Sekce: Knihovna

papež František

I. Co se děje našemu domovu - III.

Ztráta biodiverzity

z knihy Laudato si´ , vydal(o): Paulínky

34. Možná nás znepokojí informace o tom, že vyhynul nějaký savec či pták, protože jsou více viditelní. Avšak pro dobré fungování ekosystémů jsou nezbytné také houby, řasy, červi, drobný hmyz, plazi a bezpočet druhů mikroorganis­mů. Některé málo početné druhy, které obvykle zůstanou nepovšimnuty, hrají zásadní a rozhodující roli pro zacho­vání rovnováhy určitého místa. Je pravda, že člověk musí zasáhnout, když geosystém vykazuje kritický stav, ale úroveň lidských zásahů do tak složité reality, jakou je příroda, je dnes taková, že neustálé pohromy způsobené člověkem vyžadují jeho další zásah, takže se lidská činnost stává všudypřítom­nou spolu se všemi riziky, které to přináší. Vytváří se bludný kruh, ve kterém lidský zásah zaměřený na vyřešení nějaké těžkosti situaci častokrát ještě zhoršuje. Například mnozí ptáci a hmyz, kteří zanikají v důsledku průmyslově vyrá­běných toxických pesticidů, jsou pro samotné zemědělství užiteční a jejich vyhynutí bude nutno kompenzovat dalším technologickým zásahem, který pravděpodobně bude mít nové škodlivé účinky. Snahy vědců a odborníků, kteří usilují o řešení problémů vytvořených člověkem, jsou chvályhodné a často obdivuhodné. Když však pozorujeme svět, vidíme, že tato úroveň lidského zasahování – nezřídka ve službách finančního sektoru a konzumismu – ve skutečnosti způsobu­je, že Země, na které žijeme, přichází o své bohatství a krásu, stává se stále více omezenou a šedivou, zatímco technický rozvoj a konzumní nabídky nadále neomezeně rostou. Zdá se, že podléháme iluzi, že můžeme nahradit neopakovatelnou a neobnovitelnou krásu nějakým svým výtvorem.


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Sir 27,33-28,9 (řec. 27,30-28,7); Žalm Žl 103,1-2.3-4.9-10.11-12; Řím 14,7-9
Mt 18,21-35

Odpustit, ale nezapomenout? Palčivý problém usnadní vědomí, že i my sami děláme chyby a jiní odpouští nám. Na křivdu možná nezapomeneme, ale můžeme opustit sebelítost, touhu po pomstě i tvrdý odsudek. Když druhým přejeme dobro, zlo nad námi ztrácí moc a Bůh vítězí v našem nitru. Takové kroky se těžko realizují a je třeba si je vyprosit v modlitbě. Pokud nelze cestu k odpuštění ujít naráz, stačí se na ni vydat a být vděčný za každý malý krok vpřed. Vytrvalost nás dovede daleko.

Zdroj: Nedělní liturgie

Nedělní přímluvy / 24. neděle, cyklus A / 13. 9. 2026

(11. 9. 2026) Pán nás vybízí, abychom odpouštěli svým bližním. Inspirováni touto výzvou se obraťme k Pánu a společně volejme:

Sv. Jan Zlatoústý (13.9.)

Sv. Jan Zlatoústý (13.9.)
(11. 9. 2026) Jan Zlatoústý (Chrysostomos) byl oblíbeným a neohroženým kazatelem, který čelil vlně intrik a byl opakovaně posílán do…

Jak představit dětem svatou Ludmilu?

Jak představit dětem svatou Ludmilu?
(9. 9. 2026) Příběh svaté Ludmily doplněný pracovními listy, omalovánkou, komiksem, kvízy a dalšími materiály

Oratorium Svatá Ludmila od Antonína Dvořáka

Oratorium Svatá Ludmila od Antonína Dvořáka
(9. 9. 2026) Antonín Dvořák napsal oratorium Svatá Ludmila na text Jaroslava Vrchlického. 

Narození Panny Marie 8. 9.

(7. 9. 2026) Nejsme loutky v rukou Božích. On má s každým z nás plán, projekt, nabídku, šanci, záměr.

Legendární profesor Kolakovič - prorok pro těžké časy (* 8. září 1906)

(6. 9. 2026) Chorvat, který byl podle někoho byl prorok, div ne světec. Podle jiných „dobrodruh a megaloman“,…

Stanislav Přibyl: Co mě naučily mé školní průšvihy / video na youtube

Stanislav Přibyl: Co mě naučily mé školní průšvihy / video na youtube
(4. 9. 2026) Zamyšlení pražského arcibiskupa léty školní docházky