Na obrácení svatého Pavla měly podíl i Štěpánovy modlitby  - archív citátů

Navigace: Tematické texty V VelikonocePrůvodce Velikonocemi Velikonoční pondělí v lidové tradici (Helena Bízová)

Velikonoční pondělí v lidové tradici (Helena Bízová)

Velikonoční pondělí je z hlediska zvyků nejvýznamnějším dnem velikonočního období. Tento den se odbývá pomlázka. Tímto slovem rozumíme několik věcí: pomlázkou je spletené vrbové nebo jívové proutí, kterým chlapci šlehají děvčata. Pak je tak nazýváno samotné šlehání a konečně se pod stejným pojmem skrývá obvyklý velikonoční dar – malovaná vajíčka, nebo chcete-li kraslice. Už zpráva z roku 1610 uvádí, že v době Velikonoc se v samotné Praze prodávali po ulicích dlouhé pestrobarevné metly. Každý chlapec prý si koupil alespoň jednu a běhal s ní po městě. Ženy šlehali po ramenech i po rukách a požadovali od nich velikonoční vejce. Lid vytvořil postupem času pro pomlázkovou obchůzku celou řadu názvů, jako pomlázka, šlahačka, šibačka, mrskačka, mrskut, tatarovačka, šmigrúst, buďačka, houdačka, binovačka a jiné. Tyto názvy označují také odměnu, která se uděluje, a pak i proutěnou vázanku, jíž se šlehá. Pomlázkové právo, právo šlehání, začíná pro mládence o půlnoci z neděle na pondělí. Chlapci obcházejí ve skupinách všechny domy, kde bydlí dívky, o něž mají zájem. V pozdější době vycházejí po pomlázce děti, často za doprovodu rodičů. V pondělí odpoledne platilo už ženské právo.

V lidových představách je šlehání zelenými proutky nebo polévání vodou o Velikonocích spojeno s představou přenášení síly probouzející se přírody na člověka, na jeho krásu i zdraví. Dodnes chlapci na Slovácku děvčatům při šlahačce říkají: „abys neoprašivěla“. Už ve zprávě ze 14. století se uvádí, že o Velikonocích házeli do vody ospalé mládence. Kdysi se věřilo, že pomlázka od prvního koledníka přináší do domu štěstí. Hospodyně proto zvlášť štědře obdarovávala chlapce, který jako první přišel do stavení, s jeho žilou odcházela do chléva a šlehala jí všechny krávy. Někde bývala pomlázka znamením přátelství mezi rodinami; dítě nechodilo k těm sousedům, s nimiž se jeho rodiče hněvali. Na Chodsku a Boleslavsku vyšlehal prý hospodář všechnu čeládku i rodinu, aby nebyli líní.

Při pomlázkové obchůzce dostávali koledníci nejrůznější dary: maso a jiné pokrmy, koláč, proutky rozmarýnu, ovoce, zákusky i peníze. Nejběžnější odměnou však byla vejce, všeobecně považována za symbol Velikonoc a jara. Zvláště ceněna byla vejce malovaná a ornamentálně zdobená. Tato se pak stávala také „poslíčky lásky“. Nápisy na leptaných, batikovaných a vyškrabovaných kraslicích hovoří zcela nezakrytě o lidské lásce, toužení, štěstí, zdaru, ale i smutku a neštěstí. Ve svém celku jsou jistě svědectvím intimních pocitů mladého člověka, mnohdy před ostatními utajených a neprozrazených, takovou milostnou velikonoční poezií. Z kraslic se můžete dovědět i toto: To vajíčko malovaný, je vod srdce darovaný – nebo – Komu vajíčko daruju, toho upřímně miluju – To vajíčko červený, je od děvy upřímný – či – Pomlázku Ti podávám, tvou lásku si vyžádám.

Představte si, co všechno se dá dělat s velikonočními vajíčky: běžnou hrou mezi chlapci bylo prý sekání vajec. To se dělo tak, že jeden chlapec uchopil vejce do dlaně, aby jen špička vykukovala mezi palcem a ukazovákem. Druhý hoch vzal krejcar a mrštil jím proti vejci. Pokud se krejcar zasekl, patřilo vejce házejícímu chlapci.; pokud se krejcar svezl či se vůbec do vejce netrefil, zůstalo vejce tomu, kdo ho držel. Další „zábavou“ bylo ťukání. To dva hoši udeřili špicí svých vajec proti sobě. Čí špice se rozbila, ten prohrál a musel dát vejce soupeři. Někteří chlapci podváděli a přinesli vejce vyfouknuté a naplněné smolou, které se nerozbilo. Pokud ostatní takový podvod zjistili, bylo samozřejmě s takovým nepoctivcem zle.

Další hra se jmenovala koulení. Chlapci dali vajíčka do řady a z větší dálky k nim kutáleli kudrnu, to byla koule slepená z volských chlupů. Kdo zasáhl vejce, mohl si ho vzít. Toto koulení mělo různé obměny a věřím, že i Vy byste si vzpomněli na některé taškařice z Vašeho dětství. Nakonec si poslechněte, co se dělalo na Chodsku. Mládež se scházela na návsi a házela vejce do výšky nebo jím přehazovala střechu tak, aby dopadlo na měkký drn. Pokud se vejce od některého děvčete chlapci rozbilo, sklidila dívka posměch a hoši říkali, že bude nestálá.

Použitá literatura:
Frolec, Václav: Prostá krása. Vyšehrad Praha 1984
Vondruška, Vlastimil: Církevní rok a lidové obyčeje. Dona České Budějovice 1991
Zíbrt, Čeněk: Veselé chvíle v životě lidu českého. Vyšehrad Praha 1950

11. dubna 2006

Zveřejněno se svolením autorky.






Témata: Velikonoce

Čtení z dnešního dne: Sobota 29.1.

2 Sam 12,1-7a.10-17; Mk 4,35-41

Komentář k Mk 4,35-41: Příběh by nevznikl, kdyby učedníci zůstali na břehu. Při následování Ježíše mohu i já zažít dobrodružství!

Zdroj: Nedělní liturgie

Podpora manželství - konference

Podpora manželství - konference
(27. 1. 2022) „Církev a podpora manželství“: konference iniciativ v péči o rodiny 29. ledna 2022 i online.

Byl odsouzen k smrti zastřelením, byl deportován na Sibiř... Fjodor Michajlovič Dostojevskij

(27. 1. 2022) Říká-li se, že člověk v životě neumírá jen jednou, pak to obzvlášť platí pro život ruského spisovatele Dostojevského,…

Den památky obětí holocaustu 27.1.

(26. 1. 2022) Holokaust - holocaust - šoa - genocida - znamená systematické pronásledování vyvražďování Židů za Druhé světové války.…

Obrácení svatého Pavla (svátek 25.1.)

(24. 1. 2022) Pavlovo setkání s Kristem na cestě do Damašku způsobilo v jeho životě doslova revoluční obrat. Kristus se stal smyslem…

František Saleský (svátek 24.1)

(23. 1. 2022) Učitel duchovního života pro všední život, Učitel církve, patron novinářů a spisovatelů.

21.1.1953 mě zatkla komunistická tajná policie / DNEŠNÍ VÝROČÍ

(21. 1. 2022) „Jste zatčen, nedělejte žádné hlouposti.“ Když se za mnou pak zavřely vrata věznice, tak hned…

Neděle Božího slova - 3. neděle liturgického mezidobí

Neděle Božího slova - 3. neděle liturgického mezidobí
(16. 1. 2022) Vždy 3. neděle liturgického mezidobí je v církvi věnována „slavení a šíření Božího slova a úvaze nad ním“.

Uvedení do neděle 16.1. 2 nvlm C

Uvedení do neděle 16.1. 2 nvlm C
(15. 1. 2022) Došlo víno, i když jsme ho tak poctivě chystali. Udělal jsem něco špatně? Něco jsem zanedbal? Proč tento vztah, dílo,…

Týden modliteb za jednotu křesťanů - smíření křesťanů přesahuje lidské síly...

(14. 1. 2022) "Týden modliteb za jednotu křesťanů" se slaví každý rok od 18. do 25. ledna (nebo na jižní polokouli kolem…