Pokora je jediná vlastnost, kterou Ježíš výslovně vyzval napodobovat.  - archív citátů

Navigace: Tematické texty K Král Ježíš, království BožíCírkevní dokumenty Titul král pro izraelity (podle Tertio millennio adveniente §13)

Titul král pro izraelity (podle Tertio millennio adveniente §13)

Král byl v Izraeli chápán jako ten, kdo zaručuje spravedlnost. Spravedlnost byla zahrnovala podle zákona Izraele hlavně ochranu slabých. Žalmista říká: "On vysvobodí chudáka, který se dovolává pomoci, ubožáka, jehož se nikdo neujímá. Smiluje se nad nuzným a chudým, zachrání ubožákům život" (Žl 72,12-13). Tento žalm se týká především samého Boha, neboť ten byl pro Izraelity v plném slova smyslu Králem.
(Podle Tertio millennio adveniente §13)

+

Titul "Král"
Jedním z mnoha obrazných označení pro Boha, je titul Král. Důležitým úkolem (světského) krále bylo vydávat zákony, sloužící všeobecnému blahu, dohlížet na jejich dodržování a případné porušování soudit.

Bůh zákonodárce.
Bůh dal celému světu, a tedy i člověku zákonitosti. Ty jsou zárukou plnohodnotného soužití s Bohem, mezi lidmi navzájem a zároveň správným nasměrováním do našeho konečného cíle.

Bůh soudce.
Každý člověk bude po smrti skládat účty ze svého chování (2Kor 5, 10). K soudu, ke konečnému rozhodnutí o našem životě, ovšem nedochází až po smrti, ale již nyní v průběhu života (srv. Lk 6, 37n). Zda tedy dosáhneme svého cíle, záleží na každém z nás. Stačí jen opravdově svěřit vládu nad svým životem, nad svým jednáním a rozhodováním jedinému vládci - Bohu Ježíši Kristu.

Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby byl svět skrze něho spasen. (Jan 3,17)

Bůh - konečná záruka spravedlnosti.
Z toho, že samotný Bůh je soudce, vyplývá i to, že nespravedlnost nebude mít poslední slovo! Existuje "instance", která s konečnou platností ochraňuje spravedlnost.
Král byl v Izraeli chápán jako ten, kdo zaručuje spravedlnost, která zahrnovala podle zákona Izraele hlavně ochranu slabých. Žalmista o Bohu - Králi říká: "On vysvobodí chudáka, který se dovolává pomoci, ubožáka, jehož se nikdo neujímá. Smiluje se nad nuzným a chudým, zachrání ubožákům život" (Žl 72,12-13).

(Podle Tertio millennio adveniente §13)


Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Sk 6,1-7; Žalm Žl 33,1-2.4-5.18-19; 1 Petr 2,4-9
Jan 14,1-12

Cesta je mnohdy únavná, nejistá, někdy i nudná. Spočinutí v jistotě a klidu některé lidi přitahuje, jiné zas odpuzuje. Ježíš o této věci nefilosofuje, ale sám jde po této zemi cestou, která vede k Bohu, jeho Otci. A neříká jen, že zná správnou cestu, ale že je sám cestou. Pro člověka je to tedy výzva, aby se s ním ztotožnil v jeho důvěře k Otci, v jeho odvaze spolehnout se víc na Otce v nebi než na sebe sama a na lidi na zemi. Je to velké pozvání k neokázalé statečnosti a zároveň jedinečná šance, jak nepromarnit vlastní život a jak se nestat zajatcem neskutečných životních snů a nepravých vůdců.

Zdroj: Nedělní liturgie

Nanebevstoupení Páně

(10. 5. 2026) Slavnost Nanebevstoupení Páně se slaví ve čtvrtek - 40. den po Velikonocích. Následující den začíná "novéna" -…

Den matek

(9. 5. 2026) Svátek matek (den matek) se slaví druhou květnovou neděli.

Přímluvy - 5. neděle velikonoční, cyklus A / 3. 5. 2026

(30. 4. 2026) Bůh nás povolal ze tmy ke svému podivuhodnému světlu. Proto mu svěřme své prosby:

Květen - měsíc Panny Marie

(30. 4. 2026) Měsíc květen bývá oblíben z různých hledisek.

Panna Maria není bohyně (Vojtěch Kodet)

(30. 4. 2026) Jak by ne/měla vypadat zdravá mariánská úcta?

1.5. Sv. Josefa, Dělníka - Svátek práce

(29. 4. 2026) Člověk se v práci nejen realizuje, ale je to zároveň i služba bližnímu, společnosti, a tím i Kristu.