r. 2004 (domov v nebi, přítel na nejvyšších místech, Bůh v našem autobusu)

Ve wordu je text ke stažení zde


NANEBEVSTOUPENÍ

SVŮJ
DOMOV
MÁME
V NEBI
(SROV. ŽD 13,14; FLP 3,20)


Osud našeho světa
není s konečnou platností ponechán
v rukou žádných armád
ani vládců ani žádné slepé náhody
nebo zákonitosti.

Je v rukou dobrého Otce
a Ježíše Krista - Pána nade vším,
který před svým nanebevstoupením řekl:
„Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi...
Já jsem s vámi po všechny dny
až do skonání tohoto věku“ (Mt 28,18.20).



MÁME PŘÍTELE
NA NEJVYŠŠÍCH
MÍSTECH

JEŽÍŠOVA SOLIDARITA S NÁMI
SE PROJEVUJE I POTÉ,
CO VYSTOUPIL DO NEBE.

ON PROŽIL NA ZEMI TO, CO MY,
A PROTO NÁM ROZUMÍ.
MŮŽEME K NĚMU TEDY KDYKOLIV
PŘISTUPOVAT S DŮVĚROU.

ON HLEDÍ DO SRDCE.
NAŠTĚSTÍ !


Máme vynikajícího velekněze, který prošel až do nejvyššího nebe: Je to Ježíš, Boží Syn. Proto se pevně držme svého vyznání. Náš velekněz není takový, že by nebyl schopen mít soucit s námi, slabými. Naopak! Vždyť on sám byl vyzkoušen ve všem možném jako my, kromě hříchu. Přistupujme proto s důvěrou k trůnu milosti, abychom dosáhli milosrdenství a nalezli milost, kdykoli potřebujeme pomoci. (Žid 4,14-16)




BŮH V AUTOBUSU

Nemůžeme nebýt optimisty, když se občas od obrazovek, které líčí hrůzu lidské nenávisti, podíváme na Krista, který žil na této zemi s námi. Není to jen někdo, kdo byl a už není. Je to Bůh z Boha, který se stal člověkem a nyní sedí po pravici Otce. Nemůžeme nebýt optimisty, když si uvědomujeme, že on patří k nám a my k němu. Že je skutečně s námi, že jede spolu s námi v autobusu, který nás veze dějinami.

Jistě cesta tohoto autobusu není a nebude pohodlná, to se ukázalo hned na prvním kilometru, který vedl přes Kalvárii, ale my víme, že se nikdy neztratí a že přes všechny nástrahy dojede nakonec bezpečně ke svému cíli. Jak to řekl on sám: „Na světě budete mít soužení, ale důvěřujte, já jsem přemohl svět!“ (Jaroslav Škarvada)




Lidstvo, které se odvrátilo od Boha, nemá přístup do „Otcova domu“, do Božího života a jeho blaženosti. Jedině Kristus mohl otevřít člověku tento přístup, aby nám dal naději, že i my, jeho údy, budeme spojeni v téže slávě tam, kam nás předešel on, jako naše Hlava a jako Prvorozený.
(Podle Katechismu katolické církve)