Navigace: Tematické texty H Hromnice, svátek Uvedení Páně do chrámu (2.2.)Texty na nástěnky - Hromnice, Uvedení Páně do chrámu r. 2014 Světlo víry

r. 2014 Světlo víry

2. února: Hromnice

Svátek Uvedení Páně do chrámu

Světlo víry

Světlo víry – tímto výrazem označuje tradice církve velký dar, jejž přinesl Ježíš, který se v Janově evangeliu takto představuje: „Já jsem přišel na svět jako světlo, aby žádný, kdo uvěří ve mne, nezůstal v temnotě“ (Jan 12,46). Také svatý Pavel se vyjadřuje obdobně: „Bůh, který řekl: ´Ať ze tmy zazáří světlo!´, zazářil v našem srdci“ (2 Kor 4,6). (Ze začátku encykliky papeže Benedikta XVI. a papeže Františka: Lumen Fidei)

Víra je nesamozřejmá
a potřebná

Je možné, že bereme víru jako samozřejmou věc, o které není třeba přemýšlet. Je také možné, že si nevíme rady s tím, že se svou vírou lišíme od našeho okolí, víře vzdáleného. Ale víra je tak nesamozřejmá a potřebná jako světlo v putování temnou nocí.

Zkusme si představit rozsvícení světla při cestě temným lesem a ptejme se, jestli nějak podobně vnímáme svou víru. Jestli je víra nesamozřejmou a jestliže je darem Božím, je namístě za ni děkovat. Je to součást mých modliteb?

Víra osvěcuje
celek našeho života

Zatímco řešíme jednotlivé denní otázky a požadavky života, může nám unikat pohled na celek. Jestliže ale víra osvěcuje celek našeho života a toto světlo vychází od Boha, může se pohled na náš život objevovat v mnohem širších souvislostech, než jsou každodenní starosti a krátkodobé plány.

Světlo víry svítí také těm,
kdo Boha teprve hledají

Světlo víry v Ježíše svítí na cestu také těm, kdo hledají Boha, a přispívá tím, co je vlastní křesťanství, do dialogu se stoupenci jiných náboženských vyznání. List Židům mluví o svědectví spravedlivých, kteří už před smlouvou s Abrahámem hledali Boha. (Z encykliky Lumen Fidei)

Křesťané se nemají podobat sektě zasvěcenců, kteří si své poklady střeží pouze pro sebe. Vyzařování víry v Krista má smysl pro mnohé, ani nedohlédneme přesně pro koho všeho. Toto vyzařování ale nevychází z nás jakožto zdroje, ale z Ježíše, kterého jsme přijali. Ježíš, ve kterého jsme uvěřili je tu pro všechny a má o všechny zájem. Nesmíme Ježíše uzavírat jen do našeho malého osobního světa.

Se svolením zpracováno podle komentářů Aleše Opatrného k nové encyklice Lumen Fidei, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství www.kna.cz

Tento text ve formátu PDF k vytištění
a použití např. na nástěnku naleznete zde.

Rozcestník k dalším textům na nástěnky naleznete zde

Autor: Aleš Opatrný

Témata: Hromnice, svátek Uvedení Páně do chrámu (2. 2.) Lumen fidei - komentáře k encyklice světlo Víra

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Sir 15,16-21 (řec. 15-20); Žalm Žl 119,1-2.4-5.17-18.33-34; 1 Kor 2,6-10
Mt 5,17-37

Ve snaze prožít co nejlépe, naplno a s úspěchem vlastní život je člověk schopen podstoupit jakékoliv rituály, vybavit je čímkoliv. Denně jsme svědky toho, jak naši vrstevníci podlehnou v naivitě podvodům, ať jde o krásný vzhled, rychlé půjčky, okamžitý a zaručený výsledek při aplikaci toho nebo onoho přípravku. Zklamání, rozpaky a snad i vztek jsou důsledky takového podlehnutí z té příznivější kategorie. Bůh dnes říká mladému králi Šalamounovi: „Chceš-li, můžeš plnit přikázání, je v tvé moci zůstat věrným.“ Zní to skoro pohádkově, jako by to bylo velmi prosté, podobně jako v lákavé reklamě. Člověk si však musí uvědomit, že vzhledem k životu jde před Bohem o závažnou volbu, ve které je třeba vědět, co chci, o co mám prosit, a v okamžiku, kdy jsem volbu učinil, za ní odpovědně stát. „Každému dá Bůh to, co kdo bude chtít ... život nebo smrt“ (srov. Sir 15,18).