Navigace: Tematické texty O OdpuštěníDelší texty Prosba o odpuštění není jen prosbou o prominutí, nýbrž uvědoměním si hříchu (papež František)

Prosba o odpuštění není jen prosbou o prominutí, nýbrž uvědoměním si hříchu (papež František)

Hřích není pouhé pochybení, nýbrž idolatrie

Kdo chce prosit Boha o odpuštění, musí uplatňovat učení Otčenáše: upřímně litovat svých hříchů, vědět, že Bůh vždycky odpouští a se stejnou velkorysostí srdce sám odpustit druhým – zdůraznil papež František v homilii při ranní mši v kapli Domu sv. Marty.

Bůh je všemohoucí, ale i Jeho milosrdenství se zastaví před uzavřeným srdcem, které nechce odpustit tomu, kdo jej ranil. Papež František komentoval dnešní evangelium (Mt18,21-35), ve kterém Ježíš vysvětluje Petrovi, že je třeba odpustit »sedmdesát sedmkrát«, což znamená vždycky, čímž prohlašuje, že Boží odpuštění nám a naše odpuštění druhým spolu úzce souvisejí.

„Všechno vychází z toho – vysvětloval František – jak se prezentujeme Bohu, když Jej prosíme o odpuštění.“ Papež vzal příklad z prvního čtení (Dan 3,25.34-43), kde prorok Azariáš prosí o slitování nad svým lidem, který byl sužován, ale také se provinil odstoupením od Pánova Zákona. „Azariáš neprotestuje – podotkl papež – nestěžuje si u Boha na útrapy, nýbrž uznává pochybení lidu a lituje.“

Prosit o odpuštění je něco jiného než požádat o prominutí. Pochybil jsem? Promiň, spletl jsem se. Ale když jsem zhřešil, nemá to s tím co dělat. Hřích není pouhé pochybení. Hřích je idolatrie, klanění se idolu, bůžku pýchy, samolibosti, peněz, »sobě samému«, blahobytu... Máme spoustu idolů.. A proto Azariáš nežádá o prominutí, nýbrž o odpuštění.

Odpuštění je třeba žádat upřímně - srdcem - a ze srdce jej také musíme dát tomu, kdo ublížil nám. Jako král z evangelního Ježíšova podobenství odpouštějící obrovský dluh svému služebníkovi, jehož prosby jej pohnuly ke slitování. A nikoli jako tento služebník, který se svým druhem ve službě jednal bez slitování a nechal jej uvrhnout do vězení i přesto, že mu dlužil směšnou částku. Dynamika odpuštění – připomněl papež – plyne z Ježíšova učení v Otčenáši.

Ježíš nás v této modlitbě učí prosit Otce: »Odpusť nám naše viny jako i my odpouštíme našim viníkům«. Pokud nejsem schopen odpustit, nejsem schopen o odpuštění prosit. Někdo řekne: »Já se otče zpovídám..« - A co děláš před tím? - »Myslím na špatnosti, kterých jsem se dopustil« - Dobře. A potom jdeš za knězem? Nejprve schází jedno: odpustil jsi těm, kteří způsobili zlo tobě?

„Jedním slovem řečeno – shrnul papež – odpuštění, které ti dává Bůh, vyžaduje, abys odpustil druhým.“

Tomu nás Ježíš učí o odpuštění. Za prvé: prosba o odpuštění není jen prosbou o prominutí, nýbrž uvědoměním si hříchu, idolatrie, jíž jsem se dopustil, mnoha idolatrií. Za druhé: Bůh vždycky odpouští, vždycky. Žádá však, abych také odpustil. Pokud neodpustím, tak v určitém smyslu zavírám dveře před Božím odpuštěním. »Odpusť nám naše viny jako i my odpouštíme našim viníkům«.

Končil papež František ranní homilii v Domu sv. Marty 10.3.2015 

(mig)


Převzato z webu České sekce Radio Vaticana
Redakčně upraveno

 

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Iz 66,10-14c; Žalm Žl 66,1-3a.4-5.6-7a.16+20; Gal 6,14-18
Lk 10,1-12.17-20

Ježíš nedává učedníkům seznam věcí, které si mají zabalit s sebou, když jdou na misii. Co jsou ty zásadní skutečnosti, které misionáři potřebují pro svoji práci? Nezamluvit svůj úkol (pozdravovat se s kdekým), nést pokoj a nikoli prokletí, být pokorní a nevybíraví nejen v jídle, ale i v tom, kdo nám přišel do cesty. Úkolem je přinést Boží království, nikoli poučky, úkoly či strach z Boha. A přestože byli učedníci nezkušení, přineslo jejich počínání ovoce. Možná právě toto je zásadní: Tak často se bojíme mluvit o své víře! Když se ale s pokorou a odevzdaností pustíme do díla, zjistíme, že jde o Bohem požehnanou a skvělou zkušenost, a to i přes nástrahy Zla.

Zdroj: Nedělní liturgie

Přímluvy dle aktuálního dění pro 14. neděli v mezidobí, cyklus C / 6.7.2025

(4. 7. 2025) Ježíš poslal své učedníky hlásat evangelium a zvěstovat Boží pokoj. V síle tohoto poslání se obraťme k Bohu…

Svatí Cyril a Metoděj (5.7.)

Svatí Cyril a Metoděj (5.7.)
(4. 7. 2025) svátek 5.7.

Naslouchejme tomu, co Duch praví církvím. Malý průvodce synodalitou

(3. 7. 2025) Vydavatelství Nové mesto přináší publikaci Naslouchejme tomu, co Duch praví církvím. Malý průvodce synodalitou, která…

Svatý Prokop (svátek 4.7.)

Svatý Prokop (svátek 4.7.)
(3. 7. 2025) (* Chotouň asi 970  + Sázava 25.3.1053)

Svátek sv. Tomáše (3.7.)

Svátek sv. Tomáše (3.7.)
(2. 7. 2025) "Má-li někdo pochybnosti, není nenormální..."

Nedělní přímluvy dle aktuálního dění / Slavnost sv. Petra a Pavla, cyklus C / neděle 29. 6. 2025

(27. 6. 2025) Když byl apoštol Petr uvězněn, aby byl popraven, církevní obec se za něho naléhavě modlila k Bohu. Obraťme se…

Petr a Pavel (svátek 29.6.)

Petr a Pavel (svátek 29.6.)
(27. 6. 2025) Petr a Pavel / dva sloupy církve / rybář a učenec / skála a učitel pohanů / oba ukazují svou lásku ke Kristu svým…