Nedomnívejte se,  že mimo Krista pro vás existuje nějaká jiná pravá hodnota. - archív citátů

Navigace: Tematické texty K KřestKrátké texty, citáty Různé

Různé

/Ef 1,3-6/ Žádné dítě nepřichází na svět jakoby ve spárech ďáblových. Každé dítě stojí od začátku života pod laskavým úradkem milosti Boha, který je předurčuje, aby bylo jeho dítětem. (87)
(...)
Křest v dětském věku zdůrazňuje jeden znak křtu zřetelněji, než to činí křest v dospělém věku, totiž že nás Bůh miloval a obdaroval jako první a také to, že křest není odměnou ani za pevnou víru, ani za přípravu na křest. Malé dítě se ještě nemůže na křest připravit. Tím, že je přinášíme ke křtu, přiznáváme, ba dokonce veřejně dáváme najevo, že Boží milost je při nás už od samého začátku našeho života. Boží milost není odměnou za naše výkony, nýbrž nezaslouženým darem, který nás posiluje a vede v životě od samého počátku. (92)

Otto Hermann Pesch: Základní otázky katolické víry, Vyšehrad, Praha 1997, 87 a 92)

+

Když uděluji křest, rád zdůrazňuji v homilii hlubokou skutečnost, k níž dochází v této svátosti: můžeme mít dojem, že je neúměrné, aby maličké dítě, které ještě neumí mluvit, a tím méně bojovat, bylo pomazáno na "krále, proroka a kněze". Ale to všechno znamená, že ve křtu dostáváme především "titul" těchto poslání, abychom je pak během života uvedli ve skutek. Celá křesťanská existence je tedy naznačena těmito slovy a každá z nich by opravdu stačila jako souhrn pastorálky církve.

(Raniero Cantalamessa, Saverio Gaeta: Dech božského Ducha, Karmelitánské nakl., Kostelní Vydří 1998, 29)


Víra totiž není vyčerpána odříkáváním Kréda při mši. Je to jiný rozměr, více životodárný než rozumový. Spočívá v reakci na Boží nabídku, v přijetí jeho daru.

Zde se ocitáme před pokusem sloučit tyto dva aspekty. Podle nich se víra jeví současně jako souhlas rozumu, ale také jako odpověď na sebesdělování Boha, jako otevřenost Duchu svatému, který nám otevírá tento nový svět: svět Ježíšův, svět evangelia.

Tato dvě pojetí byla dlouhou dobu i v teologii ve vzájemném rozporu, protože katolíci zdůrazňovali objektivní víru (tj. božské pravdy, ve které se musí věřit), zatímco protestanti zdůrazňovali víru subjektivní (tj. sám úkon věření). Myslím, že dnes je plodem ekumenismu také to, že jsme dospěli k pochopení, že my i oni potřebujeme to, co zdůrazňují druzí: pojímat víru současně jako přilnutí k určitému celku pravd a jako existenční stav, který záleží v důvěryplném odevzdání.

(Raniero Cantalamessa, Saverio Gaeta: Dech božského Ducha, Karmelitánské nakl., Kostelní Vydří 1998, 45-46)

+

Vždycky a všude tam, kde se člověk setkává se svým Bohem, nalézá jej, protože Bůh nejprve hledal člověka. Činem člověka je vždy svobodné přivolení k tomu, aby v něm jednal Bůh. (23) ...

To, co se děje ve křtu dítěte pouze zřetelněji zjevuje, co se neustále děje k naší spáse: Bůh nás předchází, jeho milost nás obklopuje ještě než ji voláme, On nás navštěvuje dříve, než můžeme zaklepat na Jeho dveře, On už nás nalezl, abychom jej mohli hledat. Tak jedná Bůh s tímto dítětem, aby mohl být - až se jednou dítě probudí k duchovnímu sebeuvědomění a lásce - nebem, klenoucím se nad novým dnem života. (24)

(Karl Rahner: O svátostech v církvi Scriptum, Praha 1993, 23-24)


V takový den můžeme v dítěti zahlédnout sebe a svůj vlastní úděl: stejně jsi začínal ty. A pokročilo to dále? Naplnilo se na tobě zaslíbení křtu? Dozrála dnešní setba ke žni? Náš den křtu se jednou z minulosti pouze zdánlivé vrátí jako naše budoucnost - jako blaženost nebo jako soud. Jdeme vstříc svému skutečnému bytí, nevzdalujeme se mu tím, jak stárneme. Proto bychom se měli v takový den pozastavit, v takové hodině si v srdci říci: žádám křest, který mi dá věčný život, zříkám se, slibují, chci své svatební roucho uchovat neposkvrněné po celý život, ať neuhasne světlo víry a lásky, chci dojít až na konec své cesty, kterou jsem započal onoho dne: cestu, vedoucí do věčného života.

(Karl Rahner: O svátostech v církvi Scriptum, Praha 1993, 38-39)

+

Křest je pro velkou řadu křesťanů vázanou svátostí, ani ne tak pro hřích jako takový, jako pro nedostatek osobní víry, která by ho potvrdila přijala. Podobá se nádhernému dárkovému koši, který jsme dostali na počátku, v okamžik svého znovuzrození v Bohu, ale dosud jsme ho neotevřeli. Z naší nedbalosti zůstává pečlivě uzavřený... Jsme bohatí, protože nám patří "titul" Božích dětí, Kristových dědiců, údů mystického těla, chrámu svatého Ducha a můžeme plně a právoplatně žít křesťanským životem. Ale neumíme to, a protože to neumíme, nežijeme ze svého bohatství, ale živoříme. Nabízet pokřtěným novými formami to, co jim původně nabízel katechumenát a po křtu mystagogická katecheze, aby křesťané byli zralí a vědomi si svého křtu, se v církvi čím dál víc stává pastoračním problémem číslo jedna.

(Raniero Cantalamessa: Život pod vládou Kristovou, Karmelitánské nakl., Kostelní Vydří 1994, 7-8)

+

Křesťanský křest je křest vodou a Duchem sv. současně.

(Yves Congar: Der Heilige Geist, St. Benno-V. Leipzig 1988)


Témata: Křest

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Iz 53,10-11; Žalm 33; Žid 4,14-16
Mk 10,35-45

Je smutné sledovat, jak sami učedníci mnohdy Ježíšovi nerozumí. Pán nepřinesl novou formu politického uspořádání či rozdělení si světa. On přinesl spásu. Dokážeme tyto skutečnosti od sebe oddělit? Zdá se, že člověk přemýšlí jen v kontextu vlastního světa, sebezajištění, ohodnocení, moci… Jak jen vysvětlit, že spása nesouvisí s otázkou peněz či politického vlivu? Jak jen přesvědčit člověka, že v jeho životě jde o cosi věčného, co nekončí např. ztrátou funkce? Vzájemné pochopení znamená hledat, co nám druhý sděluje, snažit se vcítit do jeho myšlení, strachů, radostí, vizí, jak to činí Kristus. Teprve pak je možné uplatnit kritiku, protože jsme porozuměli a můžeme vidět chyby v logické či emocionální myšlenkové struktuře člověka, kterému nasloucháme. Ale to znamená být připraven korigovat svět vlastních představ, snů a zvyků.

Zdroj: Nedělní liturgie

Jerzy Popiełuszko († 19. 10. 1984)

Jerzy Popiełuszko († 19. 10. 1984)
(17. 10. 2021) V období výjimečného stavu dodával polský kněz Jerzy Popiełuszko svým krajanům sílu a naději. Na jeho mše se sjížděli…

Co nám chce Bůh říci skrze zkušenosti moderního člověka

(15. 10. 2021) Papež zvolil novou formu synody, abychom mohli pochopit, co nám chce Bůh říci skrze zkušenosti moderního člověka

Jan Pavel II. - výročí zvolení papežem

(15. 10. 2021) 16.10. 1978 byl zvolen papežem Karol Wojtyla. V papežském úřadě byl do své smrti 2. dubna 2005. Papež Jan Pavel II.…

Terezie z Avily - Svatý, který je smutný, je smutný svatý...

(14. 10. 2021) Opravdová svatost s sebou nese radost.

Sv. Vintíř - společný světec Čechů a Němců (svátek 9.10.)

Sv. Vintíř - společný světec Čechů a Němců (svátek 9.10.)
(7. 10. 2021) dne 9.10.1045 zemřel v šumavských lesích za přítomnosti knížete Břetislava a biskupa Severia (Šebíře). Následně byl…

Můžete podpořit „svůj“ hospic

Můžete podpořit „svůj“ hospic
(6. 10. 2021) V sobotu 9. října se připomíná Světový den hospiců.

Kurz Komunikace s generacemi X, Y, Z / 25. 11. / Praha

(6. 10. 2021) Jednodenní vzdělávací seminář pro lidi ve službách církve

Komunikace na sociálních sítích – kurz / 18. 11. / Praha

(6. 10. 2021) Jednodenní vzdělávací seminář pro lidi ve službách církve

Řešení konfliktních situací - kurz / 16. 11. / Praha

(6. 10. 2021) Jednodenní vzdělávací seminář pro lidi ve službách církve