme se těšili?

Zdroj: Nedělní liturgie

Svatá Marie Magdalena (Magdalská, Magda) – svátek 22.7.

(20. 7. 2025) Kdo vlastně byla Marie Magdalská? Ještě donedávna se v ní spojovaly celkem tři ženské postavy známé z evangelií. 

Prorok svatý Eliáš (20.7.)

(18. 7. 2025) V náboženských dějinách Izraele hráli velkou roli proroci. Mezi nimi vyčnívá postava Eliáše, kterého Bůh povolal, aby…

17. července 1794 bylo popraveno šestnáct karmelitánek

(16. 7. 2025) z kláštera Compiègne u Paříže. Jejich následovnice jsou i dnes stále na celém světě.

Josef Toufar - výročí narození 14.7.1902

(12. 7. 2025) Josef Toufar - kněz umučený komunisty - se narodil 14.7.1902

Sv. Benedikt z Nursie (11.7.)

(10. 7. 2025) Sv. Benedikt měl zásadní vliv na rozšíření křesťanství na evropském kontinentu.

Přímluvy dle aktuálního dění pro 14. neděli v mezidobí, cyklus C / 6.7.2025

(4. 7. 2025) Ježíš poslal své učedníky hlásat evangelium a zvěstovat Boží pokoj. V síle tohoto poslání se obraťme k Bohu…

Svatí Cyril a Metoděj (5.7.)

Svatí Cyril a Metoděj (5.7.)
(4. 7. 2025) svátek 5.7.