Přijď... (Sv. Šimon, Nový teolog)

Přijď, světlo pravé.
Přijď, skryté tajemství.
Přijď, nevýslovné bohatství.
Přijď, blaženosti bez konce.
Přijď, světlo, jež neslábne.
Přijď, očekávání všech, kteří mají být spaseni.
Přijď, ty, jenž ze spánku budíš.
Přijď, moci, jež stále a znovu tvoříš a přetváříš.
Přijď, Neviditelný.
Přijď, ty, jenž stále nehybně dlíš a přece jsi v každém okamžiku v pohybu,
přijď k nám, přebývajícím zde na zemi.
Ty, jenž se vznášíš nad všemi nebesy.
Přijď, milované jméno, jež všude zní,.
a přece je nám absolutně zapovězeno vyjádřit jeho bytí a poznat jeho podstatu.
Přijď, věčná radosti.
Přijď, roucho velkého krále, našeho Boha.
Přijď, ty, jenž toužíš po mé ubohé duši.
Přijď, ty, jenž jsi slunce... neboť, pohleď, jsem opuštěný.
Přijď, ty, jenž jsi mě ode všeho oddělil a nechal mě v tomto světě samotného.
Přijď, ty sám jsi se stal mojí touhou, zapálil jsi ve mě touhu po tobě,
po tobě, po zcela Nedosažitelném.
Přijď, můj dechu a můj živote.
Přijď, útěcho mé ubohé duše.
Přijď, moje radosti, moje slávo bez konce.

(Sv. Šimon, Nový teolog, 942-1022)