Navigace: Tematické texty K Křížové cestyRůzné křížové cesty Připodobnění

Připodobnění

Úvodní modlitba:
Pane, chceme tě následovat
na tvé křížové cestě, kterou jsi ty trpěl z
lásky k nám - abys nás vykoupil, a ukázal nám
jak máme prožívat nejhlubší tajemství
lidského života - tajemství bolesti.
Klekáme před tvým křížem, abychom z něho
načerpali sílu a připodobnili se tvému
čistému pokornému Srdci.
Ty nás vyzýváš, abychom šli za tebou. Chceme
jít, vždyť nic lepšího bychom stejně nenašli.
Bez tvé pomoci ale nedokážeme nic.
Prosíme, dej nám světlo, abychom poznali,
co znamená milovat, obětovat se sloužit a
dej nám sílu jít ta tvým hlasem.

1. Ježíš je odsouzen
Tlak veřejného mínění a zfanatizovaný dav
dokáže překřičet svědomí, znemožnit hledání
pravdy a vytvořit ze spravedlnosti zbytečnou
byrokracii. Pilát nechtěl být nespravedlivý,
nechtěl zůstat lhostejný vůči pravdě, ale
nakonec byl donucen k porážce, kterou
nezmírnilo ani gesto umytí rukou.
I my budeme v životě často stát v situaci
odsuzovaného Krista ale ve vztahu k sobě i v
pozici Piláta - ve vnitřním boji rozhodování
se proti proudu, proti okolí i proti vlastní
pohodlnosti a lhostejnosti. A mytí rukou
nebývá zpravidla vhodné řešení, které by
zabránilo zlu!

2. Ježíš přijímá kříž

Pán bere na sebe kříž, bere jej odhodlaně, z
lásky k Otci, z lásky k lidem. A říká: "Kdo
chce jít za mnou vezmi svůj kříž a následuj
mne."
Pane, je něco jiného, daří-li se mi dobře
říkat: "jsem připraven k čemukoliv", a něco
jiného být skutečně připraven, přichází-li
utrpení. Kolikrát jsem už zakusil takové
odhodlání a kolikrát jsem se zase snažil kříže
zbavit.
Pane, jsem slabý a nechci si hrát na
hrdinu, silný se mohu stát jen s tvou pomocí.
Vím, že když se podřídím tvé vůli a zapomenu
na sebe, stane se mi tvůj kříž jhem sladkým a
břemenem lehkým.

3. První pád
Rozhodli jsme se jít za Kristem, rozhodli
jsme se jít v jeho stopách, následovat ho.
Jistě je v nás veliké nadšení, často vidíme
už nějaký cíl, nejraději bychom se k němu už
rozběhli. Často si ale svůj kříž ještě
zatěžujeme, protože se cítíme dostatečně
silní. Ale brzy se nám začíná zdát,že to
nejde tak rychle, že kříž začíná tížit. A
když se ještě objeví nějaká překážka,
malomyslníme a padáme.
Cíl je opravdu blízko nás. Musíme si ale
uvědomit dvě věci: Totiž že náš
bezprostřední úkol je vstát - postavit se na
reálné nohy.
A náš konečný cíl nemůže být jinde, než na
vrcholku Kalvarie. Zůstat pod kopcem není
žádné vítězství.

4. Setkání s matkou
Jak velká to byla čest stát se Matkou Syna
Božího. Ale nic skutečně velkého se na tomto
světě neobejde bez bolesti.
Od začátku musela Maria přinášet oběti,
někdy dost velké. Tajemná předpověď: "Tvé
srdce pronikne meč!" se naplnila teprve nyní.
Je to bolest nade vše pomyšlení. Ale trpí
tiše, pokorně se sklání před vůlí Boží. Tato
bolest je však začátkem jejího nového
mateřství, rodící se Církve.
Pane, dej mi tichost srdce své Matky.

5. Šimon nese kříž
Šimon se vrací z pole. Jde kolem
pravděpodobně náhodou. Cítí se hluboce dotčen
tím, že si nemůže jít svou cestou, že musí
navíc pomáhat nést kříž nějakého buřiče.
Šimon není jen člověk z prvního století
Palestiny, ale je také typickým
představitelem dnešních tuctových lidí,
jejichž kredo netvoří odpovědi, ale otázky:
Co s tím mám společného? Co z toho budu mít?
Ale stejně jako Šimon se ani oni ani my kříži
nevyhneme. Rozdíl bude pouze v tom, zda někdo
ponese kříž z donucení a na konci ho od sebe
odhodí , a nebo zda někdo kříž přijme a tím
dá své křížové cestě smysl.

6. Veronika podává Ježíši roušku
Veronika hned ví, co je třeba. I já bych
chtěl pomáhat. Jsem plný velkolepých plánů,
jak všechny své síly, celý svůj život věnuji
druhým.
Přitom nedokáži pomoci v nejobyčejnějších
věcech, pochopit druhého, potlačit na chvíli
vlastní vůli.
Na místě Veroniky bych také věděl co
dělat? Je to zvláštní nadání? Ne - to láska
uschopňuje ke všemu. Neboří svět, je mírná,
pokorná, trpělivá, milá...

7. Pán Ježíš padá podruhé
Padáme často. Fyzicky i morálně. A po
každém pádu vždy nejprve zjišťujeme, zda nás
při zakopnutí někdo neviděl. Když ano, anebo
když je zřejmé, že pravda vyjde najevo,
rychle hledáme a vymýšlíme objektivní příčiny
pádu, které zpravidla přenášíme mimo sebe -
na někoho jiného nebo na něco jiného.
Kristus opět padá, ale příčina pádu je v
něm samotném - v jeho lásce k padajícímu
člověku.

8. Ježíš napomíná plačící ženy
Jaké síly bylo zapotřebí, aby zmučený,
vysílený Kristus dokázal uvést na pravou míru
pokrytecký soucit žen...
Příklad pro nás, kdy i dnes jsou věřící
často málo upřímní a jejich dobrá vůle se
mnohdy mísí s pokrytectvím.
Dokážeme jim vždy trpělivě pomáhat, aby si
přiznali pravdu a uměli skutečně změnit
smýšlení?
Netýká se však takto Kristova vítka také nás?

9. Ježíš padá potřetí
"Jsem jako beránek vedený na porážku",
čteme ve třiapadesáté kapitole proroka
Izaiáše. Na jiném místě v jednadvacátém žalmu
čteme: "Já jsem už jen červ a ne člověk, pro
posměch lidu, davu k pohrdání."
Toto Izaiášovo a žalmistovo proroctví se
stává v tomto okamžiku drasticky věrohodnou
realitou. Na jedné straně Bůh,
na druhé straně velikost lidské pýchy a
lidského hříchu. Ale je zde i něco víc:
Vedle zkrvaveného těla Božího Syna, na které
se lepí prach, vyrůstá obrovský rozměr lidské
důstojnosti. Žalmista se ptá:"Kdo je člověk,
že na něho myslíš?"
A my si můžeme položit podobnou otázku: "Kdo
je člověk, kdo jsem já, že kvůli mně zde můj
Bůh téměř umírá jako "červ" a ne člověk, pro
posměch lidem, davu k pohrdání.

1O. Ježíš vyslečen z šatu
Nad všechna utrpení bývá horší ztráta cti
- ta neponechá člověku téměř nic, raní
nejhlubší kořeny osobnosti.
Člověk zůstává nejen sám, ale i nahý, vydán
každému napospas. I to musel Boží Syn prožít,
aby nezůstalo v lidském utrpení nic, co by
nezakusil. I já jsem se na tom podílel. Tím,
že jsem zbavoval cti druhé svými zbytečnými
neuváženými řečmi.
Odpusť mi to Pane.

11. Ježíš je křižován
Stojíme někde schováni a možná myslíme na
sebe, na svůj strach. Možná vnitřně
projevujeme soucit, snad i cítíme vnitřní
vzpouru proti takové krutosti, a protože známe
cenu tohoto utrpení, chceme být i vděčni.
Ale podstata kříže pro nás není jen ve
vykoupení, ale také v následování. V
následování i v tomto okamžiku absolutní
nemohoucnosti, spoutanosti, opuštěnosti...
Následování není jen připravenost na přijetí
podobných okamžiků, ale je to i konkrétní
pomoc opuštěnému Ježíši, který trpí v
trpících bratrech, který potřebuje potěšit ve
smutných bratrech.
Následování je i plakat s plačícími, trpět
s trpícími, mlčet s mlčícími.

12. Kristus umírá
Dokonáno jest: Když se nechal zbavit
všeho, i útěchy z Otcovy blízkosti, obětuje
Kristus i to poslední - svůj život.
Od této chvíle je lidem zjevena nejhlubší
pravda, paradox lidského života, - že kdo se
chce stát velkým, musí se stát malým a kdo
chce svůj život nalézt, musí ho ztratit.
Jediná skutečná výška je Kristův kříž.

13. Ježíš na klíně matky
Tajemství hlubokého mlčení, obrovské
bolesti, zdánlivě ukazuje beznaděj. Tajemství
zničeného smyslu vlastního života. Tajemství,
které v té chvíli nemělo nic společného s
blížící se slavností velikonočních událostí.
Co prožíváš, Maria? Tvá bolest má stejnou
intenzitu, jakou měla radost, když jsi ve své
náruči chovala děťátko - tak podivuhodně
počaté a narozené. Opět držíš jeho tělo, z
kterého ale odešel život, tělo, na kterém se
podepsalo celé lidstvo a nejednou také každý
z nás.
Tajemství bolesti je spojeno s láskou,
protože bolest roste s velikostí lásky.
Maria, děkujeme ti, že jsi splnila i tento
úkol.

14. Kristus je uložen do hrobu
Následkem hříchu člověka se země stala
slzavým údolím a je poseta hroby.Bůh nám
nemohl jinak pomoci, než že sestoupil do
tohoto slzavého údolí a vzal na sebe lidský
úděl - a to ten nejposlednější. Je uložen do
hrobu a tím je případ Ježíš Nazaretského -
krále židovského vyřízen. Není tomu jinak v
naší době a naší společnosti. Ale Kristus
třetího dne vstal z mrtvých a křesťanství je
poselství života a naděje.
Dej mi Pane, vytrvat v této víře.

Závěrečná modlitba:
Pane Ježíši, my už víme, že po těchto
čtrnácti zastaveních trpící lásky následuje
ALELUJA - zmrtvýchvstání - vzkříšení. To nám
na jedné straně vysvětluje smysl tvého
utrpení, ale na druhé straně se tvůj kříž
dostává do pozadí, takže ho opravdově
neprožíváme a svůj vlastní kříž bychom také
nejraději obešli.
Ale kříž je jediná cesta.
Proto se ještě jednou vracíme pod tvůj
kříž a prosíme tě, abys s námi, stejně jako s
Janem, obnovil zasvěcení:
"Ženo, hle tvůj syn."
"Synu, hle tvá Matka."



Čtení z dnešního dne: Pondělí Pondělí Svatého týdne

Iz 42,1-7; Jan 12,1-11

Komentář k Jan 12,1-11: Láska nehledí na peníze. Projevení citů ať je nám v církvi vzorem! Chci si vážit spontánních projevů, vycházejících z lásky k Bohu.

Zdroj: Nedělní liturgie

Velikonoce

Velikonoce
(6. 4. 2020) Květná neděle, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota; velikonoční noc (vigilie), příběh Velikonoc.

Kdo mi pokřtí miminko v době pandemie?

(1. 4. 2020) Křest dětí lze snadno odložit. Lze však dobře pochopit strach maminky o život právě narozeného dítěte a její touhu po…

Jak žít všední život v karanténě?

(1. 4. 2020) Jak bychom měli toto období karantény nejlépe prožívat? Poraďte prosím.

Jak si udržet svou víru, když se s ostatními nevidím?

(1. 4. 2020) Jak žít svou víru, když si s ostatními věřícími nemůžu být nablízku? Vždyť na společném slavení liturgie stojí identita…

Je současná pandemie výzvou?!

(1. 4. 2020) Mnohdy slyšíme, že nynější koronakrize je i výzva. Jakou výzvou by mohla být pro nás křesťany? 

Náhražky eucharistie a zpovědi?

(1. 4. 2020) Nemůžu nyní v karanténě přistupovat ke svátostem. Musím se vzdát mše svaté – eucharistie, ale i zpovědi. Lze…

Květná neděle

Květná neděle
(1. 4. 2020) Květná (nebo též Pašijová) neděle je označení pro poslední postní neděli před Velikonocemi. Název svátku je odvozen od…

2.4.2005 zemřel papež Jan Pavel II.

2.4.2005 zemřel papež Jan Pavel II.
(1. 4. 2020) V předvečer slavnosti Božího milosrdenství se Jan Pavel II. vrátil do Otcova domu

Text modlitby papeže Františka v období pandemie

Text modlitby papeže Františka v období pandemie
(31. 3. 2020) Přinášíme vám text modlitby, která proběhla v pátek 27. 3. 2020 při příležitosti mimořádného požehnání Urbi et…

Varování před sektou Shincheonji

Jde o nové náboženské hnutí z Jižní Koreje. Církve po celém světě proti němu varují.

Důvodem je sektářská povaha, manipulativní praktiky, snahu o utajování, zásadní odklon od křesťanského učení apod.

Její členové zpravidla postupně opouštějí rodiny a omezují veškeré kontakty s vnějším světem.

Více informací:

www.scjinfo.cz