Každý ať Krista následuje podle své životní situace a tomu odpovídající formou. - archív citátů

Navigace: Tematické texty O OdpuštěníDelší texty Prosba o odpuštění není jen prosbou o prominutí, nýbrž uvědoměním si hříchu (papež František)

Prosba o odpuštění není jen prosbou o prominutí, nýbrž uvědoměním si hříchu (papež František)

Hřích není pouhé pochybení, nýbrž idolatrie

Kdo chce prosit Boha o odpuštění, musí uplatňovat učení Otčenáše: upřímně litovat svých hříchů, vědět, že Bůh vždycky odpouští a se stejnou velkorysostí srdce sám odpustit druhým – zdůraznil papež František v homilii při ranní mši v kapli Domu sv. Marty.

Bůh je všemohoucí, ale i Jeho milosrdenství se zastaví před uzavřeným srdcem, které nechce odpustit tomu, kdo jej ranil. Papež František komentoval dnešní evangelium (Mt18,21-35), ve kterém Ježíš vysvětluje Petrovi, že je třeba odpustit »sedmdesát sedmkrát«, což znamená vždycky, čímž prohlašuje, že Boží odpuštění nám a naše odpuštění druhým spolu úzce souvisejí.

„Všechno vychází z toho – vysvětloval František – jak se prezentujeme Bohu, když Jej prosíme o odpuštění.“ Papež vzal příklad z prvního čtení (Dan 3,25.34-43), kde prorok Azariáš prosí o slitování nad svým lidem, který byl sužován, ale také se provinil odstoupením od Pánova Zákona. „Azariáš neprotestuje – podotkl papež – nestěžuje si u Boha na útrapy, nýbrž uznává pochybení lidu a lituje.“

Prosit o odpuštění je něco jiného než požádat o prominutí. Pochybil jsem? Promiň, spletl jsem se. Ale když jsem zhřešil, nemá to s tím co dělat. Hřích není pouhé pochybení. Hřích je idolatrie, klanění se idolu, bůžku pýchy, samolibosti, peněz, »sobě samému«, blahobytu... Máme spoustu idolů.. A proto Azariáš nežádá o prominutí, nýbrž o odpuštění.

Odpuštění je třeba žádat upřímně - srdcem - a ze srdce jej také musíme dát tomu, kdo ublížil nám. Jako král z evangelního Ježíšova podobenství odpouštějící obrovský dluh svému služebníkovi, jehož prosby jej pohnuly ke slitování. A nikoli jako tento služebník, který se svým druhem ve službě jednal bez slitování a nechal jej uvrhnout do vězení i přesto, že mu dlužil směšnou částku. Dynamika odpuštění – připomněl papež – plyne z Ježíšova učení v Otčenáši.

Ježíš nás v této modlitbě učí prosit Otce: »Odpusť nám naše viny jako i my odpouštíme našim viníkům«. Pokud nejsem schopen odpustit, nejsem schopen o odpuštění prosit. Někdo řekne: »Já se otče zpovídám..« - A co děláš před tím? - »Myslím na špatnosti, kterých jsem se dopustil« - Dobře. A potom jdeš za knězem? Nejprve schází jedno: odpustil jsi těm, kteří způsobili zlo tobě?

„Jedním slovem řečeno – shrnul papež – odpuštění, které ti dává Bůh, vyžaduje, abys odpustil druhým.“

Tomu nás Ježíš učí o odpuštění. Za prvé: prosba o odpuštění není jen prosbou o prominutí, nýbrž uvědoměním si hříchu, idolatrie, jíž jsem se dopustil, mnoha idolatrií. Za druhé: Bůh vždycky odpouští, vždycky. Žádá však, abych také odpustil. Pokud neodpustím, tak v určitém smyslu zavírám dveře před Božím odpuštěním. »Odpusť nám naše viny jako i my odpouštíme našim viníkům«.

Končil papež František ranní homilii v Domu sv. Marty 10.3.2015 

(mig)


Převzato z webu České sekce Radio Vaticana
Redakčně upraveno

 

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Ex 17,8-13; Žalm 121; 2 Tim 3,14 – 4,2
Lk 18,1-8

Ježíš velmi okatým způsobem ukazuje, že Bohu na člověku záleží. Když už i nespravedlivý soudce se nechá pohnout ke zjednání spravedlnosti, oč více Bůh. Snad každý přitaká logickému důsledku vyprávěného podobenství. Ale Ježíš míří jinam. Svatý Lukáš na začátku poznamenal: „Ježíš vypravoval… podobenství, že je třeba stále se mod-lit a neochabovat.“ Neochabovat, být mdlého ducha či ztratit odvahu jsou docela běžné nemoci křesťanů. Po čase nadšení se modlitbě a rozhovoru s Bohem vzdalujeme. Proto na konci úryvku Ježíš poznamenává, zda nalezne víru, až přijde. Ochablost je protikladem vytrvalosti, kterou naznačilo první čtení. Jsou tací, kteří by podle Ježíšova podobenství nedošli ani ke dveřím soudce, natož aby zabušili. Ježíš je povzbuzuje k odvaze. Pak jsou ale ti, kteří vědí jak „zabušit“ na dveře. Ale po prvním pokusu to vzdají. Bůh však čeká, že ho oslovíme a budeme ho zvát do událostí svého života. Jestliže jsme ochabli, pak právě dnes můžeme povstat a znovu se o modlitbu opřít.

Zdroj: Nedělní liturgie

Blahoslavený Karel Habsburský (21.10.)

(20. 10. 2019) Poslední císař rakouský, král český a uherský. Světlo ke všem důležitým rozhodnutím hledal v modlitbě... (odkaz na web…

Proč misie? Videoseriál "Víra do kapsy"

Proč misie? Videoseriál "Víra do kapsy"
(18. 10. 2019) V říjnu 2019 zve papež František všechny pokřtěné křesťany ke slavení Mimořádného misijního měsíce. Více o našem…

Oblíbené rekolekce s J. Augystynem

Oblíbené rekolekce s J. Augystynem
(17. 10. 2019) 8.–9. listopadu 2019 rekolekce na téma Eucharistie – zdroj lásky, odvahy a radosti života pořádá Pastorační…

Jerzy Popiełuszko († 19.10.1984)

Jerzy Popiełuszko († 19.10.1984)
(17. 10. 2019) V období výjimečného stavu dodával polský kněz Jerzy Popiełuszko svým krajanům sílu a naději. Na jeho mše se sjížděli…

Doporučujeme ke zhlédnutí animovaný film o papeži Janu Pavlu II. na DVD

(16. 10. 2019) Při příležitosti zvolení Jana Pavla II. papežem (16.10.1978) doporučujeme animovaný film: Karol, Odvaha otce Karola

Jan Pavel II. - výročí zvolení papežem

(15. 10. 2019) 16.10. 1978 byl zvolen papežem Karol Wojtyla. V papežském úřadě byl do své smrti 2. dubna 2005. Papež Jan Pavel II.…

Terezie z Avily - Svatý, který je smutný, je smutný svatý...

(14. 10. 2019) Opravdová svatost s sebou nese radost.

Doporučujeme k přečtení: O nesnázích v manželství - Aleš Opatrný

Doporučujeme k přečtení: O nesnázích v manželství - Aleš Opatrný
(10. 10. 2019) Vyvarovat se je třeba dvou extrémů: vědomé lehkomyslnosti a přehnané ustaranosti. Hrozby a problémy nemusí znamenat…

Sv. Vintíř - společný světec Čechů a Němců (svátek 9.10.)

(7. 10. 2019) dne 9.10.1045 zemřel v šumavských lesích za přítomnosti knížete Břetislava a biskupa Severia (Šebíře). Následně byl…