r. 2005 (Nemáme stát oběma nohama na zemi?, Kdo žije v Kristu, žije v nebi - dle: Stinissen Wilfrid)

Ve wordu je text ke stažení zde


NANEBEVSTOUPENÍ

Nemáme stát oběma
nohama na zemi ?!


Bůh zároveň s Kristem vzkřísil i nás a vykázal nám místo v nebi, píše svatý Pavel (srov. Ef 2,6). Znamená to snad, že nemáme stát oběma nohama na zemi, pracovat a aktivně přispívat k budování lepšího světa? Jistěže ne! Svou orientací k nebi se ale podílíme na úsilí o dobro světa. Kdo má v srdci nebe, miluje tak, jak jen je možno. Tím se pozemský život stále více přibližuje nebeskému. Nebe sestupuje částečně na zemi.

Na zemi jsme Kristovým tělem. Ježíš, naše hlava, je v nebi. Hlava řídí pohyby tělesných údů. Žijeme-li skutečně jako křesťané, jsou naše činy řízeny nebeskými principy. Naše hlava – Kristus – nás vede ve všem, co děláme.

Mít srdce v nebi a nebe v srdci vůbec neznamená, že toužíme jedině po tom, abychom už v nebi byli, ale to, že už zde na zemi žijeme nebeským způsobem. Je-li naše srdce ve spojení s Kristem, žijeme už nyní nebeským životem. Spolu s Pánem můžeme přivádět i ostatní k Otci.



TOUHA PO NEBI

Kdo žije v Kristu,
žije v nebi

Odjakživa existovalo jisté tajuplné napětí mezi nebem a zemí. Už na první straně Bible stojí: Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi (Gn 1,1). Nebe je Božím příbytkem a země je svěřena lidem. Zřejmě ale nebylo v původním Božím plánu, aby byl protiklad tak velký, jak se nakonec stalo.

Kvůli hříchu se propast mezi Bohem a člověkem, mezi nebem a zemí, rozšiřuje. Celá historie spásy odkrývá Boží vášnivou touhu zjevit svým lidským dětem nebeská tajemství. Až se čas naplní, sestoupí na zem a nebe bude na první pohled přítomno mezi námi.

Kdo viděl mne, viděl Otce, říká Ježíš (Jan 14,9). V něm je nebe viditelné i na zemi. On, jenž je králem nebe, sestoupí do srdce země a ve své osobě přivede nebe na zem pro všechny a všem. Nebe není pro křesťana „někde jinde“. Kdo žije v Kristu, žije v nebi. Naše touha po nebi je touhou po tom, aby se odhalilo všechno, co nám brání poznat pravou skutečnost, a spatřit to, co už existuje.