Bohu se nejvíce podobáme, když prokazujeme dobro těm, kteří nám to nemohou oplatit... - archív citátů

papež František | Sekce: Kázání

Advent (cyklus A)
4. neděle adventní - A / Angelus - papež František (Žijme v otevřenosti k Božím překvapením)

Dnes, na čtvrtou a poslední neděli adventní, nám liturgie představuje postavu svatého Josefa (srov. Mt 1,18-24). Je to spravedlivý muž, který se chystá oženit. Můžeme si představit, o čem sní do budoucna: o krásné rodině s milující ženou a mnoha hodnými dětmi a o slušné práci: prosté a dobré sny, sny prostých a dobrých lidí. Náhle však tyto sny narazí na znepokojivé zjištění: Marie, jeho snoubenka, čeká dítě a to dítě není jeho! Co asi cítil Josef? Zděšení, bolest, zmatení, možná i podráždění a zklamání... svět se mu zhroutil! Co může dělat?

Zákon mu dává dvě možnosti. První z nich je udat Marii a přimět ji, aby zaplatila za předpokládanou nevěru. Druhá možnost je tajně zrušit jejich zasnoubení, aniž by Marii vystavil skandálu a těžkým následkům, ale vzít břemeno hanby na sebe. A Josef volí tuto druhou cestu, cestu milosrdenství. A hle, v době krize, právě když o tom všem přemýšlí a hodnotí, Bůh v jeho srdci zažehne nové světlo: ve snu mu oznámí, že Mariino mateřství nepochází ze zrady, ale je dílem Ducha svatého, a dítě, které se narodí, je Spasitel (srov. v. 20-21); Maria bude matkou Mesiáše a on bude jeho opatrovníkem. Po probuzení si Josef uvědomí, že se mu zcela nečekaným způsobem plní největší sen každého zbožného Izraelity - stát se otcem Mesiáše.

K tomu, aby tento sen uskutečnil, nebude stačit patřit k Davidovým potomkům a věrně dodržovat zákon, ale bude muset především důvěřovat Bohu, přijmout Marii a jejího syna úplně jinak, než očekával, než jak by to jinak udělal. Jinými slovy, Josef se bude muset vzdát svých uklidňujících jistot, dokonalých plánů, oprávněných očekávání a otevřít se budoucnosti, kterou je třeba objevit. A tváří v tvář Bohu, který mění plány a žádá o důvěru, Josef odpovídá ano. Josefova odvaha je hrdinská a realizuje se v tichosti: jeho odvaha spočívá v důvěře, důvěřuje, přijímá, je k dispozici, nežádá další záruky.

Bratři a sestry, co nám dnes Josef říká? I my máme své sny a možná o Vánocích o nich více přemýšlíme, mluvíme o nich. Možná litujeme některých zmařených snů a vidíme, že nejlepší očekávání jsou často konfrontována s nečekanými, znepokojivými situacemi. A když se to stane, Josef nám ukazuje cestu: nesmíme se poddat negativním pocitům, jako je hněv a uzavřenost, to je špatná cesta! Naopak, musíme přijímat překvapení, životní nástrahy, dokonce i krize, s upozorněním, že když se člověk ocitne v krizi, nesmí se rozhodovat ukvapeně podle instinktu, ale nechat se tříbit jako Josef, "zvážit všechno" (srov. v. 20) a vycházet ze základního kritéria: Božího milosrdenství. Když člověk prožívá krizi, aniž by se uzavřel do sebe, propadl hněvu a strachu, ale nechává otevřené dveře pro Boha, on pak může zasáhnout. Je odborníkem na proměnu krizí ve sny: ano, Bůh otevírá krize novým perspektivám, které jsme si předtím nedokázali představit, možná ne tak, jak jsme očekávali, ale tak, jak to umí on. A toto jsou, bratři a sestry, Boží obzory: překvapivé, ale nekonečně širší a krásnější než ty naše! Kéž nám Panna Maria pomáhá žít otevřeně vůči Božím překvapením.

Se svolením převzato z webu České sekce Vatican News.
Redakčně upraveno.

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Sof 2,3;3,12-13; Žalm Žl 146,6c-7.8-9a.9b-10; 1 Kor 1,26-31
Mt 5,1-12a

Spojit se s mocnými a významnými, a tak se stát také mocnějším a významnějším – to je prastaré pokušení. Ale je i jiné pokušení: pohrdnout všemi, kdo jsou mocnější, úspěšnější nebo důležitější než my anebo já sám, a tak si pozvednout sebevědomí. Ani jedno pro nás není. Protože křesťan může a má být tím, kdo se s důvěrou připojil k tomu, kdo je největší a nejmoudřejší, i když jím mnozí pohrdají, tedy k Bohu. A právě Bůh je tak veliký a mocný, že si může dovolit i blízké přátelství s pohrdanými a ve světě nic neznamenajícími lidmi. Čím větší je naše vědomí o velikosti a moci Boží a čím větší je naše důvěra v něho, tím jsme svobodnější vůči mocným, úspěšným, bohatým a významným lidem tohoto světa. A tím lépe můžeme milovat ty malé a bezvýznamné, ať už se k nim počítáme nebo ne.

Zdroj: Nedělní liturgie

Svatoblažejské požehnání (3.2.)

(1. 2. 2026) Na svátek sv. Blažeje (3. února) je možné udílet tzv. svatoblažejské požehnání...

Přímluvy 4. neděle v mezidobí, cyklus A / 1. 2. 2026

(30. 1. 2026) Povzbuzeni důvěrou, že Bůh zjednává právo utlačeným a dává chléb hladovým,[1] předložme mu naše modlitby:

Hromnice, Svátek Uvedení Páně do chrámu a Světový den zasvěcených osob (2.2.)

Hromnice, Svátek Uvedení Páně do chrámu a Světový den zasvěcených osob (2.2.)
(30. 1. 2026) Svátek Uvedení Páně do chrámu (2.2.) se lidově nazývá Hromnice. Tento den se slaví i Světový den zasvěcených osob.

Byl odsouzen k smrti zastřelením, byl deportován na Sibiř: Fjodor Michajlovič Dostojevskij (+ 28.1. 1881)

(27. 1. 2026) Říká-li se, že člověk v životě neumírá jen jednou, pak to obzvlášť platí pro život ruského spisovatele Dostojevského,…

Den památky obětí holocaustu 27.1.

(26. 1. 2026) Holokaust - holocaust - šoa - genocida - znamená systematické pronásledování vyvražďování Židů za Druhé světové války.…

Neděle Božího slova - vždy 3. neděle liturgického mezidobí

Neděle Božího slova - vždy 3. neděle liturgického mezidobí
(24. 1. 2026) Vždy 3. neděle liturgického mezidobí je v církvi věnována „slavení a šíření Božího slova a úvaze nad ním“.

Obrácení svatého Pavla (svátek 25.1.)

(24. 1. 2026) Pavlovo setkání s Kristem na cestě do Damašku způsobilo v jeho životě doslova revoluční obrat. Kristus se stal smyslem…