Grün Anselm | Sekce: Kázání

Velikonoční doba (cyklus A)
6. neděle velikonoční /Anselm Grün/ Rozloučení a útěcha - nanebevstoupení (Jan 14,18-20)

Ježíšovo rozloučení s učedníky by Ti chtělo připomenout mnohá loučení v Tvém životě. Každé rozloučení zároveň bolí, ale je i šancí na něco nového. Přemýšlej, s čím by ses dnes měl rozloučit. Co bys chtěl nechat za sebou, aby v Tobě rozkvetl nový život?

Vzkříšení a nanebevstoupení


V šestém velikonočním týdnu se slaví svátek Kristova nanebevstoupení. Každý den se čte evangelium z Ježíšova loučení. Pán utěšuje své učedníky, že je nenechá osamocené, ani když půjde na smrt nebo, jak to chápe liturgie, až vstoupí na nebesa: "Nezanechám vás osiřelé, přijdu k vám" (Jan 14,18). I když jde nyní k Otci, nezanechá nás jako sirotky. Není už sice s námi, jako byl s učedníky, hmatatelný, slyšitelný, viditelný, ale je s námi jiným způsobem. Potřebujeme však oči víry, abychom rozeznali jeho přítomnost v nás a u nás: "Ještě malou chvíli a svět mě už neuzří, vy však mě uzříte, poněvadž já jsem živ a také vy budete živi. V onen den poznáte, že já jsem ve svém Otci, vy ve mně a já ve vás" (Jan 14,19n). Svět je slepý a Vzkříšeného nevidí, věřící však ano. Pozná jej podle toho, že žije - a to je pro mne důležitým kriteriem pro zkušenost Boha. Tam, kde žiji a kde ve mně rozkvétá život, tam vidím Vzkříšeného, a tak zakouším Boha. Vzkříšeného poznáváme v pohybu svého života, který povstává ze strnulosti, který rozkvétá z prázdnoty.

V životě, který i v nás zvítězil nad smrtí, poznáme, že Kristus je v Otci, my že jsme v Kristu a Kristus v nás. To je poselství útěchy, které nám zanechal Pán Ježíš při svém rozloučení. Nyní už nepůjde vedle nás, nýbrž bude v nás a my budeme v něm. Nanebevstoupení vytváří novou blízkost Krista k nám. Nemůžeme sice Krista navenek vidět a slyšet, ale je v nás samých, stal se naším nejniternějším základem. Tam ho můžeme plně slyšet v tichých impulsech našeho srdce. Uvidíme ho, když nahlédneme do svého nitra a v jádru své duše budeme vnímat hluboký vnitřní mír. Evagrius Ponticus, nejvýznamnější řeholní spisovatel 4. století, nazývá tento vnitřní prostor v nás, ve kterém v nás bydlí sám Kristus: "expozice míru". Nevidíme Krista v jeho vnější podobě, ale vidíme ho očima víry jako pokoj, jako souzvuk s námi samými, jako jednotné bytí. Tento pokoj je viditelný. Poznáme ho podle vyzařování z nějakého člověka, podle harmonie jeho pohybů, podle záře jeho obličeje, podle souladu jeho slov s jeho bytostí.

Ježíš chápe, proč jsou učedníci plni smutku, ale zaslíbil nám, že se náš zármutek promění v radost. Srovnává nás se ženou, která se obává porodu. "Ale když porodí dítě, nevzpomíná už na soužení pro radost, že na svět přišel člověk. I vy máte nyní zármutek. Uvidím vás však opět a vaše srdce se zaraduje a vaši radost vám nikdo nevezme" (Jan 16,21n). Když jde Ježíš ve své smrti a ve svém nanebevstoupení k Otci, nastává i u nás a s námi zrození. Jsme rovněž zrozeni jako noví lidé. Jak tomu máme rozumět? Odkládáme svou starou identitu, v níž jsme se definovali podle světa, podle úspěchu a neúspěchu, podle uznání a přízně. Nyní je naše existence určena Kristovou přítomností v nás. V Kristu je v nás pravá radost, radost, kterou nám již nikdo nemůže vzít. Kristus se ztotožňoval nejen s láskou, ale i s radostí (srov. Jan 15,10n). V něm se setkáváme s pravou láskou a s pravou radostí, které jsou připraveny v jádru naší duše, ale dost často bez kontaktu s naším vědomím.

Ježíšovo rozloučení s učedníky by Ti chtělo připomenout mnohá loučení v Tvém životě. Musel ses rozloučit se svým dětstvím, mládím, s obdobím úspěchu, kdy jsi byl ve středu pozornosti, kdy jsi byl plný síly. Musel ses rozloučit s milými lidmi, s místy, kde jsi rád žil. Každé rozloučení zároveň bolí, ale je i šancí na něco nového. Přemýšlej, s čím by ses dnes měl rozloučit. Co bys chtěl nechat za sebou, aby v Tobě rozkvetl nový život? Když jdeš na procházku, představ si, jak s každým krokem za sebou zanecháváš lidi, místa, zvyky, zranění, zklamání, abys vědomě vstoupil do nové oblasti. Můžeš se rozloučit, protože víš o útěše, že nejdeš sám, nýbrž že Vzkříšený jde s Tebou a že je v Tobě.

Kapitola z knihy Anselm Grüna Tajemství velikonoční radosti
Vydalo Karmelitánské nakladatelství

Čtení z dnešního dne: Čtvrtek 23.9. / Památka sv. Pia z Pietrelciny

Ag 1,1-8; Žl 149; Lk 9,7-9

Komentář k Ag 1,1-8 : Nevede luxus a nadměrná péče o vlastní dům k zapomenutí na Hospodina? Zanedbání věci Boží je nám povědomé…

Zdroj: Nedělní liturgie

Sv. Padre Pio (23.9.)

Sv. Padre Pio (23.9.)
(22. 9. 2021) Otec Pio z Pietrelciny (1887 - 1968) je jednou z nejvýraznějších světeckých postav 20. století. Po celých padesát let…

Sobota pro ženy 16.10.2021 v Praze Dejvicích

(21. 9. 2021) Jedná se o program s dlouholetou tradicí. Původně to byla duchovně-vzdělávací setkání pro manželky, v současnosti jsou…

21.9. sv. Matouš

(20. 9. 2021) Dynamika Božího povolání a lidské odpovědi

20. září - památka korejských mučedníků

(19. 9. 2021) "... Už máme velmi blízko k rozhodujícímu zápasu, snažně vás prosím, žijte věrně z víry, abyste jednou vešli tam,…

Jak se stavět k odpadlíkům od církve? (Svatí Kornélius a Cyprián, svátek 17.9.)

(16. 9. 2021) Když v roce 251 pominulo pronásledování křesťanů, mnozí z těch, kteří předtím ze strachu od víry odpadli, se chtěli do…

Teolog, který nebyl odtažený od každodenních a aktuálních problémů

Teolog, který nebyl odtažený od každodenních a aktuálních problémů
(16. 9. 2021) Adolf Kajpr (5. 7. 1902, Hředle na Kladensku – 17. 9. 1959, komunistická věznice Leopoldov)

Kněz, kterého zastřelila sicilská mafie

(14. 9. 2021) 15. září 1993 byl sicilskou mafií zavražděn kněz Giuseppe Puglisi. Padre Giuseppe Puglisi se pokusil se o nemožné…

Papež František na Slovensku 12.-15.9.2021

Papež František na Slovensku 12.-15.9.2021
(13. 9. 2021) Odkazy na zdroje informací o cestě papeža Františka na Slovensko.

Svátek povýšení svatého kříže - 14. září

(13. 9. 2021) Kříž symbolizuje lásku Boha k člověku