Matouš lnul k penězům a svoji vlast prodával za peníze. Povolal jej však Pán... - archív citátů

Navigace: Tematické texty K Křížové cestyRůzné křížové cesty Ze zajetí model a hříchu do svobody Božích dětí (pobožnost s kreativními prvky a s možností obnovy křtu)

Ze zajetí model a hříchu do svobody Božích dětí (pobožnost s kreativními prvky a s možností obnovy křtu)

Příprava:

  • pro každého účastníka připravit papír a tužku
  • vytisknout (a rozstříhat) biblické citáty a ty složené vložit do nějaké misky
  • pokud je to možné mít k dispozici jednoduchý kříž, hřebíčky, kladivo (ev. nějaký plech pro malý ohínek)
  • připravit mísu s vodou k obnovu křtu

 

***

 

1. Odsouzení

„Pilát mu řekl: „Nemluvíš se mnou? Nevíš, že mám moc tě propustit, a mám moc tě ukřižovat?“ Ježíš odpověděl: „Neměl bys nade mnou žádnou moc, kdyby ti nebyla dána shůry...“ (Jan 19, 11)

Ježíš se dobrovolně nechává zatknout, odsoudit, zbičovat, posmívat, ukřižovat.

Přišel na tuto zem v lidském těle nejen proto, aby za nás zemřel, ale také aby na vlastní kůži s námi prožil, jaké to je být člověkem. Aby věděl, jak co nejlépe uzdravit naše zraněná srdce, rozhodl se sám zažít zradu, odsouzení, bolest, ponížení. Hříchy druhých lidí  vůči nám i ty naše, bere Ježíš na sebe.

Na slávě své jsi netrval, všeho kvůli mně ses vzdal, trpěls rukou těch, jež sám jsi stvořil s láskou...

 

 

2. Ježíš přijímá kříž

“Neuvědomují si, že se nosí s modlou vytesanou ze dřeva, že se modlí k bohu, jenž nemůže spasit! Kromě mne jiného Boha není! Bůh spravedlivý a Spasitel není mimo mne.”  (Iz 45, 20.21)

Nebudeš mít jiného boha mimo mne...

Stvořitel a Pán sám bere na sebe kříž, naše viny. Provinění proti jednomu přikázání je současně proviněním proti všem. Proviněním proti Bohu samotnému.

Pane, odpusť mi, že místo Tvého kříže nosím své modly. Místo k Tobě vzhlížím k lidem, k sobě, k úspěchu, majetku, slávě...

Napiš si na papírek konkrétní věci, které jsou pro tebe důležitější než Pán Bůh.

 

 

3. První pád

“Tu se ti z vás, kdo vyváznou, na mě rozpomenou mezi pronárody, kam budou odvlečeni do zajetí, až dopustím , aby bylo rozbito jejich smilné srdce, jež se ode mne odvrátilo, a oči smilně se dívající po jejich hnusných modlách. Tím se zhnusí sami sobě pro zlo, které všemi svými ohavnostmi napáchali.” (Ez 6,9)

Cokoliv, co dáváme na místo, které náleží Bohu, je modla. Naše touha po naplnění je tak silná, že v momentě, když někdo nebo něco naplní naše potřeby, cítíme nesmírné pokušení to uctívat. Podřizujeme tomu svůj život, až se to stane středem našeho života, naším pánem a bohem, pouty hříchu.

Ježíši, padáš pod tíhou mých vin. I já padám pod břemen svých falešných bohů a nevěry vůči Tobě. Ty jediný jsi Bůh. Odpusť mi, prosím, sejmi ze mne pouta nevěry a modlářství. Ať můžu na kolenou i v srdci vyznat: Ježíš je Pán.

Příznak duše, která potřebuje uspokojení v Bohu je pocit vnitřní prázdnoty. Prožíváš, že bys  měl být naplněný, ale nejsi? Jak se cítíš? Napiš si na papírek, v čem hledáš naplnění a uspokojení místo u Boha.

 

 

4. Ježíš potkává svou matku

„Jeho matka Maria byla zasnoubena Josefovi, ale dříve než se sešli, shledalo se, že počala z Ducha Svatého.“ (Mt 1, 18)

„Vy všichni jste přece skrze víru syny Božími v Kristu Ježíši. Neboť vy všichni, kteří jste byli pokřtěni v Krista, také jste Krista oblékli. ... Jste-li Kristovi, jste potomstvo Abrahamovo a dědicové toho, co Bůh zaslíbil.“ (Gal 4, 26-27.29)

Každý z nás máme ve svém rodokmenu směs dobrého i špatného... I Pán Ježíš měl ve svém rodokmenu velké hříšníky a hříšnice. Bůh respektuje lidský rodokmen i ten duchovní a používá oba ke své slávě. Díky Kristově smrti a zmrtvýchvstání nad námi nemusí mít moc hříchy předávané po generace v našich rodinách.

Pane Ježíši, děkujeme, že moc Tvé smrti a zmrtvýchvstání, které nás připojují ve křtu ke Tvé rodině, je silnější než negativní vlivy a hříchy z našich rodin. Osvoboď nás, prosíme, ode všech pout generačních hříchů.

Napiš si na papírek chování, které se ti nelíbí na tvých rodičích, prarodičích, negativní vlivy, které nechceš předávat svým dětem a dalším generacím. Poděkuj za několik pozitivních věcí, které jsi sdělil, přijal, od svých rodičů, prarodičů.

 

 

5. Šimon pomáhá Ježíši nést kříž

„Byl v opovržení, kdekdo se ho zřekl, muž plný bolestí, zkoušený nemocemi, jako ten, před nímž si člověk zakryje tvář, tak opovržený, že jsme si ho nevážili.“ (Iz 53, 3)

Přinutili kohosi z davu, aby Ježíši pomohl nést kříž, protože ani přátelé, ani nikdo jiný pomoc nenabídl.

Opovržení, opuštění, ponížení, zrada. Naše zranění a bolest se snadno mohou stát pouty, pokud hledáme uzdravení jinde, než u Toho, který přišel obvázat zlomená srdce. Mohou nás vést k závislosti na hodnocení lidí. Bolest může zatvrdit naše srdce ze strachu před dalším zraněním. A tato obranná hradba se snadno stane pevností zajetí.

Pane Ježíši, znáš bolest zrady, odsouzení, ponížení, bezmoci. Kvůli mně jsi to vše sám prožil. Děkuji Ti, že se svou bolesti nejsem sám. Prosím o osvobození z pout zraněnosti, sebelítosti a neodpuštění. Prosím, pomoz mi odpustit těm, kdo mne zranili.

Pokud je někdo, komu potřebuješ odpustit, napiš si na papírek, čím tě zranil a v modlitbě pros o pomoc mu odpustit.

 

 

6. Veronika podává Ježíši roušku

„On nás potěšuje v každém soužení, abychom i my mohli těšit ty, kteří jsou v jakékoli tísni, tou útěchou, jaké se nám samým dostává od Boha.“ (2. Kor. 1, 4)

Bolesti a zraněním se v tomto světě nevyhneme. Zároveň jsou nezbytné k našemu růstu do dospělosti a zralosti. Můžeme se uzavřít ve své bolesti a sebelítosti. Naše obranná hradba bude bránit uzdravující Boží lásce pronikat dovnitř i proudit ven. Jedině Bůh může spojit dohromady všechny polámané kousky našeho srdce, uzavřít rány a obvázat je tak, aby srdce mohlo volně dýchat Jeho láskou.

Pane Ježíši, prosím, uzdrav má zranění, aby se z mé bolesti Tvou láskou zrodila útěcha, kterou budu moci těšit zraněné kolem sebe. Odevzdávám se Ti, dávám Ti všechnu svou bolest a  své rozbité srdce. Pomoz mi snést i bolest spojenou s hojením ran a Tvým uzdravujícím procesem.

 

 

7. Ježíš padá pod křížem podruhé

„Pýcha předchází pád, domýšlivost klopýtnutí.“ (Př 21,4)

„Pýcha očí a nadutost srdce, ač jsou svévolníkům světlem, jsou hříchem.“ (Př 21,4)

Pýcha si nárokuje místo, které patří Bohu. Do centra života, dosazujeme své pyšné já. Bůh se chce dostat k našemu srdci. Pýcha srdce zakrývá.

Bůh nás chce uzdravit svým Slovem. Pýcha nechce slyšet, co má dělat.

Bůh chce vynést na světlo, co je třeba uzdravit a odstranit. Pýcha si raději užívá tajemnou temnotu. Bůh chce v naší slabosti zjevit svou sílu. Pýcha neuznává svou slabost.

Pane, Ty jsi odložil svou slávu a pokořil ses, abys mne vysvobodil z pout pýchy, která je kořenem všech hříchů. Dej, ať mi má pýcha nebrání v pokoře přijmout Tvou nabízenou záchranu, odpuštění a uzdravení.

Napiš si, jak se projevuje pýcha ve tvém životě, jak ti překáží ve vztahu k Bohu?

 

 

8. Ježíš napomíná Jeruzalémské ženy.

„Za ním šel veliký zástup lidí, ženy nad ním naříkaly a oplakávaly ho. Ježíš se k nim obrátil a řekl: „Dcery jeruzalémské, nade mnou neplačte! Plačte nad sebou a nad svými dětmi...“ (Lk 23, 27-28)

„Jeruzaléme, Jeruzaléme, který zabíjíš proroky a kamenuješ ty, kdo byli k tobě posláni, kolikrát jsem chtěl shromáždit tvé děti, tak jako kvočna shromažďuje kuřátka pod svá křídla, ale nechtěli jste!“ (Lk 13,34)

„Seděli v temnotách šeré smrti, v železných poutech a v ponížení, neboť se vzepřeli tomu, co řekl Bůh, znevážili úradek nejvyššího. Trápením pokořil jejich srdce, klesali a nikde žádná pomoc.“ (Ž 107 10-12)

Vzdor, neochota podřídit se Bohu, neposlušnost,  přivedly mnohé do zajetí. Podlehli jsme klamu, že můžeme sami sobě být pánem. Odmítáme se podřídit svému Stvořiteli. Bez Hrnčíře je hlína jen špinavým prachem...

Pane, dej, ať konečně pochopím, že jen tehdy, když Ty budeš vládnout mému životu, budu skutečně svobodný. Děkuji Ti, že to se mnou myslíš dobře.

Pokud chceš, napiš si na papírek: vzdor, neposlušnost, nezávislost.

 

 

9. Ježíš padá potřetí

„Střezme se, aby o někom z vás neplatilo, že v čase, dokud zaslíbení trvá, promeškal vstup do Božího odpočinutí. I nám se přece dostalo zaslíbení jako těm na poušti. Ale zvěst, kterou slyšeli, jim neprospěla, když ji vírou nepřijali.“ (Žd 4, 1-2)

K přijetí Boží záchrany potřebujeme víru. Na cestě s Bohem chodíme skrze víru. Nevíra nás ochromuje. Kristus po nás nežádá, abychom věřili ve svou schopnost neochvějně věřit. Žádá nás, abychom věřili v Něho, v Jeho moc. Pokud uznáme svůj nedostatek víry v Něho, On nám rád pomůže.

Pane, věřím, pomoz mé nevíře!

Pokud je nevíra tvůj hřích, napiš si to na papírek.

 

 

10. Ježíš svlečen ze šatů

„Zevlují, pasou se pohledem na mě, dělí se o můj oděv, losují o můj šat.“

(Ž 22, 18-19)

„Oblečte nové lidství, stvořené k Božímu obrazu ve spravedlnosti a svatosti pravdy.“ (Ef 4,24)

Bůh nás stvořil ke svému obrazu. Ale my jsme obraz rozbili, když jsme uvěřili lži, že můžeme být jako bůh. Fíkové listy jsou jen další lží, která nezakryje naši hanbu. Ježíš sám se nechává svléct ze šatů, aby zakryl naši nahotu, zbavil nás hanby a oblékl do čistého šatu nového života skrze pokání a znovuzrození.

Pane, Tvé Slovo je Pravda, která osvobozuje, dává život. Dej, ať věřím víc Tvému Slovu než klamu a lžím ve mně i kolem mne. Nemohu znát pravdu o sobě, dokud nebudu znát Pravdu Tvého Slova.

Napiš si na lísteček: Lež, klam. Můžeš napsat i konkrétní lži, kterým „věříš“, ačkoliv jsou v rozporu s Pravdou Božího Slova.

 

 

11. Ježíš přibit na kříž

„Neboť tak Bůh miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří nezahynul, ale měl život věčný.“ (Jan 3, 16)

„Hle, Beránek Boží, který snímá hříchy světa.“ (Jan 1, 29)

Bůh přibil svou lásku k nám na kříž. Nevěřit v Boží lásku a dobrotu tváří v tvář kříži, je jako dát facku Bohu přímo do tváře.  Tu poslední ránu, kterou Ježíši zasadil náš hřích.

Bože, probuď mé srdce, abych viděl – Ty jsi, po čem toužím, nejen to, co potřebuji. Moje ochrana i oddanost mého srdce. Spása mé duše, i potěšení mého srdce. Nepomíjející láska. Láska, která mne pevně drží a nikdy nepustí.

Je čas vyndat všechny papírky a přibít je na kříž. Tvé hříchy jsou přibity na kříž, už nad tebou nemají moc. Pokud jich upřímně lituješ, přijmi Boží odpuštění.

 

 

12. Ježíš umírá na kříži

„Byl proklán pro naši nevěrnost, zmučen pro naši nepravost, Trestání snášel pro náš pokoj. Jeho jizvami jsme uzdraveni.“ (Iz 53, 5)

Boží nepomíjející lásku vidíme nejen skrze odpuštění, osvobození a uzdravení. Jeho láska je také v tom, že nenechá náš hřích a vzdor bez povšimnutí. Cesta ke světlu vede někdy skrze tmu. Cesta k Životu jen skrze Smrt.

Pane Ježíši, Tvé rány jsou z lásky. Chci spojit své rány s těmi Tvými, aby Tvá láska prýštící z Tvých ran mohla proudit do těch mých a proměnit je v lásku.

 

 

13. Ježíš je položen do klína své matky

„Těm pak, kteří ho přijali a věří v Jeho jméno, dal moc stát se Božími dětmi. Ti se nenarodili jen jako se rodí  děti pozemských otců, ale narodili se z Boha.“  (Jan  1, 12 -13)

Marie pokorně otevřela svůj život Bohu, podřídila se Boží vůli a Slovo se v ní stalo Tělem. Přijala Jeho život i Jeho smrt. S láskou a bolestí.

Ježíš pro tebe obětoval všechno. Nabízí ti svůj život za tvůj. Jsi ochoten dát Mu celý svůj život, aby byl Tvým Pánem? Tvoje záchrana z hříchu, z pout je možná, jen když se Mu celý odevzdáš – své srdce, mysl, duši, tělo, touhy, plány, celý svůj život... Musíme nechat naše já zemřít spolu s Ním, abychom se skrze Něho znovu narodili k novému, věčnému životu.

Pane Ježíši, nechci už dál být svým vlastním pánem a bohem. Vyznávám své hříchy a lituji jich. Děkuji Ti, že jsi za mne z lásky zemřel a vzal všechny mé hříchy na sebe. Otevírám ti své srdce a odevzdávám se cele Tobě, prosím Tě, přijď jako můj Pán a vládni nade mnou.

 

 

14. Ježíš je položen do hrobu

„Pošetilci pro svou cestu nevěrnosti, pro své nepravosti byli pokořeni. Každý pokrm se jim hnusil, dospěli až k branám smrti. A když ve svém soužení úpěli k Hospodinu, zachránil je z tísně: seslal Slovo své a uzdravil je, zachránil je z jámy. Ti, ať vzdají Hospodinu chválu za milosrdenství a za divy, jež pro lidi koná...“ (Ž 107, 17-21)

Stále potřebujeme, aby při nás někdo stál a dával nám moc a sílu zůstávat ve svobodě. Potřebujeme Spasitele. Toho, který nás stále bude zachraňovat – z našich chyb, selhání, uzdravovat naše zranění. Skutečnou svobodu najdeme do té míry, do jaké bude naše srdce přijímat, spoléhat se a odpovídat na Pravdu Božího Slova, s pomocí Ducha Svatého.

Ježíši, ke komu bychom šli? Ty máš Slova věčného života. Dej nám uši i srdce otevřené slyšet Tvé Slovo a poslouchat. Veď nás svým Duchem Svatým a chraň ode všeho zlého na cestě do Tvého Království.

 

Zde si můžeš vzít Boží Slovo, aby tě provázelo na další cestě, povzbuzovalo a proměňovalo.

 

 

***

Obnova křestních slibů

„Duch Panovníka Hospodina  je nade mnou. Hospodin mě pomazal k tomu, abych nesl radostnou zvěst pokorným, poslal mě obvázat rány zkroušených srdcem, vyhlásit zajatcům svobodu a vězňům propuštění, vyhlásit léto Hospodinovy přízně, den pomsty našeho Boha, potěšit všechny truchlící, pozvednout truchlící na Siónu, dát jim místo popela na hlavu čelenku, olej veselí místo truchlení, závoj chvály místo ducha beznaděje.“ (Iz 61,1--‐3)

Kristus šel cestou kříže, aby nás osvobodil od hříchu. Ve vztahu s Ním, který máme skrze smlouvu křtu a vyznání, že Ježíš je náš Pán, můžeme čerpat požehnání: znát Boha a věřit Mu, oslavovat Ho svým životem, nacházet v Něm své naplnění, zakoušet Boží pokoj a radovat se z Boží přítomnosti... Pokud cokoliv z těchto požehnání delší dobu nezakoušíme, pak jsme pravděpodobně v zajetí nějakého hříchu, modly  či závislosti, které mohou pramenit i z našich neuzdravených zranění a neodpuštění. Stejně jako Izraelci, kteří několikrát jako důsledek své neposlušnosti Bohu skončili v zajetí, otroctví, tak i my můžeme žít v zajetí hříchu, vzdoru, neposlušnosti. Snadno se můžeme dostat do zajetí kdykoliv hledáme jinde než u Boha odpovědi na naše potřeby a touhy, které je schopen dát a naplnit jen On sám. Budeme-li hledat jen uzdravení, osvobození a odpuštění pro ně samotné, snadno znovu upadneme do zajetí. Nestačí se odvrátit od hříchu, je třeba se také přiklonit k Bohu. To nejdůležitější je poznávat Toho, který uzdravuje, odpouští, osvobozuje, jako svého Pána a Spasitele.

Obnova křestních slibů

„Byli jsme tedy křtem spolu s Ním pohřbeni ve smrt, abychom – jako Kristus byl vzkříšen z mrtvých slavnou mocí svého Otce – i my vstoupili na cestu nového života.“ (Řím 6, 4)

Křest není něco, co se stalo kdysi, je to stále aktuální záležitost, výzva k neustálému umírání sobě, svým plánům, představám, žádostem, každému hříchu, abychom neustále dávali prostor živému Ježíši v nás a byli světlem tomuto světu.

Voda z pramene připomíná vodu křtu, můžeš se jí pokropit, umýt obličej... Zde můžeš obnovit svůj křestní slib odpovědí „Ano“ na tyto dvě otázky:

Věříš, že Pán Ježíš je Bůh a že zemřel za tebe?

Odevzdáváš do Jeho rukou celý svůj život?

 

***

Na konci Křížové cesty je kvůli diskrétnosti dobré na kříž přibité papírky sundat a společně spálit na znamení, že jsou odevzdány Bohu – do žáru jeho lásky…


***
Autor křížové cesty: D. Kenningová.
Inspirováno biblickou studií Beth Moore: Breaking Free –  Osvobození
Zveřejněno se svolením.
Redakčně upraveno

 

Čtení z dnešního dne: Čtvrtek 19.9.

1 Tim 4,12-16; Lk 7,36-50

Komentář k Lk 7,36-50: Kéž chci být v roli oné milující ženy! Vždyť nevím, jak jsou na tom druzí, ale vím, co všechno Pán už odpustil mně. Tolikrát jsem přijal svátost smíření!

Zdroj: Nedělní liturgie

20. září - památka korejských mučedníků

(19. 9. 2019) "... Už máme velmi blízko k rozhodujícímu zápasu, snažně vás prosím, žijte věrně z víry, abyste jednou vešli tam, kde se…

Knižní tip: Vatikán a italský fašismus - Marek Šmíd

Knižní tip: Vatikán a italský fašismus - Marek Šmíd
(18. 9. 2019) Kniha přibližuje především diplomatické styky Svatého stolce a fašistické Itálie v letech 1922–1945, tedy v…

Jak se stavět k odpadlíkům od církve? (Svatí Kornélius a Cyprián, svátek 17.9.)

(16. 9. 2019) Když v roce 251 pominulo pronásledování křesťanů, mnozí z těch, kteří předtím ze strachu od víry odpadli, se chtěli do…

Teolog, který nebyl odtažený od každodenních a aktuálních problémů

(16. 9. 2019) Adolf Kajpr (5. 7. 1902, Hředle na Kladensku – 17. 9. 1959, komunistická věznice Leopoldov)

Kněz, kterého zastřelila sicilská mafie

(14. 9. 2019) 15. září 1993 byl sicilskou mafií zavražděn kněz Giuseppe Puglisi. Padre Giuseppe Puglisi se pokusil se o nemožné –…

Svátek povýšení svatého kříže - 14. září

(13. 9. 2019) Kříž symbolizuje lásku Boha k člověku

Sv. Jan Zlatoústý (13.9.)

(11. 9. 2019) Jan Zlatoústý (Chrysostomos) byl oblíbeným a neohroženým kazatelem, který čelil vlně intrik a byl opakovaně posílán do…

Nový katechetický kurz 2019 - 2021

Nový katechetický kurz 2019 - 2021
(10. 9. 2019) Ve spolupráci s Katolickou teologickou fakultou v Praze se otevírá nový běh dvouletého katechetického kurzu

Svatá Ludmila - pracovní listy pro děti

(10. 9. 2019) 16. září slavíme svátek svaté Ludmily. Nabízíme vám několik pracovních listů k tomuto tématu.