Navigace: Tematické texty N Nanebevstoupení Páně Texty na nástěnky - Nanebevstoupení Páně r. 2005 (Nemáme stát oběma nohama na zemi?, Kdo žije v Kristu, žije v nebi - dle: Stinissen Wilfrid)

r. 2005 (Nemáme stát oběma nohama na zemi?, Kdo žije v Kristu, žije v nebi - dle: Stinissen Wilfrid)

Ve wordu je text ke stažení zde

NANEBEVSTOUPENÍ

Nemáme stát oběma
nohama na zemi ?!

Bůh zároveň s Kristem vzkřísil i nás a vykázal nám místo v nebi, píše svatý Pavel (srov. Ef 2,6). Znamená to snad, že nemáme stát oběma nohama na zemi, pracovat a aktivně přispívat k budování lepšího světa? Jistěže ne! Svou orientací k nebi se ale podílíme na úsilí o dobro světa. Kdo má v srdci nebe, miluje tak, jak jen je možno. Tím se pozemský život stále více přibližuje nebeskému. Nebe sestupuje částečně na zemi.

Na zemi jsme Kristovým tělem. Ježíš, naše hlava, je v nebi. Hlava řídí pohyby tělesných údů. Žijeme-li skutečně jako křesťané, jsou naše činy řízeny nebeskými principy. Naše hlava – Kristus – nás vede ve všem, co děláme.

Mít srdce v nebi a nebe v srdci vůbec neznamená, že toužíme jedině po tom, abychom už v nebi byli, ale to, že už zde na zemi žijeme nebeským způsobem. Je-li naše srdce ve spojení s Kristem, žijeme už nyní nebeským životem. Spolu s Pánem můžeme přivádět i ostatní k Otci.

TOUHA PO NEBI

Kdo žije v Kristu,
žije v nebi

Odjakživa existovalo jisté tajuplné napětí mezi nebem a zemí. Už na první straně Bible stojí: Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi (Gn 1,1). Nebe je Božím příbytkem a země je svěřena lidem. Zřejmě ale nebylo v původním Božím plánu, aby byl protiklad tak velký, jak se nakonec stalo.

Kvůli hříchu se propast mezi Bohem a člověkem, mezi nebem a zemí, rozšiřuje. Celá historie spásy odkrývá Boží vášnivou touhu zjevit svým lidským dětem nebeská tajemství. Až se čas naplní, sestoupí na zem a nebe bude na první pohled přítomno mezi námi.

Kdo viděl mne, viděl Otce, říká Ježíš (Jan 14,9). V něm je nebe viditelné i na zemi. On, jenž je králem nebe, sestoupí do srdce země a ve své osobě přivede nebe na zem pro všechny a všem. Nebe není pro křesťana „někde jinde“. Kdo žije v Kristu, žije v nebi. Naše touha po nebi je touhou po tom, aby se odhalilo všechno, co nám brání poznat pravou skutečnost, a spatřit to, co už existuje.

Témata: Nanebevstoupení Páně Nástěnky - texty

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Iz 25,6-10a; Žalm Žl 23,1-3a.3b-4.5-6; Flp 4,12-14.19-20
Mt 22,1-14

Pozvání na svatbu je pozvání k radosti, k oslavě, ke společenství s těmi, kdo mají ženicha a nevěstu rádi. Tak zve Bůh člověka do svého společenství a toto pozvání přišel Ježíš na zemi velmi srozumitelným způsobem tlumočit. Přesto všichni nepochopili a zahleděni do svých představ nevnímali, že tento chudý tesař zve k neuvěřitelně bohaté hostině. Ale Bůh se nedá odradit. Pozve tedy další, takové, s nimiž se nepočítalo. Ale i oni mají před sebou velký úkol: pochopit, že nebyli pozváni jen k zaplnění míst, ale jako skuteční hosté na skutečnou svatební hostinu – to je vyjádřeno podobenstvím o svatebním rouchu. Pozvání na hostinu, k úzkému společenství s Bohem, které znamená záchranu, trvá. I od nás se čeká, že pochopíme to podstatné. Naše projevy zbožnosti přece nemohou být jen zaplněním času nebo jakýmsi přikrášlením života. Jsme pozváni na hostinu, kterou si sami nemůžeme připravit a na kterou se nemůžeme dostat bez pozvání hostitele. Ten je velkorysý – ale také pravdivý.