Bůh nás miluje takové, jací jsme (Lev XIV.) Ne však proto, abychom takovými zůstali!  - archív citátů

papež František | Sekce: Kázání

Období během roku (cyklus C)
3. neděle v mezidobí - C / Angelus - papež František (Jubileum příležitostí k obnově vztahu s Kristem)

Evangelista Lukáš nám tuto neděli představuje Ježíše v synagoze v Nazaretu, městě, kde vyrůstal. Ježíš čte úryvek z proroka Izaiáše, který ohlašuje evangelizační a osvobozující poslání Mesiáše, a pak do všeobecného ticha říká: „Dnes se naplnilo toto Písmo“ (srov. Lk 4,21).

Představte si překvapení a zmatení Ježíšových krajanů, kteří ho znali jako syna tesaře Josefa a nikdy by je nenapadlo, že by se mohl představit jako Mesiáš. Bylo to překvapení. A přece je tomu skutečně tak: Ježíš svou přítomností ohlašuje, že nastal „rok Hospodinovy milosti“ (v. 19). Je to radostná zvěst pro všechny a zvláštním způsobem pro chudé, pro vězně, pro slepé, pro utlačované, jak praví evangelium (srov. v. 18). 

Toho dne v Nazaretě postavil Ježíš své posluchače před volbu ohledně své identity a poslání. Nikdo v synagoze se nemohl ubránit otázce: je pouze synem tesaře, který si přisvojuje roli, jež mu nepřísluší, nebo je skutečně Mesiášem, poslaným zachránit lidi od hříchu?

Evangelista nám říká, že Nazaretští nedokázali v Ježíši rozpoznat Hospodinova pomazaného. Mysleli si, že ho znají příliš dobře, a to jim místo toho, aby usnadnilo otevření mysli a srdce, bránilo, jako závoj zakrývající světlo.

 Sestry a bratři, tato událost se při vší analogii děje i nám dnes. I my jsme vyzváni Ježíšovou přítomností a jeho slovy; i my jsme povoláni rozpoznat v něm Božího Syna, našeho Spasitele. Může se nám však stát, stejně jako se to stalo jeho krajanům, že si myslíme, že už ho známe, že už o něm všechno víme, že jsme s ním vyrůstali, ve škole, ve farnosti, v katechismu, v zemi s katolickou kulturou... A tak je pro nás osobou, která je blízko, nebo spíše „příliš“ blízko.

Zkusme se však zeptat sami sebe: cítíme jedinečnou autoritu, s níž Ježíš Nazaretský promlouvá? Uvědomujeme si, že je nositelem hlásání spásy, kterou nám nikdo jiný nemůže dát? A já, cítím se být potřebný této spásy? Cítím, že i já jsem nějakým způsobem chudý, uvězněný, slepý, utlačovaný? Pak, teprve pak pro mě bude „rok milosti“!

 Obraťme se s důvěrou k Marii, matce Boží a naší matce, aby nám pomáhala poznávat Ježíše.

Se svolením převzato z webu České sekce Vatican News.
Redakčně upraveno.

Čtení z dnešního dne: Čtvrtek 23. 4. 2026, čtvrtek Svátek sv. Vojtěcha, biskupa a mučedníka

Sk 13,46-49;

Komentář k Sk 13,46-49: Boží slovo se šíří vlastně i díky těm, kdo jej odmítají. Právě tak se dostalo skrze Vojtěcha k našim sousedům. Každý hlasatel může být povzbuzen, že jeho snaha není marná!

Zdroj: Nedělní liturgie

Žena, která neohnula hřbet: Růžena Vacková (* 23. dubna 1901) / audio k poslechu

(22. 4. 2026) Od nacistů trest smrti, od komunistů 22 let tvrdého žaláře.

Den Země - 22. dubna

Den Země - 22. dubna
(22. 4. 2026) 22. dubna si celosvětově připomínáme Den Země. Nejde o svátek, kdy bychom se měli stát nějakými pohanskými uctívači…

Svatý Vojtěch (23. duben)

(22. 4. 2026) Dvakrát z Čech odešel a dvakrát se vrátil. Svůj život završil mučednickou smrtí při hlásání evangelia pohanům v…

Den skautů - 24. duben

Den skautů - 24. duben
(21. 4. 2026) Na svátek sv. Jiří se připomíná Den skautů.

Týden modliteb za duchovní povolání

(19. 4. 2026) Týden modliteb za duchovní povolání každoročně vrcholí o 4. neděli velikonoční, která se nazývá nedělí Dobrého pastýře…

P. Emil Kapaun (* 20. 4. 1916)

P. Emil Kapaun (* 20. 4. 1916)
(19. 4. 2026) Emil Kapaun byl Americký katolický kněz s českými kořeny, který zahynul v zajateckém táboře v Severní Koreji v roce…

Přímluvy - 3. neděle velikonoční, cyklus A / 19. 4. 2026

(17. 4. 2026) Jestliže věříme v Boha, můžeme v něj zároveň i doufat.[1] Proto přednesme Bohu své modlitby: