r. 2013 Proč před kostely o velikonocích hoří ohně?

O velikonoční noci (ze soboty na neděli) se před většinou kostelů zapalují velikonoční ohně. Oheň a světlo patří k nejstarším přírodním symbolům, které naznačovaly přítomnost Boží a sílu Boží. Oheň symbolizuje zároveň Boží lásku, která plane a hřeje i uprostřed chladu a temnoty. Pro člověka je oheň nezbytnou podmínkou pozemského života: dává teplo, dává světlo, přináší potěšení i radost. Zároveň je i pradávným symbolem smrti a očisty. Toto všechno se střetává ve velikonoční symbolice paradoxů: život i smrt, láska i očištění. A právě ohněm začínají velikonoční obřady.

„Pohleď, to je ta noc, o které je psáno: 
Noc jako den se rozjasní.
Zahání nenávist, vytváří jednotu srdcí
a pokořuje zlé moci. /…/
Ó vpravdě blahodárná noc,
která spojila zemi s nebem,
člověka s Bohem.
Prosíme tě tedy, Bože, ať tato svíce,
ke cti tvého jména posvěcená,
stále svítí neslábnoucím jasem,
aby rozehnala temnotu této noci.
Přijmi ji jako líbeznou vůni
a dej, aby zářila jako světla na nebi. /…/"

(Z chvalozpěvu „Exsultet“)

Velikonoce jsou hlavním křesťanským svátkem

Vzkříšení Ježíše Krista je pro křesťany centrálním bodem jejich víry, smrt není konec, ale nový začátek nového života. Proto se o Velikonocích zvěstuje, že život zvítězil nad smrtí, pravda nad lží, spravedlnost nad nespravedlností a láska nad nenávistí. Protože jsou Velikonoce hlavním křesťanským svátkem, jsou i obřady veliké noci jsou jedinečnou formou liturgie, která se každoročně slaví jen jednou.

Více k tématu na: www.velikonoce.vira.cz

Tento text k vytištění v PDF