Navigace: Tematické texty O Odpuštění Delší texty Odpuštění je jako... (podle Jürgena Wertha)

Odpuštění je jako... (podle Jürgena Wertha)

Smíření a odpuštění je

Jako

oslava po dlouhém zármutku,
oheň v noci,
otevřená brána v hradbě.

Jako
dopis po dlouhém mlčení,
pozdrav, ve který se nedoufá,
list na uschlé větvi.

Jako
déšť na poušti,
svěží rosa na vyprahlé zemi,
vůně domova pro pohřešované,
přátelství bývalých nepřátel.

Jako
klíč ve vězení,
záchranná loď pro trosečníky,
východisko pro utlačované,
rozzářený obličej.

Jako
slovo z mrtvých úst,
pohled, dávající naději,
světlo na křivolaké cestě,
nově objevený kontinent.

Jako
jaro,
ráno,
píseň,
báseň,
život,
láska,
Bůh - pravé světlo.

Takové je smíření.
Takové je odpuštění.
Takový je pravý pokoj.

(podle Jürgena Wertha)

Témata: Odpuštění | východisko z bezvýchodnosti, řešení

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Ex 17,8-13; Žalm 121; 2 Tim 3,14 – 4,2
Lk 18,1-8

Ježíš velmi okatým způsobem ukazuje, že Bohu na člověku záleží. Když už i nespravedlivý soudce se nechá pohnout ke zjednání spravedlnosti, oč více Bůh. Snad každý přitaká logickému důsledku vyprávěného podobenství. Ale Ježíš míří jinam. Svatý Lukáš na začátku poznamenal: „Ježíš vypravoval… podobenství, že je třeba stále se mod-lit a neochabovat.“ Neochabovat, být mdlého ducha či ztratit odvahu jsou docela běžné nemoci křesťanů. Po čase nadšení se modlitbě a rozhovoru s Bohem vzdalujeme. Proto na konci úryvku Ježíš poznamenává, zda nalezne víru, až přijde. Ochablost je protikladem vytrvalosti, kterou naznačilo první čtení. Jsou tací, kteří by podle Ježíšova podobenství nedošli ani ke dveřím soudce, natož aby zabušili. Ježíš je povzbuzuje k odvaze. Pak jsou ale ti, kteří vědí jak „zabušit“ na dveře. Ale po prvním pokusu to vzdají. Bůh však čeká, že ho oslovíme a budeme ho zvát do událostí svého života. Jestliže jsme ochabli, pak právě dnes můžeme povstat a znovu se o modlitbu opřít.