VII. Milost křtu

1262
Vnímatelné prvky svátostného obřadu vyjadřují různé účinky, které křest působí. Ponoření do vody připomíná symbolismus smrti a očištění, ale také znovuzrození a obnovu. Dva hlavní účinky jsou tedy očištění od hříchů a znovuzrození v Duchu svatém.57

Na odpuštění hříchů

1263
Křtem se odpouštějí všechny hříchy, prvotní hřích a všechny osobní hříchy, jakož i všechny tresty za hřích.58 Ve znovuzrozených totiž nezůstane nic, co by jim bránilo vstoupit do Božího království, ani Adamův hřích, ani osobní hřích, ani následky hříchu, z nichž nejtěžším je odloučení od Boha.

1264
Nicméně v pokřtěném zůstávají některé časné následky hříchu, jako bolesti, nemoc, smrt nebo životní křehkosti v podobě charakterové slabosti atd., a také náklonnost ke hříchu, kterou tradice nazývá žádostivost nebo v přeneseném smyslu "podněcování ke hříchu" (fomes peccati): "Protože byla ponechána k zápasu, nemůže škodit těm, kteří jí nedají svůj souhlas a kteří jí statečně čelí s milostí Ježíše Krista. Naopak: kdo si při zápase počíná podle pravidel, bude korunován (srov. 2 Tim 2,5)."59

"Nové stvoření"

1265
Křest nejen že očišťuje od všech hříchů, nýbrž dělá i z nově pokřtěného (novokřtěnce) "nové stvoření" (2 Kor 5,17), adoptivní Boží dítě,60 které se stalo účastným božské přirozenosti,61 údem Kristovým,62 jeho spoludědicem,63 a chrámem Ducha svatého.64

1266
Nejsvětější Trojice dává pokřtěnému posvěcující milost, milost ospravedlnění, která mu dává schopnost věřit v Boha, doufat v něho a milovat ho božskými ctnostmi;
mu dává schopnost žít a jednat z vnuknutí Ducha svatého prostřednictvím darů Ducha svatého;
mu dovoluje růst v dobru prostřednictvím mravních ctností.
Tímto způsobem má celý organismus nadpřirozeného života křesťana svůj kořen ve svatém křtu.

Přivtěleni k církvi, Kristovu Tělu

1267
Křtem se stáváme údy Kristova těla. "Patříme přece k sobě všichni jako údy" (Ef 4,25). Křest začleňuje do církve. Z křtitelnic se rodí jediný Boží lid Nové smlouvy, který překonává všechny přirozené či lidské hranice národů, kultur, ras a pohlaví: "My všichni jsme byli pokřtěni jedním Duchem v jedno tělo" (1 Kor 12, 13).

1268
Pokřtění se stali "živými kameny pro duchovní chrám, svatým kněžstvem" (1 Petr 2,5). Křtem se podílejí na Kristově kněžství, na jeho prorockém a královském poslání, jsou "rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid patřící Bohu jako vlastnictví, aby rozhlašovali, jak veliké věci vykonal ten, který je povolal ze tmy ke svému podivuhodnému světlu" (1 Petr 2,9). Křest dává podíl na obecném kněžství věřících.

1269
Když se stal pokřtěný údem církve, už nepatří sám sobě,65 nýbrž tomu, který pro nás zemřel a vstal z mrtvých.66 Proto je povolán, aby se podřídil druhým,67 aby jim sloužil68 ve společenství církve,69 a aby s nimi jednal "s úctou a láskou".70 Jako křest s sebou nese odpovědnost a povinnosti, tak má také pokřtěný svá práva v církvi: přijímat svátosti, být živen Božím slovem a podporován jinými duchovními prostředky církve.71

1270
"Když se znovuzrozením stali Božími dětmi, mají závazek vyznávat před lidmi víru,72 kterou dostali od Boha prostřednictvím církve," a účastnit se apoštolské a misijní činnosti Božího lidu.73


Svátostné pouto jednoty křesťanů

1271
Křest je základem společenství všech křesťanů, i těch, kteří ještě nejsou v plném společenství s katolickou církví: "Neboť ti, kdo věří v Krista a řádně přijali křest, jsou v určitém společenství s katolickou církví, i když ne dokonalém... Jsou však vírou ve křtu ospravedlněni a přivtěleni ke Kristu, proto jim právem náleží čestné označení křesťanů a synové katolické církve je oprávněně uznávají za bratry v Pánu."74 "Křest tedy vytváří svátostné pouto jednoty mezi všemi, kdo se křtem znovu narodili."75

Nezrušitelná duchovní pečeť

1272
Pokřtěný, který je křtem přivtělen ke Kristu, se mu stává podobný.76 Křest vtiskuje křesťanovi nezrušitelné duchovní znamení (charakter) jeho příslušnosti ke Kristu. Toto znamení nesmaže žádný hřích, i když hřích zabraňuje křtu, aby přinášel ovoce spásy.77 Křest se uděluje jednou provždy a nemůže být opakován.

1273
Věřící, začlenění křtem do církve, přijali svátostný charakter, kterým jsou zasvěceni pro náboženskou křesťanskou bohopoctu.78 Křestní znamení uschopňuje a zavazuje věřící, aby sloužili Bohu živou účastí na svaté liturgii církve a aby vykonávali své křestní kněžství svědectvím svatého života a činorodou láskou.79

1274
"Pánova pečeť"80 je pečeť, kterou nás Duch svatý označil "pro den vykoupení" (Ef 4,30).81 "Křest je totiž pečetí věčného života".82 Věřící, který "uchránil pečeť" až do konce, to je, který zůstal věrný požadavkům vlastního křtu, bude moci umírat "ve znamení víry",83 s vírou svého křtu v očekávání blaženého patření na Boha což je dokonání víry a v naději na vzkříšení.