Navigace: Tematické texty K Kříž Delší texty Pohlédneme-li ke kříži, můžeme zakusit něco z Boží slávy

Pohlédneme-li ke kříži, můžeme zakusit něco z Boží slávy

Ježíš je oslaven už na kříži, když zjevuje svou lásku až do krajnosti

Přišla hodina, kdy Syn člověka bude oslaven (Jan 12,23) – prohlašuje Ježíš. Jak a kdy má být oslaven? Tím, že vstane z mrtvých o velikonočním ránu? Nikoli především tam a nejen tehdy. Z Janova evangelia vysvítá, že je Ježíš jasně oslaven už na kříži. Myslí-li na slávu, jíž ho Otec korunuje, myslí tím na svou smrt. Je pšeničným zrnem, jež padá do hlíny a umírá, aby vydalo bohatou úrodu. Doposud neukázal světu celou svou lásku. Teprve když zjevuje svou lásku až do krajnosti (Jan 13,1), dochází slávy a zjevuje nekonečnou lásku svou a Otcovu.

Teprve pozvedneme-li zrak ke kříži, můžeme i my zakusit něco z Boží slávy

Celá křesťanská tradice nám ukazuje, že teprve pozvedneme-li zrak ke kříži, můžeme i my zakusit něco z Boží slávy. Kříž fascinoval všechny světce. Ježíš sám prohlašuje: A já, až budu ze země vyvýšen (tedy přibit na kříž), potáhnu všechny k sobě (Jan 12,32). Kříž otvírá nebeskou bránu dokořán. Na něm shledáváme něco ze slávy lásky.

Když poklekáme pod křížem a líbáme ho, není to prázdné gesto

Když na Velký pátek poklekáme pod křížem a líbáme přibité nohy našeho Pána, jistě to není prázdné gesto. Padáme na kolena před tím, jenž svým vyvýšením na kříži září v celé své slávě. Kdybychom častěji hleděli na kříž, upustili bychom od jakéhokoli pomyšlení na to, že nás Bůh obviňuje a že se o nás nestará. Nikdy bychom nedokázali vypustit z úst, že nás opustil.

Se svolením převzato z knihy:
I dnes je den Boží, Rozjímání na celý rok

Autor: Wilfrid Stinissen
vydalo: Karmelitánské nakladatelství
Redakčně upraveno

Autor: Wilfrid Stinissen

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Př 8,22-31; Žalm Žl 8,4-5.6-7.8-9; Řím 5,1-5
Jan 16,12-15

Bůh žije láskou, to je jádro jeho štěstí, radosti, to je gejzír života, který stále chrlí nové a nové impulzy. Nebe doslova tepe životem. Nejde ale o falešnou, lacinou lásku. Jde o čirou pravdu, o absolutní dobro, které sdílí jednotlivé osoby Trojice. V takovém vzájemném sdílení není nic tabu a ani žádná z osob Trojice si nemusí schovávat něco „jen pro sebe“. Sdílí všechno. K tomuto důvěrnému přátelství Boha jsme pozváni i my.