Církev není společenstvím lepších - archív citátů

Navigace: Tematické texty M MorálkaKrátké texty, citáty Zákony k dobrému chování nestačí

Zákony k dobrému chování nestačí

Ve své hlavní promluvě (Angelus 16.2.2014) papež mimo jiné řekl:

Ježíš nepřikládá důležitost pouhé disciplinární observanci a zevnějšímu jednání. Jde ke kořeni Zákona a zaměřuje se především na úmysl, tedy na srdce člověka, ve kterém mají původ naše dobré i zlé skutky. K dobrému a čestnému chování nestačí zákonné normy, nýbrž hluboké motivace vyjadřující skrytou moudrost, Boží moudrost, kterou lze obdržet působením Ducha svatého. A my se můžeme skrze víru v Krista otevřít působení Ducha, který nás uschopňuje žít Boží lásku. 
Ve světle tohoto učení vyjadřuje každé přikázání svůj plný smysl jakožto požadavek lásky a všechna se sbíhají v největším přikázání: miluj Boha celým srdcem a bližního jako sebe sama.

 

 

 

PLNÉ ZNĚNÍ promluvy Svatého otce před Angelus:

 

Ježíš jde ke kořeni Zákona, k srdci člověka 

Papež František před modlibou Angelus, nám. sv.Petra  16.2.2014 

Dobrý den, drazí bratři a sestry,

Evangelium této neděle je součástí takzvaného horského kázání, první velké Ježíšovy promluvy. Dnešním tématem je Ježíšův postoj k židovskému Zákonu. Ježíš říká: „Nemyslete, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky. Nepřišel jsem je zrušit, nýbrž naplnit“ (Mt 5,17). Ježíš tedy nepřišel odstranit přikázání, která dal Pán prostřednictvím Mojžíše, ale chce je přivést k jejich plnosti. A hned po té dodává, že toto naplnění Zákona vyžaduje dokonalejší spravedlnost, opravdovější observanci. Říká totiž svým učedníkům: „Nebude-li vaše spravedlnost mnohem dokonalejší než spravedlnost učitelů Zákona a farizeů, do nebeského království nevejdete“ (Mt 5,20).

Avšak co znamená toto „naplnění“ Zákona? A v čem spočívá ona dokonalejší spravedlnost? Ježíš sám nám odpovídá několika příklady. Ježíš byl praktik, vždycky používal příkladů, aby byl srozumitelný. Začíná pátým přikázáním Desatera: „Slyšeli jste, že bylo řečeno předkům: »Nezabiješ«… Ale já vám říkám: Každý, kdo se na svého bratra hněvá, propadne soudu“ (Mt 5,21-22). Ježíš nám tím připomíná, že i slova mohou zabíjet. Když se o někom říká, že pronáší jedovatá slova, co to znamená? Že jeho slova zabíjejí! Proto je třeba nejen neohrožovat život bližního, ale také nevylévat na něho jed hněvu a nestrefovat se do něho pomluvami. Neočerňovat jej. Tak se dostáváme ke klevetám: řeči mohou také zabíjet, protože ničí pověst lidí. Klevetit je moc ošklivé! Zpočátku se to může jevit jako příjemné či zábavné, jako nějaký bonbónek. Ale nakonec naplní naše srdce hořkostí a otráví také nás. Ale řeknu vám popravdě, že jsem přesvědčen, že kdyby si každý z nás předsevzal, že se bude vyhýbat klevetám, stane se nakonec svatým. A to je krásná cesta! Chceme být svatými? Ano či ne? (odpověď z náměstí: Ano). Chceme lpět na klevetách a zvyknout si na ně? Ano či ne? (odpověď z náměstí: Ne). Jsme tedy zajedno: žádné klevety!

Ježíš nabízí tomu, kdo jej následuje, dokonalost lásky, lásky, jejíž jedinou mírou je to, že nezná míru a překračuje veškerý kalkul. Láska k bližnímu je natolik zásadní, že Ježíš dokonce tvrdí, že náš vztah k Bohu nemůže být upřímný, pokud se nechceme s druhým smířit. A říká: „Přinášíš-li tedy svůj dar k oltáři a tam si vzpomeneš, že tvůj bratr má něco proti tobě, nech tam svůj dar před oltářem a jdi se napřed smířit se svým bratrem“ (Mt 5,23-24). Proto jsme povoláni smířit se se svými bratry dříve než budeme v modlitbě projevovat svoji úctu k Pánu.

Z toho všeho je zřejmé, že Ježíš nepřikládá důležitost pouhé disciplinární observanci a zevnějšímu jednání. Jde ke kořeni Zákona a zaměřuje se především na úmysl, tedy na srdce člověka, ve kterém mají původ naše dobré i zlé skutky. K dobrému a čestnému chování nestačí zákonné normy, nýbrž hluboké motivace vyjadřující skrytou moudrost, Boží moudrost, kterou lze obdržet působením Ducha svatého. A my se můžeme skrze víru v Krista otevřít působení Ducha, který nás uschopňuje žít Boží lásku.

Ve světle tohoto učení vyjadřuje každé přikázání svůj plný smysl jakožto požadavek lásky a všechna se sbíhají v největším přikázání: miluj Boha celým srdcem a bližního jako sebe sama.

 

 



 

Převzato z webu České sekce Radio Vaticana
Redakčně upraveno

Čtení z dnešního dne: Čtvrtek 1. 5. 2025, Čtvrtek 2. velikonočního týdne

Sk 5,27-33;

Komentář k Sk 5,27-33: Pronásledování a nenávist se stupňují. I dnes na mnoha místech. Ale Boží slovo ze světa sprovodit nelze.

Zdroj: Nedělní liturgie

Týden modliteb za duchovní povolání

(1. 5. 2025) Týden modliteb za duchovní povolání každoročně vrcholí o 4. neděli velikonoční, která se nazývá nedělí Dobrého pastýře…

The Chosen Clubs – prostor pro evangelizaci

The Chosen Clubs – prostor pro evangelizaci
(30. 4. 2025) Zaujal vás seriál The Chosen? Hledáte způsob, jak lidem představit Ježíše srozumitelným a inspirativním…

Květen - měsíc Panny Marie

(30. 4. 2025) Měsíc květen bývá oblíben z různých hledisek.

Panna Maria není bohyně (Vojtěch Kodet)

(30. 4. 2025) Jak by ne/měla vypadat zdravá mariánská úcta?

1.5. Sv. Josefa, Dělníka - Svátek práce

(29. 4. 2025) Člověk se v práci nejen realizuje, ale je to zároveň i služba bližnímu, společnosti, a tím i Kristu.

Kněz a dobrodruh: Bohuslav Burian († 29. 4. 1960, věznice Mírov)

Kněz a dobrodruh: Bohuslav Burian († 29. 4. 1960, věznice Mírov)
(29. 4. 2025) Několikrát unikl smrti, celý život vzdoroval nenávisti a ukazoval všem cestu ke svobodě i k Bohu. Prošel několika…

Jan Pavel II.

Jan Pavel II.
(27. 4. 2025) 27. 4. 2014 o neděli Božího milosrdenství byl ve Vatikánu svatořečen papež Jan Pavel II. (* 18. května 1920 + 2. dubna…