Kdyby Bohu bylo naše utrpení lhostejné,  nevstoupil by do lidského života,  - archív citátů

papež František | Sekce: Kázání

Období během roku (cyklus C)
3. neděle v mezidobí - C / Angelus - papež František (Jubileum příležitostí k obnově vztahu s Kristem)

Evangelista Lukáš nám tuto neděli představuje Ježíše v synagoze v Nazaretu, městě, kde vyrůstal. Ježíš čte úryvek z proroka Izaiáše, který ohlašuje evangelizační a osvobozující poslání Mesiáše, a pak do všeobecného ticha říká: „Dnes se naplnilo toto Písmo“ (srov. Lk 4,21).

Představte si překvapení a zmatení Ježíšových krajanů, kteří ho znali jako syna tesaře Josefa a nikdy by je nenapadlo, že by se mohl představit jako Mesiáš. Bylo to překvapení. A přece je tomu skutečně tak: Ježíš svou přítomností ohlašuje, že nastal „rok Hospodinovy milosti“ (v. 19). Je to radostná zvěst pro všechny a zvláštním způsobem pro chudé, pro vězně, pro slepé, pro utlačované, jak praví evangelium (srov. v. 18). 

Toho dne v Nazaretě postavil Ježíš své posluchače před volbu ohledně své identity a poslání. Nikdo v synagoze se nemohl ubránit otázce: je pouze synem tesaře, který si přisvojuje roli, jež mu nepřísluší, nebo je skutečně Mesiášem, poslaným zachránit lidi od hříchu?

Evangelista nám říká, že Nazaretští nedokázali v Ježíši rozpoznat Hospodinova pomazaného. Mysleli si, že ho znají příliš dobře, a to jim místo toho, aby usnadnilo otevření mysli a srdce, bránilo, jako závoj zakrývající světlo.

 Sestry a bratři, tato událost se při vší analogii děje i nám dnes. I my jsme vyzváni Ježíšovou přítomností a jeho slovy; i my jsme povoláni rozpoznat v něm Božího Syna, našeho Spasitele. Může se nám však stát, stejně jako se to stalo jeho krajanům, že si myslíme, že už ho známe, že už o něm všechno víme, že jsme s ním vyrůstali, ve škole, ve farnosti, v katechismu, v zemi s katolickou kulturou... A tak je pro nás osobou, která je blízko, nebo spíše „příliš“ blízko.

Zkusme se však zeptat sami sebe: cítíme jedinečnou autoritu, s níž Ježíš Nazaretský promlouvá? Uvědomujeme si, že je nositelem hlásání spásy, kterou nám nikdo jiný nemůže dát? A já, cítím se být potřebný této spásy? Cítím, že i já jsem nějakým způsobem chudý, uvězněný, slepý, utlačovaný? Pak, teprve pak pro mě bude „rok milosti“!

 Obraťme se s důvěrou k Marii, matce Boží a naší matce, aby nám pomáhala poznávat Ježíše.

Se svolením převzato z webu České sekce Vatican News.
Redakčně upraveno.

Čtení z dnešního dne: Pondělí 26. 10. 2026, Pondělí 30. týdne v mezidobí

Ef 4,32-5,8;

Komentář k Ef 4,32 – 5,8: I v odpouštění a vydávání se druhým mám být jeho obrazem. Právě přirozený cit mi pomáhá, abych dokázal žít „jako děti světla“.

Zdroj: Nedělní liturgie

Boxer ve Vatikánu - skutečný příběh

Boxer ve Vatikánu - skutečný příběh
(24. 10. 2026) Monsignor O Flaherty (* 28. února 1898 +  30. října 1963), za války zachránil tisíce lidí. Příběh má všechny znaky…

Mosty víry | 16. 11. 2026 | Katedrála sv. Víta Praha

(24. 10. 2026) Spojme se společně v modlitbě chval v předvečer státního svátku  a prosme za naši krajinu a náš národ.

Nedělní přímluvy / 30. neděle v mezidobí, cyklus A / 25. 10. 2026

(23. 10. 2026) Ježíš shrnuje základní přikázání: „Miluj svého bližního jako sám sebe.“[1] S vědomím Boží lásky k nám…

Zpověď není zkouška. Nebojte se přijít.

(23. 10. 2026) (Z Otázek a odpovědí našich čtenářů)

Pastorační tip pro "dušičky": Zapal svíčku. Podklady na památku zemřelých pro pro věřící i nevěřící

Pastorační tip pro "dušičky": Zapal svíčku. Podklady na památku zemřelých pro pro věřící i nevěřící
(22. 10. 2026) Na začátku listopadu se hřbitovy rozzáří tisíci světel. Lidé přicházejí vzpomenout na své blízké, zapálit svíčku, na…

Neklidná doba si žádala nevšedního biskupa: sv. Antonín Maria Klaret - 24.10.

Neklidná doba si žádala nevšedního biskupa: sv. Antonín Maria Klaret - 24.10.
(22. 10. 2026) Antonín Maria Klaret se narodil roku 1807 do velmi neklidného Španělska. Za svou aktivitu musel do vyhnanství. Jako na…