Naděje je jako otvor, kterým proudí do hlubin naší duše světlo  - archív citátů

Navigace: Tematické texty Č ČasTexty na nástěnky - Čas r. 2013 Co mi přinese nový rok?

r. 2013 Co mi přinese nový rok?

Přichází nový rok. Co přinese? Nemyslím, co přinese ve světě, v politice a církvi. Myslím, co přinese pro mne. Právě pro mne. Neboť taková otázka a taková starost jsou na místě. Uvažme totiž: jednou odejdu a víc zde nebudu. A má víra říká, že teprve pak budu opravdu naplno existovat, že teprve pak budu tím, čím jsem se zde a nyní stal.

Neboť výnos tohoto času se shromažďuje v tom, co nazýváme věčností, mou a tvou jedinečnou, nezaměnitelnou a nepřenositelnou věčností. Mám tedy právo tázat se, co mně nový rok přinese. A všechny ostatní události jsou přece nakonec důležité jen tím, že mně a tobě přispějí k této věčnosti.

 

Co přijde, již neodejde

Zajímám se o to, co nový rok přinese? Zajímám se o to s celou vážností věčnosti? Vždyť to, co přijde, již neodejde. Přijde, aby to zůstalo. Uskuteční se, aby to existovalo, nikoliv aby se to ztratilo. Vtrhne to do prázdnoty času, aby ji naplnilo. Je to tajemství věčnosti v čase. Nemohu brát dost vážně to, co nový rok přinese, jak by se to brát mělo. Dokud totiž svůj život prožívám v čase, který probíhá, stále si myslím, že v tom není nic jiného než to probíhání času.
Musím se stále probouzet: uskutečňuje se ve mně to, co je věčné, nyní, najednou a navždy, právě nyní, kdy se domnívám, že to, co zde probíhá a ubíhá, není tak moc důležité.

Křesťanův čas
je časem vzkříšeného Krista,
který je s námi
"po všechny dny" (Mt 28,20),
ať jsou jakkoli bouřlivé.
Náš čas je v Božích rukou.

(Katechismus, §2743)
 

 

Tento text k vytištění v PDF
Zpracováno podle textu Karla Rahnera.
Redakčně upraveno.

 

 


Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Jer 23,1-6; Žalm Žl 23,1-3a.3b-4.5.6; Ef 2,13-18
Mk 6,30-34

Nelze přehlédnout, že Pán Ježíš vidí potřebu odpočinku a sám navrhuje unaveným učedníkům „dovolenou“. Bůh je přítelem odpočinku! Zavedení sedmého dne jako dne odpočinku není náhodné, je to Boží přikázání. Je to den, kdy máme slavit a děkovat za dary, které jsme během práce užívali a ze kterých nyní žijeme. Možná dnes potřebujeme nově definovat sami sobě, jak takový čas prožít, aby vedl jak ke zotavení těla, tak i zotavení duše, ale i rodiny, vztahů a sebe sama. Ale ani zde nesmíme být tvrdí tak, že bychom přestali vidět lidi okolo nás. Je tedy třeba moudře rozlišit, kdy má člověk nasadit síly, i když je unavený a má právo na odpočinek, a kdy je možné poslat potřebné za jinými nebo jejich žádost odložit na později a sami „vypnout“, být s rodinou, být s Bohem nebo sami se sebou.

Zdroj: Nedělní liturgie

Svatá Marie Magdalena (Magdalská, Magda) – svátek 22.7.

(20. 7. 2024) Kdo vlastně byla Marie Magdalská? Ještě donedávna se v ní spojovaly celkem tři ženské postavy známé z evangelií. 

Sv. Eliáš (20.7.)

(18. 7. 2024) V náboženských dějinách Izraele hráli velkou roli proroci. Mezi nimi vyčnívá postava Eliáše, kterého Bůh povolal, aby…

17. července 1794 bylo popraveno šestnáct karmelitánek

(16. 7. 2024) z kláštera Compiègne u Paříže

Josef Toufar - výročí narození 14.7.1902

(12. 7. 2024) Josef Toufar - kněz umučený komunisty - se narodil 14.7.1902

Sv. Benedikt z Nursie (11.7.)

(10. 7. 2024) Sv. Benedikt měl zásadní vliv na rozšíření křesťanství na evropském kontinentu.

Svatí Cyril a Metoděj (5.7.)

(4. 7. 2024) svátek 5.7.

Svatý Prokop (svátek 4.7.)

(3. 7. 2024) (*Chotouň asi 970 + Sázava 25.3.1053)