Navigace: Tematické texty Č ČlověkDelší texty Vyšší řád moudrosti (Viktor E. Frankl)

Vyšší řád moudrosti (Viktor E. Frankl)

Předpokládejme, že chci sestrojit stroj, jehož funkce má spočívat v tom, balit jistým způsobem jisté zboží; je pak bez dalšího jasné, že k této konstruktivní úloze budu potřebovat jistou inteligenci - o níž je jedno jisté: že bude muset být v každém případě podstatně vyššího stupně než taková inteligence, která by byla nutná k tomu, abych sám zabalil dané zboží! Co je nyní bližší, než přenést toto stupňovité srovnání na problém instinktů; a nemuseli bychom potom - se zřetelem k takzvané moudrosti instinktů - dojít k závěru, že ona moudrost, která zvířecímu druhu nebo rodu jistý instinkt propůjčila, ona moudrost tedy, která je přece současně původcem tohoto instinktu, že ona moudrost, která takto stojí za instinkty, musela by být nesrovnatelně vyššího řádu než „moudrost“ instinktů samých, na jejichž základě dané zvíře tak „moudře“ reaguje? A může být, že vlastní rozdíl mezi člověkem a zvířetem není nakonec ani tak v tom, že zvíře má instinkty, a člověk inteligenci (konečně je přece možno, zvláště pokud máme na zřeteli ono apriori, které spočívá v základu celého lidského rozumu, samo však už není rozumem zdůvodnitelné, pojímat celou lidskou inteligenci jako pouhý „vyšší“ instinkt); daleko spíše by mohl spočívat podstatný rozdíl mezi člověkem a zvířetem v tom, že inteligence člověka je tak vysoká, že člověk - nyní v rozhodujícím protikladu ke schopnostem zvířete - může dokonce také ještě jedno: nahlédnout, že musí existovat moudrost, a sice řádu jeho vlastní moudrost vysoce převyšujícího - nadlidská moudrost, která mu vštípila rozum a zvířatům instinkty; moudrost, která všechnu moudrost, právě tak lidskou moudrost, jako „moudré“ instinkty zvířat, vytvořila a navždy svůj svět zharmonizovala.

Nejpregnantněji a zároveň nejkrásněji vyjádřil snad SCHLEICH vztah lidského světa k nějakému světu vyššímu - vztah, který si tedy můžeme představit analogicky ke vztahu mezi „okolním světem“ („Um-Welt“, V. UEXKůLL) zvířete a člověka, tam, kde říká: „Bůh seděl před varhanami možností a improvizoval svět. My ubozí lidé slyšíme z toho stále jenom vox humana. Je-li už ten krásný, jak nádherný musí být celek!“


Témata: Člověk

Čtení z dnešního dne: Středa 7. 1. 2026, 7. ledna

1 Jan 3,22 - 4,6;

Komentář k Mt 4,12-17.23-25: Nemocní, postižení, ochrnulí. K nim má i dnes Ježíš nejblíž. Nevadí mi to? Představuje pro mě takové království „radostnou zvěst“?

Zdroj: Nedělní liturgie

Svátek Křtu Páně

(7. 1. 2026) V neděli po slavnosti Zjevení Páně (6.1.) se slaví svátek Křtu Páně.

Žehnání domů - i ve válečné zóně

(3. 1. 2026) Postřehy z mezní zkušenosti františkánského kněze z válečného Allepa v Sýrii před několika roky.

Tři Králové (6.1.), K+M+B+

(2. 1. 2026) Slavnost Zjevení Páně (lidově Tří Králů) připomíná zjevení Boží slávy mezi lidmi. Čtení při mši svaté tento den mluví o…

Přímluvy - 2. neděle po Narození Páně, cyklus A / 4. 1. 2026

(2. 1. 2026) Bůh nám dal moc, stát se Božími dětmi.[1] Proto mu s důvěrou předkládejme své prosby:

První světice USA - vdova s pěti dětmi. Alžběta Anna Bayley Setonová (svátek 4.1.)

První světice USA - vdova s pěti dětmi. Alžběta Anna Bayley Setonová (svátek 4.1.)
(2. 1. 2026) Svatá Alžběta Anna Bayley Setonová, americká světice, se narodila roku 1774 v New Yorku. Stala se první světicí své…

Jméno Ježíš

(1. 1. 2026) V neděli mezi 1. a 6. lednem (ev. v některý ze všedních dní v tomto datu) se slaví Svátek Nejsvětějšího Jména Ježíš.

Budoucnost je v Božích rukou...

(29. 12. 2025) Nevíme, co nám a našemu okolí budoucnost přinese, ale jedno můžeme vědět jistě: budoucnost každého z nás je v jeho…