Neslavme svátek Vánoc po světsku Nepředstihujme se v nestřídmosti, ale radujme se jinak. - archív citátů

papež František | Sekce: Kázání

Slavnosti a svátky s jednotným čtením
Zjevení Páně / Angelus - papež František (Klanění není ztráta času, ale dodává času smysl)

Dnes slavíme Zjevení Páně, tedy jeho zjevení všem národům, ztělesněným mudrci (srov. Mt 2,1-12). Jsou to moudří hledači, kteří se dali oslovit zjevením hvězdy, aby se poté vydali na cestu a dorazili do Betléma. Tam najdou Ježíše „s jeho matkou Marií“, pokloní se mu a obětují mu „zlato, kadidlo a myrhu“ (v. 11).

Mudrci, kteří rozpoznávají Boží přítomnost v prostém Dítěti, nikoli v knížeti či šlechtici, ale v dítěti chudých lidí, před ním padají na zem a klaní se mu. Hvězda je zavedla tam, před Dítě; a oni v jeho malých, nevinných očích zachycují světlo Stvořitele veškerenstva, jehož hledání zasvětili svůj život.

Je to pro ně rozhodující zkušenost a je důležitá i pro nás: v Dítěti Ježíši totiž vidíme Boha, který se stal člověkem. Pohleďme tedy na něj, žasněme nad jeho pokorou. Kontemplovat Ježíše, prodlévat před ním, klanět se mu v eucharistii není ztráta času, ale naplňuje to čas smyslem. Klanět se neznamená ztrácet čas, ale dodávat času smysl: to je důležité, opakuji: klanět se neznamená ztrácet čas, ale dodávat času smysl; znamená to opětovně nacházet směr života v prostotě ticha, které sytí srdce.

A také si najděme čas, abychom pohlédli na děti, jako se mudrci dívali na Ježíše: na ty nejmenší, kteří k nám také promlouvají o Ježíši, svou důvěrou, bezprostředností, úžasem, zdravou zvídavostí, schopností spontánně plakat a smát se, snít. Takovým se stal Bůh: Dítětem, důvěřivým, prostým, milujícím život (srov. Mdr 11,26). Pokud se postavíme před Dítě Ježíše ve společnosti dětí, naučíme se žasnout a budeme odcházet lepší a s větší prostotou, jako mudrci. A budeme schopni nového a tvůrčího pohledu na problémy světa.

Ptejme se tedy sami sebe: zastavili jsme se během těchto dnů, abychom se poklonili, vyhradili jsme Ježíšovi trochu prostoru v tichu, v modlitbě před jesličkami? Strávili jsme čas s dětmi, povídali si s nimi a hráli si? A konečně, jsme schopni vidět problémy světa očima dětí?

Kéž Maria, Matka Boží i naše, posílí naši lásku k Dítěti Ježíši a ke všem dětem, zvláště k těm, které jsou zkoušeny válkami a nespravedlností.

Se svolením převzato z webu České sekce Vatican News.
Redakčně upraveno.

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Sir 3,3-7.14-17a (řec. 2-6.12-14); Žalm Žl 128,1-2.3.4-5; Kol 3,12-21
Mt 2,13-15.19-23

Ježíš je součástí rodinného života se všemi zvyky, které rodiče zachovávají. Bůh si uprostřed těchto běžných událostí nachází místo, jak se dotknout srdce mladičkého Mesiáše, a současně znovu dává najevo rodičům, že Ježíš půjde specifickou životní cestou. Ježíš říká rodičům: „Nevěděli jste…?“ Je to logické, že bude v tom, co je Otcovo, a přeci nečekané. Maria i Josef nepochopili, učí se rozumět Božímu jednání. To vůbec nebrání tomu, aby pro nás byli příkladem.

Zdroj: Nedělní liturgie

Mláďátka betlémská (28.12.)

Mláďátka betlémská (28.12.)
(27. 12. 2025) Chlapci do dvou let věku, které nechal v Betlémě povraždit král Herodes, který se obával narozeného Ježíše... 

26.12. svátek sv. Štěpána - ´fanatika´

(26. 12. 2025) První křestanský mučedník, konvertita, jáhen, "fanatik"...

Vzpomínám na Vánoce doma

Vzpomínám na Vánoce doma
(25. 12. 2025) Vladimír Grégr (*1902 † 1943) architekt domů na Barrandově, autor designu vlaku Slovenská strela, skaut, křesťan…

Svátek svaté rodiny (neděle po Vánocích)

(25. 12. 2025) Maria, Josef, Ježíš: Svatá Rodina Nazaretská představuje sborovou odpověď na Otcovu vůli: tři komponenty této rodiny si…

Křesťanské vánoce jsou pro vládce nepohodlné

(22. 12. 2025) Vánoce jsou považovány za nebezpečné, protože připomínají, že lidská důstojnost pochází od Boha a nikoliv z rozhodnutí…

Komu letos někdo zemřel,

(20. 12. 2025) potřebuje o Vánocích zvláštní pochopení a (nejen pastorační) péči...

Přímluvy - 4. neděle adventní, cyklus A / 21. 12. 2025

(19. 12. 2025) Bůh naplnil v Kristu dávná proroctví a vede svět ke spáse. S důvěrou ho prosme: