Pravda bez lásky je nesnášenlivá a odpuzuje. Ale naopak láska bez pravdy je slepá - archív citátů

Navigace: Tematické texty A AdventDuchovní přípravy, katecheze, pomůcky Střídmá adventní duchovní příprava (nejen) pro manželské páry (Aleš Opatrný)

Střídmá adventní duchovní příprava (nejen) pro manželské páry (Aleš Opatrný)

aneb cesta k obnově manželského slibu

Ve svátek Svaté rodiny Ježíše, Marie a Josefa 28.prosince bude opět pravidelná příležitost k obnově manželského slibu. Aby to nebyla jen formální záležitost, je dobré se pokusit o nějakou (střídmou) duchovní přípravu.

Kostrou této přípravy bude liturgie adventních nedělí (cyklus C), která ovšem přináší témata v zásadě společná pro všechny. Manželům se navíc nabízí pro každý týden několik témat k úvahám a modlitbě.



1. adventní týden

Máme naději? Co vyhlížíme?
1 Sol 3,12-4,2; Lk 21,27
Eschatologický výhled a naděje listu Soluňanům („až přijde Pán Ježíš se svými svatými“) má být pochopen jako motiv k lásce a životu podle Krista, nikoliv jako motiv k úniku. Je třeba ho také vidět v souladu s pohledem dnešního evangelia, které v Ježíšově druhém příchodu vidí vykoupení, tedy konec pozemského trápení – Lk 21,27-28.

Témata k úvaze:
a/ Prostá otázka: kdo je pro mne (pro nás) Ježíš? Ne jen podle naučené definice, ale skutečně, v běhu života? Zkusme si poctivě odpovědět – jen sami pro sebe.

b/ Ježíš je posledním, ale rozhodujícím bodem dějin světa a lidí. „Přijde se svými svatými“ (Flp 3,13). Mám s jeho příchodem počítat. Co to konkrétně znamená v mém životě? Je snad něco pro mne větším a důležitějším bodem v budoucnosti, než konečné, definitivní setkání s ním?

c/ Jsem-li k sobě upřímný, potom mohu vidět tu téměř nekonečnou řadu dloužků a dluhů v lidských vztazích, které celý život hromadím. Jak ve vlastní rodině, tak mimo ní. Ježíš nás z našich dluhů vykupuje a jednou navěky vykoupí. Je ve mně tolik pokory, abych s tím už teď vděčně počítal?





2. adventní týden

Naděje, která nevychází z nás, ale je pro nás.
Flp 1,4-11
Uvažujme zejména nad Flp 1,6: “Jsem totiž přesvědčen, že ten, který ve vás toto dobré dílo začal, dokončí ho až ke dni Krista Ježíše“. Je třeba vnímat počátek Božího díla v nás i jeho pokračování. Také svátosti v životě přijímané, jsou elementy Božího dílo v nás. A opět je to Boží dílo v nás, které se projevuje sice v tomto životě, ale plně zazáří (najde svůj vrchol a vyústění) v Ježíšově druhém příchodu.

Témata k úvaze:
a/ Kde je v mém životě a kde je v našem manželství počátek Božího díla? Vnímám ho (někdy) ještě?

b/ Není nic divného, když člověku občas docházejí síly nebo má dojem, že jeho snaha nemá žádný úspěch. Mohou nás povzbudit přátelé, dobrá četba, atd. Ale počítám (počítáme) v takových situacích s tím, že Bůh je schopen i ochoten dobré dílo ve mně (v nás) dotáhnout až do konce? A že ten konec je až v nebi?

c/ Pavel se modlil za své křesťany: „ať stále víc a více roste vaše láska a s ní i poznání a všestranný úsudek, abyste dovedli volit to lepší, čistotou jen zářili a byli bez hříchu pro onen den Kristův“ (Flp 1,9-10). Je něco podobného obsahem mých (našich) modliteb? Mohu zkusit se takto modlit?





3. adventní týden

Radost i závažnost křesťanského života.
Flp 4,4-7; Lk 3,10-18
Cesta křesťana může být plná radosti, ale je přesto velmi náročná. Spojme si Pavlovo: „Radujte se stále v Pánu, opakuji: Radujte se!“ (Flp 4,4) a závažné slovo evangelia: „On vás bude křtít Duchem svatým a ohněm“ (Lk 3, 16b). Lze to úspěšně žít, je-li život křesťana zakotven v Kristu (Flp 4,7). Je to spojení pozemského a eschatologického.

Témata k úvaze:
a/ Je to vznešené slovo: být v Kristu. Ale zkusme o něm uvažovat jednoduše a prakticky: které z mých starostí, radostí, zájmů, vztahů mám „mimo Krista“? Buď proto, že na něho nemyslím, nebo mu nedůvěřuji, nebo se (možná právem) domnívám, že by před ním zcela neobstály, že nejsou úplně čisté? Mohl bych tyto věci v modlitbě svěřit Kristu tak, aby byly „ v něm“?

b/ Co mi kazí radost? Mé chyby? Mí bližní? Mohu nebo nemohu mít radost z Krista? Pokud ne, tak proč?

c/ „Křtít Duchem svatým a ohněm“ (Lk 3,16b) znamená doslova ponořit do ohně a do Ducha. Je možné, že jsme ponoření do ohně utrpení, nejistot nebo zklamání zažili. A že dnes už víme, že tento oheň ledacos spálil, co v našem životě nemělo mít místo. A víme o svém ponoření do Ducha? O možnosti z tohoto Ducha Božího stále čerpat, stále žít? Je to součást našeho (mého) života? Pokud ne, pokusme se teď o to!





4. adventní týden

Ježíš Kristus uprostřed lidských dějin, uprostřed nás.
Lk 1,39-47
Evangelium Lk 1,39-45 ví o Ježíšově příchodu do života Mariina a ukazuje jeho příchod do vztahu s Alžbětou, tedy do lidských vztahů. A přitom Ježíš není vůbec vidět, nekoná (jakožto plod v Mariině těle) žádnou lidskou aktivitu. Přesto je od této chvíle v lidských dějinách přítomen ať chceme nebo nechceme a zároveň v nich může být zapírán a z života člověka vytlačován. To nás ovšem nesmí mást – na jeho přítomnosti v dějinách to nic nemění.

Témata k úvaze:
a/ Vnímáme-li nějakou oblast života jako nejistou nebo působící strach zkusme si uvědomit, že Ježíš je i tam přítomen a že na rozdíl od krátkodobosti a pomíjivosti mnoha lidských plánů, výtvorů a institucí je jeho přítomnost v celých lidských dějinách, tedy i v těchto konkrétních částech, trvalá - až do konce časů.

b/ A Ježíšova přítomnost v našem manželském vztahu a v naší rodině? Vidím ji jako žádoucí? Jako tyto vztahy prosvětlující (byť někdy i působící spory)? Je to pro mne důvod k trvalé naději?

c/ Mám tuto přítomnost spojenou se svátostí manželství? Chci se k ní obnovou manželského slibu znovu přihlásit?

 

 2003


Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Sof 2,3; 3,12-13; Žalm 146 ; 1 Kor 1,26-31
Mt 5,1-12a

Blahoslavení, tedy ti, kteří jsou šťastní. Blahoslavení chudí v duchu jsou startem Kristova učení. Po celé evangelium bude třeba jeho slova správně chápat! Ježíš nechce učinit ze všech lidí blázny či hlupáky. Ježíš mluví o postojích srdce. Chudoba je schopnost zřeknout se množství nesmyslů, které odvádějí pozornost od podstatného. Pánem vyzdvižená chudoba znamená odvahu spolehnout se na Boha a nespoléhat jen na sebe, své zajištění, svoji moc… Možná to zní velmi bláznivě. Copak se nemáme snažit zajistit? Ale zde je řeč o víře. O schopnosti vidět neviditelné, nahlédnout „za horizont“. Víra se opírá o Boží plán se světem, o Boží náhled na svět. On ví, co je moudré a co nikoli. Bůh nám připravil všechny podmínky včetně smazání hříchů tak, abychom mohli se vší naší slabostí svěřit svůj život do jeho rukou, žít pro něho a být mu blízko. Tak to dnes udělejme.

Zdroj: Nedělní liturgie

Křesťanův POVOLEBNÍ program

Křesťanův POVOLEBNÍ program
(28. 1. 2023) Není vůbec jedno, jak dopadly současné prezidentské volby! Jak se k tomu postavit jako křesťané?

Byl odsouzen k smrti zastřelením, byl deportován na Sibiř... Fjodor Michajlovič Dostojevskij

(27. 1. 2023) Říká-li se, že člověk v životě neumírá jen jednou, pak to obzvlášť platí pro život ruského spisovatele Dostojevského,…

Den památky obětí holocaustu 27.1.

(26. 1. 2023) Holokaust - holocaust - šoa - genocida - znamená systematické pronásledování vyvražďování Židů za Druhé světové války.…

Obrácení svatého Pavla (svátek 25.1.)

(24. 1. 2023) Pavlovo setkání s Kristem na cestě do Damašku způsobilo v jeho životě doslova revoluční obrat. Kristus se stal smyslem…

František Saleský (svátek 24.1)

(23. 1. 2023) Učitel duchovního života pro všední život, Učitel církve, patron novinářů a spisovatelů.

21.1.1953 mě zatkla komunistická tajná policie / DNEŠNÍ VÝROČÍ

(21. 1. 2023) „Jste zatčen, nedělejte žádné hlouposti.“ Když se za mnou pak zavřely vrata věznice, tak hned…

Online kurz Dějiny evropské kultury na UK

Online kurz Dějiny evropské kultury na UK
(18. 1. 2023) Chcete na Univerzitě Karlově studovat Dějiny evropské kultury? Přihlašte se do 19. února 2023.