Příběh hřebíků

Následující texty nám nabídli přátelé ze Slovenska. Jsou použitelné pro jakýkoliv typ liturgických a modlitebních akcí s mládeží, především během prázdninových akcí.



OSVOBOZENÍ ČLOVĚKEM PŘIBITÝM NA KŘÍŽ.

Hřebíky.
Pichlavé železné ostny.
Obyčejný hřebík na tisíceré použití.
Jeden hřebík nám vypráví příběh člověka: o jeho ukřižování.
Bolest.
Rány krvácejí.
Hřebíky, které přibíjíme my.
Nekonečné množství hřebíků,
Kterými bodáme ty, kteří jsou vedle nás.
Kdo nás osvobodí?
Kristus, člověk přibitý
na kříž, vytáhne hřebíky.
Udělá z nás své pomocníky
při vytahování hřebíků
našim bratrům a sestrám.
- před shromážděním jsou 3 panely, anebo jeden velký polystyren, rozdělený na tři části, do kterých jsou napíchány různé hřebíky.
- ve středu je panel s mnoha špendlíky.
- reflektorem (či promítačkou) je z boku osvětlujeme pro lepší efekt.
- na prostředním panelu se starými hřebíky a špendlíky rozložíme hřebíky tak, aby nám imaginárně vytvářely siluetu ukřižovaného.





ÚVOD

Hřebík, jeho příběh

Komentátor:
Tmavý kov vydobytý z hlubin země
dosáhne svého cíle:
podnik, řemeslnická dílna.
Oheň ho roztaví.
Modelují ho šikovné ruce a těžké kladivo.
Přijme tvar.
hřebíky dlouhé, mohutné, tenké, krátké…
Vyrobené pro zhotovení mnoha věcí.
Hřebík nebo skoba může být obyčejným opěrným bodem nebo stupínkem pro výstup na vrchol,
může zajistit lano a získat jistotu.
Tisíce použití má prostý hřebík.
A co může říci tento
jednoduchý předmět.
Hřebík – příběh člověka – tvůj příběh.
Viděl jsi už tisíce hřebíků.
Mnoho jsi jich už zatloukl.
Hřebíky zrezavělé časem,
které jsou před tebou.
Držely spojené trámy a desky
na jednom zbouraném domu.
Hřebík…
Tvůj život je často probodaný od hřebíků:
pronikají do masa, trhají ho.
Rány, které krvácejí.
Utrpení.
Moje bolest.
Nesmírná bolest lidstva.
Lidské chodníky posypané
hřebíky s ostrými hroty.
Člověk s probodeným životem…





1. UKŘIŽOVANÝ

- Zde se může promítnout diapozitiv: Ukřižování Ježíše Krista z filmu Ježíš Nazaretský.
- Také se mohou promítnout obrázky, kde se zvýrazní utrpení člověka na této Zemi (chudoba, nemoci, úzkost a strach… + komentář).
- Po promítnutí následuje čtení z knihy Jób (Jób 23,2-9 24,1-4.9-12)





2. HŘEBÍKY, KTERÉ ZATLOUKÁM JÁ

- Každý dostane jeden hřebík.

Meditace

Komentátor:
Hřebík ve tvých rukou.
Hřebíky v těle lidstva, v těle
mých bratrů, v mém těle.
Univerzální bolest.
A já jsem spoluviník. I já vlastním hřebíky, abych zraňoval.
Svým jednáním působím bolest.
Mé myšlenky, tak rázné a neoblomné, jako by rána za ránou přibíjely mé bližní.
Ne vždy používám
na velká zranění silné hřebíky
Osvojil jsem si špendlíkovou techniku.
Malé píchnutí:
slovy, přístupem, pohledy,
škodolibým úsměvem.
Nekonečně mnoho špendlíků pro zraňování bližních.
I já sám se cítím být sevřený
hřebíky, které já sám zatloukám.
Kdo mě osvobodí?
Kdo vytáhne ohnuté hřebíky?

- nyní nějaká píseň vyjadřující lítost.





3. PŘÍSLIB OSVOBOZENÍ

- čtení: Izaiáš 49,14-16 anebo Římanům 8,18-28.38-39





4. KRISTUS VYTAHUJE ČLOVĚKU HŘEBÍKY

- před evangeliem je vhodné zazpívat píseň

- Potom následuje text evangelia podle Mk 2,1-12 a homilie – kázání.





5. UKŘIŽOVANÝ KRISTUS NÁS OSVOBOZUJE

Prosba o odpuštění.
- následují vlastní modlitby, poděkování, prosby a za každou třetí prosbou se zpívá refrén z Taizé.

Kyrie, Kyrie, eleison (2x).

- nakonec se společně pomodlíme.

Otčenáš.
Pozdravení pokoje.
Evangelium: Mk 14,17-20.33-37.

- pokud se čte úsek evangelia, další z předsedajících se přiblíží k panelu a červenou stuhou upraví siluetu ukřižovaného.
Nakonec přečte Žid 4,14-16

- nastává individuální sv. zpověď. Po sv. zpovědi kajícník odevzdá hřebík knězi, který ho vloží do pytlíku zlaté nebo stříbrné barvy, a po ukončení svátosti smíření je všichni kněží položí pod panel.






6. DÍKŮVZDÁNÍ ODSTRAŇME HŘEBÍKY BRATRŮM

- dozpíváme kánon: Bůh je láska…
Během zpěvu položí předsedající kytici květů k panelu se siluetou.

Modlitba díků

Kněz:
Je opravdu důstojné a spravedlivé,
vzdávat Ti díky, dobrý a milující otče.
Ve své lásce jsi se k nám přiblížil.
Byli jsme jako mrtví, přibití zlem.
Ty jsi poslal Krista, Tvého syna.
Vzal na sebe naše břemena.
Byl ukřižovaný a znovu
nám přinesl naději.
Vytáhl hřebíky zla.
uzdraveni Ježíšovými ranami stáváme se jeho nejrozmanitějšími
spolupracovníky při zmírňování bolesti našich bratrů.

V našem srdci přebývá duch LÁSKY..
S e srdcem plným radosti pozdvihněme naši chválu a vděčně zazpívejme
Magnificat…



Převzato z časopisu Naim 3/1995