Jestliže se děsíte pozemské bídy, proč nemáte strach z bídy na věčnosti?  - archív citátů

28. 3. 2018 , papež František (Jorge Mario Bergoglio) (Foto: ima)

Pohleď na kříž a dostane se ti odtamtud naděje

kříž, křížová cesta, cross, via dolorosa, look

Lidé vkládali do Ježíše mnoho falešných nadějí

Na Květnou neděli se slaví památka Kristova vjezdu do Jeruzaléma: Ježíš vstoupil do města za oslavného provolávání velkého zástupu. Lidé totiž vkládali do Ježíše mnoho falešných nadějí. Očekávali od něho například i osvobození od nepřátelských okupantů. Koho z nich by napadlo, že Ježíš bude krátce na to naopak ponížen, odsouzen a usmrcen na kříži? Pozemské naděje oněch lidí se tváří v tvář kříži zhroutily.

My však věříme, že právě v Ukřižovaném byla obnovena naše naděje. Pozemské naděje se tváří v tvář kříži hroutí, ale rodí se nová naděje, která potrvá navždy. Naděje, která se rodí z kříže, je jiná. Liší se od těch, které se hroutí, od nadějí tohoto světa. O jakou naději však jde? Jaká naděje se rodí z kříže? Mohou nám to pomoci pochopit slova, která Ježíš pronesl po svém vjezdu do Jeruzaléma: „Jestliže pšeničné zrno nepadne do země a neodumře, zůstane samo; odumře-li však, přinese hojný užitek“ (Jan 12,24).

Ježíš padl a nechal se zlomit

Přemýšlejme o zrnku či semínku, jež padlo do země. Zůstane-li uzavřeno v sobě, nestane se nic, ale pokud pukne a otevře se, vydá život, vzklíčí, vyroste rostlina, která vydá plod. Ježíš přinesl na tento svět novou naději na způsob semínka. Stal se maličkým jako pšeničné zrno, opustil svoji nebeskou slávu, aby přišel mezi nás, „padl do země“. To však nestačilo. Aby přinesl plody, prožil Ježíš lásku až do dna, nechal se zlomit smrtí jako puká semínko v zemi. Právě tam, v krajním bodě svého ponížení, který je také tím nejvznešenějším bodem lásky, vzklíčila naděje.

Naděje se tedy rodí z kříže. Pohleď na kříž, pohleď na Ukřižovaného Krista a dostane se ti odtamtud naděje, která už nezmizí a potrvá až do života věčného. A tato naděje vzklíčila právě silou lásky, protože láska, která „všemu věří, všecko vydrží“ (1 Kor 13,7), láska, která je životem Boha, obnovuje všechno, čeho se dotkne. Ježíš proměnil náš hřích v odpuštění tím, že jej vzal na sebe.

Ježíši, s Tebou není nic ztraceno,
Ty jsi má naděje

Drazí bratři a sestry, Ježíš umírá jako pšeničné zrno a dává nám život. On je semenem naší naděje. Rozjímejme o Ukřižovaném, o zdroji naděje. Doufat s Ježíšem znamená učit se vidět již nyní rostlinu v semínku, život v kříži a ve smrti.

Postavme se doma před kříž, pohleďme na něj a řekněme:

„S Tebou není nic ztraceno.
S Tebou mohu vždycky doufat.
Ty jsi má naděje.“

Zpracováno podle slov papeže Františka (17. 4. 2017)

Čtení z dnešního dne: Úterý 17.7.

Iz 7,1-9; Mt 11,20-24

Komentář k Iz 7,1-9: Plány nepřátel se neuskuteční, pokud budu mít pevnou víru, obstojím! I pro mě platí: hleď zůstat klidný a neboj se…

Zdroj: Nedělní liturgie

17. července 1794 bylo popraveno šestnáct karmelitánek

(16. 7. 2018) z kláštera Compiègne u Paříže

Josef Toufar - výročí narození 14.7.1902

(12. 7. 2018) Josef Toufar - kněz umučený komunisty - se narodil 14.7.1902

Sv. Benedikt z Nursie (11.7.)

(10. 7. 2018) Sv. Benedikt měl zásadní vliv na rozšíření křesťanství na evropském kontinentu.

Katolická charismatická konference 2018

(4. 7. 2018) Začátek prázdnin je v Brně již neodmyslitelně spojen se začátkem charismatické konference, která se letos uskuteční od...

Svatí Cyril a Metoděj (5.7.)

(4. 7. 2018) svátek 5.7.

Svatý Prokop (svátek 4.7.)

(3. 7. 2018) (*Chotouň asi 970 + Sázava 25.3.1053)