Bůh nás dnes posílá pomáhat tam... kde právě teď jsme

20.11.2012, Joseph Langford

Bůh nás dnes posílá pomáhat tam... kde právě teď jsme
Foto: IMA

Vzdálená bída třetího světa...

Kalkatské extrémy hmotné nouze a vnitřní bolest, kterou působí v srdcích ubohých, byly pro západní posluchače většinou něčím cizím. Lidé potřebovali novou rovinu poznání, aby hrdinskou lásku Matky Terezy ve vzdálené Kalkatě dokázali převést do drobných, zdánlivě nehrdinských gest dobroty a soucitu ve svém vlastním životě a nejbližším okolí – vědět, že jejich úkolem je mírnit stejnou duchovní bídu, jakou viděli na promítacím plátně, ale tentokrát ve skryté podobě za udržovanými trávníky a pokojnými průčelími domů ve čtvrtí, kde sami bydleli.

Teprve když jsem svým posluchačům vysvětlil, jak je možné poselství Matky Terezy uplatnit v každodenním životě, začali chápat souvislosti mezi Kalkatou a vlastním prostředím, mezi hmotnou bídou třetího světa a vlastní duchovní bídou. Nakonec Bůh od nich i od nás žádal a žádá tutéž lásku, kterou žila Matka Tereza; jenom ji máme prožívat v jiném prostředí a uskutečňovat jiným způsobem.

Jak dávat "teď a tady"?

Matka své posluchače nikdy nežádala, aby přispěli na její dílo nějakou finanční částkou, ani to od nich neočekávala. Spíše je zvala, aby se přišli podívat na práci jejích sester a naučili se trávit čas s chudými a potřebnými, dávat jim své srdce, a nikoli jen své peněženky. Vyplnit šek je snadné a je to rychle za námi. Umožní nám to dělat „skutky milosrdenství“ a přitom držet na uzdě vnitřní puzení, které nás vybízí, abychom dali spíše více ze sebe a ze svého času než ze svého majetku. Právě před touto výzvou lidé stáli – zjistili, že je hnutí svědomí a srdce, které v nich Matka Tereza probudila, děsí a zároveň i fascinuje.

Matka Tereza poukazovala na to, že Bůh i náš bližní, bez ohledu na to, jak šlechetné máme úmysly, pokud jde o dávání peněz, potřebují něco více a něco lepšího. Bůh nám neposlal v naší bídě šek, ale svého Syna. Dal ze sebe, bez míry – jako může dávat každý z nás, kdekoli a kdykoli chceme.

Bůh nás dnes posílá tam, kde právě jsme

To my jsme povoláni pomáhat lidem kolem nás, nikoli Matka Tereza nebo její sestry ve vzdálených koutech třetího světa, které již vykonaly svůj díl, ba ještě více. My už jsme na tom správném místě, žijeme ve stejné ulici, ve stejné čtvrti, kde se bez povšimnutí skrývá tolik utrpení a nouze. Posílá nás Bůh, a pomazal nás a vybavil k tomu, abychom dávali těm, jež nám poslal do cesty.

K tomu, abychom mohli konat skutky lásky, nepotřebujeme žádné zvláštní schopnosti či zdroje. Musíme „jenom začít“,třebas aspoň něčím malým. Matka Tereza věděla, že i to nejmenší semínko lásky může přinést bohatou a trvalou sklizeň. Musíme mít jen odvahu vyhrnout si rukávy a pustit se do práce. Své posluchače vybízela, aby podnikli nějaké konkrétní kroky, třeba i maličké, sloužili lidem kolem sebe a přeměnili tak Boží lásku i svoji lásku v „živé činy“.

 

Se svolením zpracováno podle knihy: Joseph Langford, Skrytý oheň
(Setkání, které změnilo život Matky Terezy),
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.
Redakčně upraveno.

Autor: Joseph Langford   |   Tisk   |   Poslat článek známému
Témata: Poslání  |  Povolání  |  přítomnost, přítomný okamžik, nyní, tady a teď  |  Skutky, činy (skutek lásky; dobrý skutek, dobročinnost)  |  Služba  |  místo  |  bližní  |  Láska  |  Milosrdenství  |  Osobnosti, světci, svatí

[nahoru]

NAVRCHOLU.cz



Mapa webu  |  NETservis s.r.o. © 2016

© 2000 - 2016 Pastorace.cz