Pokora je jediná vlastnost, kterou Ježíš výslovně vyzval napodobovat.  - archív citátů

Navigace: Tematické texty V VánoceTexty na nástěnky - Vánoce r. 2010 Vánoce - Historie a význam svátku (Benedikt XVI.)

r. 2010 Vánoce - Historie a význam svátku (Benedikt XVI.)

Tento text si též můžete stáhnout k vytištění ve formátu: pdf.

Vánoce
Historie a význam svátku

Nejstarším svátkem křesťanství nejsou Vánoce, ale Velikonoce

O Velikonocích se slaví zmrtvýchvstání Krista, což je základ křesťanské víry. Křesťanská slavnost Vánoc dostala definitivní formu až ve 4. století, kdy nahradila římský svátek „nepřemožitelného Slunce“. Bylo tak zdůrazněno, že narození Krista je vítězstvím pravého světla v temnotách zla.




Den, kdy se Bůh stal
malým dítětem

Jedinečná atmosféra, kterou se dnes Vánoce vyznačují, se rozvinula ve středověku, díky svatému Františkovi z Assisi. Ten byl hluboce zamilován do Ježíše, Boha-s-námi. Jeho životopis vypráví, že svatý František „nade všechny ostatní svátky slavil Narození Dítěte Ježíše a nazýval svátkem svátků den, ve kterém se Bůh stal malým dítětem, které sálo z lidského prsu“. František oslavu Vánoc obohatil o krásný symbol jesliček…



Vánoce zjevují lásku Boží,
jeho pokoru a jeho dobrotivost

Velikonoce zaměřují naši pozornost na mocného Boha, který přemáhá smrt, zahajuje nový život a učí doufat v budoucí svět. Se svatým Františkem a jeho vánočními jesličkami byla naopak zdůrazněna bezbranná láska Boha, jeho pokora a jeho dobrotivost, která se v Ježíši Kristu zjevuje lidem, aby je naučila novému způsobu života a lásky.




Díky vánoční události
můžeme Boha oslovovat „Ty“

Díky svatému Františkovi můžeme vnímat, že o Vánocích se Bůh stal opravdu Emmanuelem, Bohem-s-námi, od něhož nás neodděluje žádná bariéra a žádná dálka. V onom Dítěti se Bůh stal každému z nás tak blízkým, tak bližním, že jej můžeme oslovovat „Ty“ a navazovat s ním důvěrný vztah hlubokého citu, stejně jako to děláme u novorozeného dítěte.

V onom dítěti se totiž zjevuje Bůh-láska: Bůh přichází bezbranný, bezmocný, protože nás nechce uchvátit takříkajíc z vnějšku, ale spíše má v úmyslu být ve svobodě člověkem přijat. Bůh se stává bezbranným Dítětem, aby přemohl lidskou pýchu, násilí, žádost po majetku. V Ježíši Bůh přijal tuto nuznou a odzbrojující situaci, aby nás přemohl láskou a dovedl nás k naší pravé identitě.


Šťastné Vánoce vám všem!


Zpracováno podle promluvy papeže Benedikta XVI. ze dne 23. 12. 2009
 


Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Sk 6,1-7; Žalm Žl 33,1-2.4-5.18-19; 1 Petr 2,4-9
Jan 14,1-12

Cesta je mnohdy únavná, nejistá, někdy i nudná. Spočinutí v jistotě a klidu některé lidi přitahuje, jiné zas odpuzuje. Ježíš o této věci nefilosofuje, ale sám jde po této zemi cestou, která vede k Bohu, jeho Otci. A neříká jen, že zná správnou cestu, ale že je sám cestou. Pro člověka je to tedy výzva, aby se s ním ztotožnil v jeho důvěře k Otci, v jeho odvaze spolehnout se víc na Otce v nebi než na sebe sama a na lidi na zemi. Je to velké pozvání k neokázalé statečnosti a zároveň jedinečná šance, jak nepromarnit vlastní život a jak se nestat zajatcem neskutečných životních snů a nepravých vůdců.

Zdroj: Nedělní liturgie

Nanebevstoupení Páně

(10. 5. 2026) Slavnost Nanebevstoupení Páně se slaví ve čtvrtek - 40. den po Velikonocích. Následující den začíná "novéna" -…

Den matek

(9. 5. 2026) Svátek matek (den matek) se slaví druhou květnovou neděli.

Přímluvy - 5. neděle velikonoční, cyklus A / 3. 5. 2026

(30. 4. 2026) Bůh nás povolal ze tmy ke svému podivuhodnému světlu. Proto mu svěřme své prosby:

Květen - měsíc Panny Marie

(30. 4. 2026) Měsíc květen bývá oblíben z různých hledisek.

Panna Maria není bohyně (Vojtěch Kodet)

(30. 4. 2026) Jak by ne/měla vypadat zdravá mariánská úcta?

1.5. Sv. Josefa, Dělníka - Svátek práce

(29. 4. 2026) Člověk se v práci nejen realizuje, ale je to zároveň i služba bližnímu, společnosti, a tím i Kristu.