V každém člověku je kousek samoty, kterou nemůže vyplnit žádná lidská blízkost. - archív citátů

Navigace: Tematické texty O Odpočinek, oddech, rekreaceTexty na nástěnky - Odpočinek, oddech, rekreace r. 2004 (Proč odpočívat ?! Odpočinku čest ! I odpočinek má svůj čas)

r. 2004 (Proč odpočívat ?! Odpočinku čest ! I odpočinek má svůj čas)

Ve wordu je text ke stažení zde



PROČ ODPOČÍVAT ?!

ÚNAVA SIGNALIZUJE
POTŘEBU ODPOČINKU

Práce většinu lidí naplňuje uspokojením. Pokud ale není vyvážena účinným odpočinkem, působí na člověka negativně.
Přirozeným důsledkem činnosti je únava. Je to jakýsi poplašný signál potřeby odpočinku. Únava také způsobuje pokles výkonnosti a pozornosti.




UMĚLÉ ODSTRAŇOVÁNÍ
POCITU ÚNAVY

Na únavu reagují lidé různě. Buď příliš brzy (práci pak za ně musí udělat někdo jiný), anebo pracují, dokud jim síly stačí, a pokoušejí se zahánět pocit únavy kávou nebo různými chemickými povzbuzujícími prostředky.
Umělé odstraňování pocitu únavy se ale dlouhodobě nevyplácí, není-li organismu alespoň dodatečně poskytnut potřebný odpočinek.



ODPOČÍVAT LZE
DVOJÍM ZPŮSOBEM

Odpočívat lze dvojím způsobem: pasivně a aktivně. Při pasivním odpočinku ustáváme od veškeré činnosti a ničím se nezabýváme. Aktivní odpočinek spočívá ve vystřídání aktivity, která nás unavila, aktivitou jiného druhu.



PASIVNÍ ODPOČINEK
MÁ TVOŘIT JEN MENŠÍ ČÁST

Organismus není při práci zpravidla zatěžován rovnoměrně. Lidé, kteří pracují tělesně, by se měli věnovat v době odpočinku spíše duševní činnosti. Lidé pracující duševně naproti tomu aktivitám tělesným. Aktivní odpočinek je nejen efektivnější než odpočinek pasivní, pokud jde o obnovení práceschopnosti, ale přispívá i k všestrannějšímu rozvoji osobnosti. Pasivní odpočinek má tvořit jen menší část doby pro odpočinek vyhrazené.

(Podle knihy Stanislava Kratochvíla: „Jak žít s neurózou“,
kterou vydalo nakladatelství Portál)

Pojďte stranou na pusté místo
a trochu si odpočiňte, praví Ježíš. (Mk 6,31)



ODPOČINKU
ČEST !

V první řadě je potřeba pochopit, že odpočinek není nicnedělání. Lenošení je něco zcela jiného. Spousta lidí umí pracovat, ale neumí odpočívat. Není pravda, že lidé dnes nemají dostatek volného času. Jenom si nedovedou zorganizovat práci tak, aby jim volný čas vybyl.
Mnohdy se jedná o chorobný stav, o workholismus, což je návyk na práci, podobně jako bývá návyk na alkohol. A tak jako alkoholik, když nepije, má abstinenční příznaky, tak workholik, když chvilku nepracuje, začne být neklidný, nervózní, roztěkaný. Říká si: „Já nic nedělám, jen sedím, měl bych už zase něco dělat, to je jinak hrozná ztráta času...“
Odpočinek je ale také činnost. Odpočívám-li, konám odpočinek - a on mne uschopňuje k další práci. Je potřeba si osvojit pojem „dělat odpočinek“.
(Podle knihy Maxe Kašparů: „Do výšky volím pád“,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství)

Pojďte ke mně všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím, praví Ježíš. (Mt 11,28)



I ODPOČINEK
MÁ SVŮJ ČAS

Všechno má svůj čas. V každé chvíli je čas pro něco. A ne pro nic jiného. Pracovat v době modlitby je stejný nesmysl, jako v době, kdy má člověk obchodní jednání, zpívat ke chvále Boží.
Každý všední den má
svůj čas s Bohem
i svůj čas pro práci
i svůj čas pro odpočinek.
Stejně tak i každý týden, měsíc a rok...


Všechno má určenou chvíli a veškeré dění pod nebem svůj čas: Je čas rození i čas umírání, čas sázet i čas trhat; je čas plakat i čas smát se, čas truchlit i čas poskakovat; je čas objímat i čas objímání zanechat. Je čas hledat i čas ztrácet, čas opatrovat i čas odhazovat; čas mlčet i čas mluvit; je čas milovat i čas nenávidět, čas boje i čas pokoje.
Bůh všechno učinil krásně a v pravý čas, lidem dal do srdce i touhu po věčnosti. (srov. Kaz 3,1-11)


Čtení z dnešního dne: Neděle . .

1 Král 19,9a.11-13a; Žalm 85 ; Řím 9,1-5
Mt 14,22-33

Pán Ježíš se na začátku čtrnácté kapitoly dozvěděl o mučednické smrti svého předchůdce Jana Křtitele. Jak říká verš Mt 14,13, potřeboval být sám a tuto skutečnost přijmout. Byl to dotek blížících se událostí jeho vlastního života. Je sám, modlí se. Možná právě nyní si uvědomil, jak nezralá je zatím víra učedníků. Co budou dělat, až zůstanou sami? Pán podrobuje jejich víru zkoušce. A Petr Ježíšovu výzvu obrátil ve skutečné cvičení víry. Jako jediný našel odvahu jít po vodě. Ano, zapochyboval a doslova se vykoupal. Pro mnohé je tento příběh úsměvný, ovšem není mnohem více příkladem statečné víry? Možná je lépe kráčet ve víře s chvěním než pouze všechny a všechno okolo sebe zesměšňovat.

Zdroj: Nedělní liturgie

Abbé Pierre - výročí narození (* 5. 8.1912 + 22. 1.2007)

(4. 8. 2020) Francie je ke křesťanství poměrně vlažná. Přesto byl její nejpopulárnější osobností po mnoho desetiletí františkánský…

Proměnění Páně (6.8.)

(4. 8. 2020) Událost Proměnění Páně obrací náš pohled k Božímu světlu, abychom se tak vymanili z temnot života…

Jan Maria Vianney (svátek 4.8.)

(2. 8. 2020) “Má-li člověk Ducha svatého, jak sladké jsou všechna námahy tohoto světa“, říká svatý Jan Maria Vianney (který netrpěl…

Sv. Ignác z Loyoly (svátek 31.7.)

(30. 7. 2020) Zakladatel Jezuitů. Ignác chtěl být původně rytířem a vstoupit do služeb kastilského krále Karla V. Nakonec vstoupil do…

Václav Dvořák († 30. 7. 2008)

(29. 7. 2020) Mons. Václav Dvořák (1921 - 2008) byl jedním z kněží, jejichž víra byla tvrdě zkoušena nejdříve v totálním nasazení v…

sv. Marta (29.7.)

(28. 7. 2020) Člověk se mnohdy nechá strhnout naléhavými potřebami a opomene to, co je opravdu důležité. Toto nebezpečí číhá na každém…

Svatá Marie Magdalena (Magdalská, Magda) – svátek 22.7.

(20. 7. 2020) Kdo vlastně byla Marie Magdalská? Ještě donedávna se v ní spojovaly celkem tři ženské postavy známé z evangelií. (odkaz…

Sv. Eliáš (20.7.)

(18. 7. 2020) V náboženských dějinách Izraele hráli velkou roli proroci. Mezi nimi vyčnívá postava Eliáše, kterého Bůh povolal, aby…

17. července 1794 bylo popraveno šestnáct karmelitánek

(16. 7. 2020) z kláštera Compiègne u Paříže