r. 2000 Nanebevstoupení Páně - já jsem s vámi

Ve wordu je text ke stažení zde


NANEBEVSTOUPENÍ
SVŮJ DOMOV MÁME V NEBI
 

JEŽÍŠ KRISTUS VEŠEL DO SAMÉHO NEBE,
ABY SE STARAL O NAŠE ZÁLEŽITOSTI U BOHA (srov. Žid 9,24)

Lidstvo ponechané svým přirozeným silám nemá přístup do „Otcova domu“, do Božího života a jeho blaženosti. Jedině Kristus mohl otevřít člověku tento přístup, aby nám dal naději, že i my, jeho údy, budeme spojeni v téže slávě tam, kam nás předešel On, jako naše Hlava a jako Prvorozený. (KKC 661)
Když Bůh vzkřísil Krista Ježíše, vzkřísil zároveň s ním i nás, a když vykázal jemu místo v nebi, vykázal je zároveň i nám, protože jsme s ním spojeni. (Ef 2,4-6)


JEŽÍŠ VSTOUPIL NA NEBESA A SEDÍ PO PRAVICI OTCOVĚ
JDU, ABYCH VÁM PŘIPRAVIL MÍSTO

Co znamená, že Ježíš sedí po pravici Otcově, jak si to máme představovat?
Symbolika tohoto sdělení je jasná. Místo po pravici je nejčestnější, nejvýraznější a jedinečné. A to je pro nás velice důležité: Jeden z nás je proměněn a je u Boha Otce.
V Janově evangeliu Ježíš říká: „Jdu, abych vám připravil místo.“ Ježíš s námi tedy počítá. Jestliže k němu patříme, připravuje toto místo i nám! Vždyť přece „máme své občanství v nebesích, odkud očekáváme Spasitele, Pána Ježíše Krista. On promění tělo naší poníženosti v podobu těla své slávy...“ (Flp 3,20-21).
My máme svou vlast v nebi, v bezprostřední blízkosti Boží, protože jsme Kristovými bratry a sestrami. Svatý Pavel říká, že Kristus je hlava a my jsme údy jeho těla. My jako církev ke Kristu tedy neoddělitelně patříme...

Kristus, ačkoliv odešel k Otci, zůstává stále mezi námi v církvi, která je zde jako zamlžené a současně zářivé znamení nové Kristovy přítomnosti.


ŽIJEME V KRISTU, JENŽ JE V NEBI
ON, AČ JE TAM, JE TAKÉ S NÁMI; A MY,
TŘEBAŽE JSME ZDE, JSME TAKÉ S NÍM.

Jako Ježíš vystoupil na nebesa a přece se od nás nevzdálil, tak i my jsme s ním již v nebi, ačkoliv se s naším tělem ještě nestalo to, co máme slíbeno. On je již vyvýšen nad nebesa, a přece v nás na zemi trpí každou bolestí, kterou jako jeho údy zakoušíme. Sám to dosvědčil, když shůry volal: "Šavle, Šavle, proč mě pronásleduješ?!", anebo když řekl: "Měl jsem hlad a dali jste mi najíst..."
On neopustil nebe, když k nám odtamtud sestoupil; a stejně neopustil ani žádného z nás, když znovu vstoupil na nebesa. Poněvadž on je naše hlava a my jsme jeho tělo. On, jako Syn Boží, se stal jedním z nás a my jsme se stali skrze něho dětmi Božími. (Svatý Augustin)


JÁ JSEM S VÁMI

Osud našeho světa není s konečnou platností ponechán v rukách žádných armád, ani vládců, ani žádné slepé náhody nebo zákonitosti, ale je v rukách dobrého Otce a Ježíše Krista - Pána nade vším, který před svým nanebevstoupením řekl: „Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi... Já jsem s vámi po všechny dny až do skonání tohoto věku“ (Mt 28,18.20).