Sekce: Knihovna

papež František , Saviero Gaeta

Papež František a mariánská úcta

Budoucnost světa a církve

z knihy Papež František , vydal(o): Paulínky

Výborná teologická příprava v oboru mariologie se u papeže Františka pojí s hlubokou mariánskou úctou již od dětství, jak to prokazuje jeho neustálé odevzdávání se Panně Marii již od prvních momentů pontifikátu. Hned na druhý den po zvolení směřoval s kyticí květin do Paulínské kaple baziliky Santa Maria Maggiore, kde se modlil před zázračným obrazem Matky Boží Salus populi romani, a hned poté šel k oltáři nad jesličkami v téže bazilice, kde svatý Ignác z Loyoly na Vánoce roku 1538 slavil svou první mši svatou. V těchto chvílích jistě myslel na Naši Paní z Luján, patronku Argentiny, či na Morenitu, jak Pannu Marii Guadalupskou vzývá celá Latinská Amerika. Koneckonců, v jeho životě se často opakuje i spojitost s Fatimou v souvislosti s třináctým dnem každého měsíce. 13. prosince 1969 byl Jorge Mario Bergoglio vysvěcen na kněze. 13. května 1992 byl informován o jmenování biskupem, 13. března 2013 byl zvolen papežem. Na 13. října 2013 bylo plánováno slavení mariánského dne Roku víry a před sochou Panny Marie Fatimské opět svěřil církev do jejich rukou. V knize rozhovorů El jesuita na otázku, jak si představuje budoucnost katolické církve, kardinál Bergoglio odpověděl: „Církev musí doprovázet národy v jejich existenciálním, mravním i vůbec lidském rozvoji. Musí napomáhat rozvoji lidstva, neboť člověk je v posledku adresátem Božího zjevení a je Božím obrazem.

Jakožto křesťané nemůžeme toto pojetí popřít ani zaprodat. Koneckonců věřím, že 21. století bude nábožensky založené. Záleží však na tom jak. Religiozita se často pojí s jistým druhem vágního teismu, který splétá psychologii s parapsychologií a není vždy zaměřen na opravdové a hluboké osobní setkání s Bohem, jak jsme o něm přesvědčeni my křesťané.“ Pak uvedl tři klíčová kritéria, která definují osobní identitu člověka a jsou předpokladem setkání s druhými: transcendence, odlišnost a zaměřenost k cíli. „Vyjádříme-li tyto tři dimenze negativně, dospějeme k výslovnému odmítnutí ateismu jakožto absence transcendence, k odmítnutí nadvlády mocných, kteří se snaží o ideovou hegemonii, jež popírá různorodost, i k odmítnutí ahistorického úsilí o pokrok za každou cenu.“

Jak Mons. Bergoglio upřesnil v rozhovoru pro měsíčník 30Giorni v listopadu 2007, zároveň je nutné vyvarovat se toho nejhoršího, co by mohlo církev potkat, a sice „toho, co De Lubac nazývá »duchovní světáckostí«. To je nevětší nebezpečí pro církev, pro nás, kteří jsme v církvi. »Je to horší,« říká De Lubac, »katastrofálnější než hanebná lepra, která hyzdila tvář milované Nevěsty v dobách libertinských papežů.« Duchovní světáckost tkví v tom, že do centra stavíme sebe samé. To je to, co Ježíš shledává u farizeů: »Vy oslavujete sebe navzájem.«“ Nyní, když se stal papežem Františkem, jsou tato slova jasným vyjádřením jeho záměrů. Ústředním bodem sdělení nového pontifika v jeho prvních veřejných projevech je osobní setkání s Bohem. A dialog s druhými je možný jedině na základě jasné identity všech zúčastněných, jak to papež zdůraznil v homilii při mši Pro ecclesia 14. března 2013: „Můžeme budovat mnohé věci, ale nevyznáváme-li Ježíše, nefunguje to. Staneme se veřejně prospěšnou neziskovou organizací, ale ne církví, Pánovou nevěstou.“


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Ex 20,1-17; Žalm 19; 1 Kor 1,22-25
Jan 2,13-25

Jan ve svém evangeliu hned na začátku dává najevo, že Kristus musí zemřít. Evangelista nepostupuje pedagogicky s vysvětlováním jednotlivých pojmů, souvislostí atd. Naopak rozehrává od prvních veršů bohatou symboliku svého vyprávění. Ježíš jako nový chrám, nový oltář, ale i jediná oběť. Už nebude třeba kupovat zástupné zvíře pro smíření za vlastní hřích. To všechno nyní končí. Kristova oběť bude jednou provždy, stále živá. „On ví, co je v člověku,“ proto jeho oběť plně nahradí všechny do té doby přinášené typy obětí.

Zdroj: Nedělní liturgie

Svatý ´Sudeťák´ P. Hubert Engelmar Unzeitig (svátek 2.3.)

(28. 2. 2024) P. Hubert Engelmar Unzeitig byl sudetský Němec, který se narodil 1. března 1911 v Hradci nad Svitavou severně od Brna.…

Fiducia supplicans, neliturgická požehnání a Ratzingerovo rozlišení

(27. 2. 2024) Instrukce, kterou v roce 2000 vydal tehdejší prefekt Kongregace pro nauku víry, rozlišuje modlitby za uzdravení, které…

Oto Mádr, přední český teolog a jeden z nejdéle vězněných kněží u nás (+ 27. 2. 2011)

(26. 2. 2024) Oto Mádr - výrazná osobnost české katolické církve 20. století

Proti komunismu, nacismu a jakékoliv totalitě lze bojovat i jinak než mečem

(25. 2. 2024) V nacistickém kriminále jsem si uvědomil, že mezi Hitlerem a Stalinem je ještě třetí perspektiva, třetí možnost –…

25.2.1950 zemřel komunisty umučený kněz Josef Toufar

(24. 2. 2024) Žádný člověk není bezvýznamnou figurkou na šachovnici Boží.

Händel - výročí narození (* 23. února 1685)

(22. 2. 2024) Tělnatý, cholerický a věřiteli pronásledovaný skladatel přinesl přese všechno skvělé plody...

Stolec svatého Petra (22.2.)

Stolec svatého Petra (22.2.)
(21. 2. 2024) Svátek stolce svatého Petra připomíná primát apoštola Petra mezi ostatními apoštoly. Tuto službu ustanovil sám Ježíš a…


Konference Jak slyšet Boží hlas s Petem Greigem 
22. – 23. 3. 2024 v Praze.