Navigace: Tematické texty O OdpuštěníDelší texty Odpuštění /Jan Pavel II./

Odpuštění /Jan Pavel II./

Úryvek z poselství papeže Jana Pavla II. ke světovému dni míru 1.1.2002, které neslo název: Není míru bez spravedlnosti, není spravedlnosti bez odpuštění.


Odpuštění není okamžitě chápáno, ani není snadné je přijmout; jeho poselství je z určitého pohledu paradoxní. Zdánlivě přináší pokaždé krátkodobou ztrátu, ale ve skutečnosti zajišťuje dlouhodobý zisk. Jeho pravým opakem je násilí, které si volí brzký zisk, ale v dlouhodobé perspektivě přináší skutečnou a trvalou ztrátu. Odpuštění by se mohlo jevit jako slabost, ve skutečnosti však jeho nabídka i jeho přijetí předpokládá velkou duchovní sílu a nezdolnou morální odvahu. Odpuštění ani zdaleka člověka neumenšuje, nýbrž jej vede k plnějšímu a bohatšímu lidství, které je odleskem Stvořitelovy záře.

Úřad, jenž ve službě evangeliu zastávám, mně silně vede k povinnosti trvat na odpuštění a současně mi k tomu dodává i sílu. Činím tak i dnes, povzbuzen nadějí, že mohu vzbudit pokojné a zralé úvahy, které by přispěly k všeobecné obnově lidských srdcí i vztahů mezi národy na celém světě.

Při rozjímání nad tématem odpuštění nelze nepřipomenout některé tragické konfliktní situace, jež příliš dlouhou dobu rozdmýchávají hlubokou a bolestnou nenávist, a následně vyvolávají nezadržitelnou spirálu osobních a kolektivních tragédií. Mám na mysli zejména to, co se děje ve Svaté zemi, na požehnaném a posvátném místě setkání Boha s lidmi, na místě života, smrti a zmrtvýchvstání Ježíše, vládce pokoje.

Problematická mezinárodní situace vyzývá k tomu, abychom s novou silou zdůraznili naléhavost řešení arabsko-izraelského konfliktu, v němž se již přes padesát let střídají více či méně vyhrocené fáze. Ustavičné teroristické nebo válečné činy, které ztěžují situaci všem a zatemňují perspektivy, musejí konečně přenechat místo vyjednávání, jehož výsledkem bude vyřešení konfliktu. Práva a požadavky všech bude možné mít patřičně na vědomí a spravedlivě na ně odpovídat jen tehdy, jestliže ve všech převládne vůle k spravedlnosti a usmíření. K těmto milovaným národům se opět obracím s naléhavou výzvou, aby usilovaly o nastolení nové éry vzájemné úcty a konstruktivních dohod.

Není míru bez spravedlnosti, není spravedlnosti bez odpuštění: právě to chci sdělit v tomto poselství věřícím i nevěřícím, lidem dobré vůle, kterým leží na srdci dobro lidského rodu a jeho budoucnost.

Není míru bez spravedlnosti, není spravedlnosti bez odpuštění: to chci připomenout těm, kdo drží v rukou osudy lidských společenství, aby se ve svém závažném a obtížném rozhodování vždy dali vést světlem opravdového dobra člověka, v perspektivě dobra společného.

Není míru bez spravedlnosti, není spravedlnosti bez míru. Toto varování budu neúnavně opakovat těm, kdo z jakéhokoli důvodu chovají ve svém nitru nenávist, touhu po pomstě a po ničení.

V tomto Světovém dni míru ať ze srdce každého věřícího vychází ještě intenzivnější modlitba za všechny oběti terorismu, za jejich rodiny, které byly tragicky postiženy, za všechny národy, v nichž terorismus a války nadále rozsévají bolest a zmatek. Světlo naší modlitby ať zasáhne i ty, kdo nemilosrdnými činy těžce urážejí Boha a člověka. Ať je jim dána příležitost ke zpytování svědomí, aby se uvědomili zlo, kterého se dopouští, a byli tak vedeni k touze po odpuštění. Kéž v těchto bouřlivých dobách lidská rodina najde pravý a trvalý mír, který se může zrodit jen ze setkání spravedlnosti s milosrdenstvím!

Převzato ze Zpravodaje pražské arcidiecéze 2/2002


Témata: Odpuštění

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Dt 4,32-34.39-40 ; Žalm 33; Řím 8,14-17
Mt 28,16-20

Pojem Nejsvětější Trojice nastiňuje více míst Nového zákona, jako např. závěr dnešního evangelia. Zvláště v Janově evangeliu vidíme, že pojem Trojice odvozujeme z popisovaných vazeb mezi Otcem, Synem a Duchem. Z toho plyne, že základní vlastnost Boha je vztah. Bůh žije z nekonečně milujícího vztahu mezi Bohem Otcem a Bohem Synem, resp. jejich společného sdílení Ducha svatého. Bůh Otec nikdy nepřestal naprosto milovat Syna a také Syn nikdy nepřestal milovat Otce. Je třeba se vzdát pokřivených teorií, kde Ježíš smiřuje člověka s Otcem tím, že si na něm Bůh Otec vylije hněv za hříšné lidstvo. Opak je pravdou. Otec miluje Syna tak, že by pro něj udělal cokoli, a podobě i Syn. A právě Bůh Syn se pro lásku k Otci stává člověkem. A Bůh Otec s nesmírnou bolestí připustil, že milovaný Syn se vydal na cestu záchrany člověka za cenu sebeobětování. Tato bolest Otce je jeho oběť, dar člověku. Ale právě pro vzájemnou lásku Otce a Syna žádná smrt nemůže přerušit vztah proudící mezi osobami Trojice. A do tohoto místa žáru lásky je nyní pozván každý člověk, který přijal Krista.

Zdroj: Nedělní liturgie

26. KVĚTNA - SV. FILIP NERI

(24. 5. 2024) Filip Neri se narodil dne 21. července roku 1515 ve Florencii v rodině Františka a Lukrecie z Mosciana. O jeho dětství…

Den modliteb za církev v Číně (24.5.)

(22. 5. 2024) Prosby za dar vytrvalosti pro bratry a sestry v Číně...

Emil Kapaun - kněz s černou páskou přes oko (+ 23. 5. 1951)

Emil Kapaun - kněz s černou páskou přes oko  (+ 23. 5. 1951)
(22. 5. 2024) Emil Kapaun byl americký katolický kněz s českými kořeny, který zahynul v zajateckém táboře v Severní Koreji v roce…

Svatá Rita - patronka v beznadějných situacích (22.5.)

Svatá Rita - patronka v beznadějných situacích (22.5.)
(21. 5. 2024) Odkaz svaté Rity je výzvou k oddanosti Kristu Spasiteli - zdroji smíření.

Nejsvětější Trojice

Nejsvětější Trojice
(20. 5. 2024) V  neděli po Letnicích (Slavnosti seslání Ducha svatého) se připomíná mysterium Boha v Trojici.

Svátek Ježíše Krista, nejvyššího a věčného kněze

Svátek Ježíše Krista, nejvyššího a věčného kněze
(20. 5. 2024) Ve čtvrtek po slavnosti Seslání Ducha svatého se slaví svátek Ježíše Krista, nejvyššího a věčného kněze (latinsky festum…

Letnice, Svatodušní svátky... datum

(19. 5. 2024) O Letnicích křesťané slaví slavnost seslání Ducha svatého - tedy skutečnost, že Bůh skrze Ducha svatého působí (dodnes)…