Bůh je sám v sobě dialogem, sám v sobě společenstvím. - archív citátů

Scarano Angelo | Sekce: Kázání

Advent (cyklus B)
1. neděle adventní B / Kdy přijdeš?

. První křesťané uchovávali živou touhu po Kristově příchodu, proto volali "Maranatha", "Přijď, Pane Ježíši". Tato myšlenka na vytoužený Kristův příchod se časem stala spíš "strašákem" - Kristus přijde, bude soudit, potrestá.

1. čtení Iz 63,16b-17.19; 64,1.3b-7

16Ty, Hospodine, jsi náš otec, "náš Vykupitel" je tvoje dávné jméno. 17Proč jsi nám dal, Hospodine, zbloudit z tvých cest, srdci dal ztvrdnout, abychom před tebou neměli bázeň? Usmiř se kvůli svým služebníkům, pro kmeny, které jsou ti vlastní! 19Kéž bys protrhl nebe a sestoupil, aby se hory před tebou rozplynuly! 1Sestoupil jsi, hory se před tebou rozplynuly. 3Ucho neslyšelo, oko nevidělo, že by nějaký bůh, krom tebe, tak jednal s těmi, kdo doufají v něho. 4Zastáváš se těch, kdo jednají spravedlivě, kdo pamatují na tvé cesty. Hle, ty ses rozhněval, protože jsme hřešili, odedávna jsme žili nevěrně. 5Byli jsme všichni jak poskvrnění, jak špinavý šat byl každý náš dobrý skutek. Zvadli jsme všichni jak listí, nepravost nás unášela jak vítr. 6Nikdo nevzýval tvé jméno, nikdo se nevzchopil, aby se k tobě přivinul, neboť jsi před námi skryl svoji tvář, nepravosti jsi nás vydal napospas. 7A přece, Hospodine, ty jsi náš otec! My hlína jsme - ty jsi nás hnětl, dílo tvé ruky jsme všichni!


Tato kající modlitba pochází z doby po návratu z exilu (po r. 538 př. Kr.). Izraelité se museli potýkat s chudobou i těžkostmi při obnově chrámu a města. Lid za tím vším viděl důsledky své dřívější viny, která byla také příčinou babylónského vyhnanství (v. 17 - výraz "Bůh zatvrdil srdce" je třeba chápat jako vyznání Boží svrchovanosti, jehož moci se nic nevymyká - On "dopustil" zatvrzení srdce). Izrael se otočil k Bohu zády, ukryl před ním svou tvář, a tak se Bůh jakoby skryl před svým lidem. V této situaci Božího "mlčení" lid vyznává svůj hřích a uznává, že jen Bůh je pravý otec a zachránce, protože právě On je mocnými činy zachraňoval (v. 1.3). A tak jako v minulosti, i teď Izrael potřebuje tuto mocnou Boží přítomnost. Zvolání "ty jsi náš otec, náš vykupitel" je zároveň vyznáním Božího milosrdenství - na mysl nám tane podobný Ž 103,13: "Jako se nad syny slitovává otec, slitovává se Hospodin nad těmi, kdo se ho bojí."

Bůh je onen hrnčíř, který dokáže vytvořit z Izraele nový lid (v. 7), jenž kráčí po jeho cestách.





Mezizpěv Žl 79

Bože, obnov nás, rozjasni svou tvář, a budeme spaseni.

Slyš, Izraelův pastýři, - skvěj se září, který trůníš nad cheruby, - probuď svou sílu - a přijď nás zachránit! *

Bože zástupů, vrať se, - shlédni z nebe a podívej se, pečuj o tuto révu! - Ochraňuj, co tvá pravice zasadila, - výhonek, který sis vypěstoval! *

Ať je tvá ruka nad mužem po tvé pravici, - nad člověkem, kterého sis vychoval. - Už od tebe neustoupíme, - zachovej nás naživu, a budeme velebit tvé jméno. *





2. čtení 1 Kor 1,3-9

Bratři! 3Milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce, a od Pána Ježíše Krista. 4Neustále za vás děkuji svému Bohu pro Boží milost, která vám byla dána v Kristu Ježíši. 5Neboť v něm jste v každém ohledu získali bohatství všeho druhu, jak v nauce, tak v poznání. 6Vždyť přece svědectví o Kristu bylo u vás jako pravé dokázáno, 7takže nejste pozadu v žádném Božím daru; jen ještě musíte vytrvale čekat, až přijde náš Pán Ježíš Kristus. 8On vám také dá, že vytrváte až do konce, takže budete bez úhony v onen den našeho Pána Ježíše Krista. 9Věrný je Bůh, a on vás povolal k tomu, abyste měli společenství s jeho Synem Ježíšem Kristem, naším Pánem!


Korintská církevní obec zakusila hojné Boží obdarování (dary slova, poznání a jiné projevy Ducha - v. 5. 7; 2 Kor 2,5). Po těchto projevech bude jednou následovat plné a konečné zjevení v "den našeho Pána Ježíše Krista" (v. 8). Odpovědí křesťana na Boží dary je naděje a důvěryplné čekání (v. 7).Tato odpověď stojí především na Boží věrnosti, která dá sílu k vytrvalosti až do konce (v. 8.9). "V onen den" se uskuteční největší dar, plné společenství s Kristem (v. 9).





Zpěv před evangeliem

Aleluja. Pane, ukaž nám své milosrdenství a dej nám svou spásu! Aleluja.



Evangelium Mk 13,33-37

Ježíš řekl svým učedníkům: 33"Dejte si pozor, bděte, protože nevíte, kdy přijde poslední den. 34Je to podobně jako s člověkem, který se vydal na cesty. Odešel z domu, dal svým služebníkům plnou moc, každému jeho práci, a vrátnému nařídil, aby bděl. 35Bděte tedy, protože nevíte, kdy přijde pán domu, zdali navečer, nebo o půlnoci, nebo za kuropění, nebo ráno, 36aby vás, až znenadání přijde, nezastihl, jak spíte. 37Co říkám vám, říkám všem: Bděte!"


Náš text je posledním úryvkem eschatologické řeči (Mk 13). Nosným tématem je vnitřní bdělost a čekání na Pána (srov. "spím, ale mé srdce bdí" - Pís 5,2). Opakem takové bdělosti je spánek jakožto postoj ne-očekávání, postoj srdce zatíženého nestřídmostí (Lk 21,34). O hodině a dni druhého Ježíšova příchodu neví nikdo (v. 35), proto je třeba vytrvale bdít v očekávání: Pán může přijít kdykoliv! Na jiných místech Písma se používá také přirovnání, že Pán přijde náhle jako zloděj (Lk 21,34). Evangelia soustřeďují pozornost na samotný fakt Kristova příchodu, ne na přesný čas, kdy to nastane.

Vyžadované bdění je "aktivní", protože znamená věrné plnění svěřených úkolů (v. 34-36; Mt 24,46n.; 25,14-46). K tomuto významu "bdění" viz 1 Sol 5,4-8 ("Vy však, bratří, nejste ve tmě, aby vás ten den mohl překvapit jako zloděj. Vy všichni jste synové světla a synové dne. Nepatříme noci ani temnotě. Nespěme tedy jako ostatní, nýbrž bděme a buďme střízliví. Ti, kdo spí, spí v noci, a kdo se opíjejí, opíjejí se v noci. My však, kteří patříme dni, buďme střízliví, oblecme si víru a lásku jako pancíř a naději na spásu jako přílbu."). "Bdění je postoj zodpovědného čekání na přicházejícího Pána" (Schweizer). Eschatologie (Kristův příchod) je tak motivací jednání (etiky).

V evangeliu je eschatologie spjata s etikou. Ani pozdější novozákonní pisatelé etiku od eschatologie sebe neoddělí: eschatologie není nikde předložena pro ukojení zvědavosti, ale jako podnět pro křesťanský život "tady a teď".


Společné rysy lit. čtení

Tato neděle nás vybízí, abychom vzali vážně druhý Kristův příchod: on skutečně přijde (2. čtení), přijde znenadání, a proto je třeba bdít (evangelium). Bdění (vyhlížení, očekávání) se dá také chápat jako touha, volání po zachraňující Boží přítomnosti (1. čtení).





K úvaze

"Kdy přijdeš?" Tato otázka není převzata ze spisu nějakého mystika, ale z našich běžných hovorů. "Kdy se ukážeš? Kdy se uvidíme?" Jsou to otázky, které prozrazují touhu, očekávání. Někdy je to touha "zištná" (očekáváme od druhého nějakou službu), jindy je však zcela "nezištná": určitého člověka chceme vidět, protože ho máme rádi. A pokud je to člověk vzácný, nám velmi blízký, pak se tato touha může proměnit v nedočkavost.

"Kdy přijdeš?" Otázka tak běžná v našich každodenních rozhovorech, možná méně běžná v našich rozhovorech s Kristem. Bývalo však tomu jinak. První křesťané uchovávali živou touhu po Kristově příchodu, proto volali "Maranatha", "Přijď, Pane Ježíši". Tato myšlenka na vytoužený Kristův příchod se časem stala spíš "strašákem" - Kristus přijde, bude soudit, potrestá. A samozřejmě se vytratila touha po takovém Kristu. Kdo by toužil po blízkosti tak "chladného" soudce? Tak touha po Kristu byla vytlačena strachem z Krista. A přece … tím se ochuzujeme o tu radost, že se můžeme těšit na to nejvzácnější setkání. Zvolání "kdy přijdeš?", "Maranatha" se tak stalo "prosím, nepřicházej".

"Nepřicházej, Pane, bojím se tě". Pán by na to odpověděl: "Nemusíš se bát mě, boj se spíš sama sebe. V tobě je temnota, ve mně světlo. V tobě je nejistota a tápání, ve mně je cesta. V tobě je selhání a pád, ve mně je vzkříšení. V tobě je prázdnota, ve mně je tryskající pramen živé vody." Kristus je pro tebe všechno to, co hledáš! A pokud se ho přece jen stále bojíš, pak si vzpomeň: On tě miluje víc než ty sebe sama. A touží po tobě víc než ty po něm.

"Kdy přijdeš?" Takovou otázkou prostoupenou hlubokou touhou (a ne strachem či lhostejností) dokážu vyslovit jen v rozhovoru s přítelem. A pokud v těchto dnech objevím přátelskou tvář Krista, tak stejná otázka se vynoří i v mém nitru. A nejen otázka, ale i touha. A nejen touha, ale i radostné těšení se na setkání s Ním. Radostné těšení sobotního večera, večera před nedělí vzkříšení, večera před nedělí Setkání.





K reflexi

1. Tento úryvek je modlitbou …. a proto snad není lepší "rada", než si vzít tento text k osobní modlitbě - a třeba si jej několikrát přečíst celý (v duchu, či polohlasitě), nebo se zastavit jen u některého verše.

2. Dary přijaté od Boha jsou pro mě ukazatelem a předchutí Boží dobroty, která se "plně" rozleje v den Setkání. Které dary bych dokázal vyjmenovat? Umět vidět "konkrétní" dary mi umožňuje, abych měl živou (a ne "vágní a prázdnou") touhu po Dárci.

3. Otázku, zda "očekávám Kristův příchod", bychom měli předeslat jinou, podstatnější: Kdo je pro mě Kristus? Odpověď na tuto otázku je zároveň odpovědí, zda (a jak) očekávám Krista.

Mediálně spolupracujeme.

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Př 8,22-31; Žalm 8; Řím 5,1-5
Jan 16,12-15

Často se opakuje, že člověk nedokáže proniknout tajemství Boha. Není však třeba chtít všemu rozumět, jako by Bůh byl nějaký stroj. Bůh je především živý, a tak lze nahlédnout jeho život tak, jak vypráví evangelia. Bůh se dává. Nejen člověku, ale především jednotlivé osoby uvnitř Boha se vzájemně činí šťastnými – darují se jedna druhé. Bůh Otec není tatínkem Ježíšovi v lidském pojetí, ale je tím, kdo miluje první. Kristus není Syn ve smyslu potomka, ale je tím, kdo odpovídá na Otcovu lásku. Duch svatý není nějaký jiný potomek Boha Otce, ale je samotnou láskou Otce a Syna. Do tohoto společenství nás Bůh pozval.
Další text k zamyšlení na toto téma:
„Přede mnou můžeš být takový, jaký jsi. Respektuji tvou výjimečnost.“ Nebo lépe: „Můžeš se stát ještě více sám sebou.“
Skutečné společenství podle vzoru Trojice není splynutí ani sloučení. Skutečná láska respektuje odlišnost druhého. Je to, jako by Otec říkal: „Staň se ještě více Synem“, a naopak. Stejně to platí i pro Ducha. Láska nevylučuje odlišnost, naopak: respektuje jedinečnost druhého.
https://www.pastorace.cz/clanky/model-idealniho-souziti-lze-najit-v-bohu?=fm

Zdroj: Nedělní liturgie

Slavnost Těla a krve Páně (´Božího těla´)

(16. 6. 2019) Svátek, který katolická církev slaví ve čtvrtek po svátku Nejsvětější Trojice, aby zvlášť oslavila - eucharistii.

Slavnost Nejsvětější Trojice

(14. 6. 2019) Svátek připomíná ústřední křesťanskou nauku o Bohu, který je Láska, a který existuje ve společenství tří osob: Bůh -...

Výběr z letáčků Brněnské tiskové misie k využití např. v kostelích

Výběr z letáčků Brněnské tiskové misie k využití např. v kostelích
(13. 6. 2019) Brzy budou prázdniny a kostely budou otevřeny i pro náhodné kolemjdoucí, trávící v našem okolí třeba dovolenou....

Jaroslav Škarvada - oblíbený a optimistický člověk - pomocný pražský biskup († 14.6.2010)

Jaroslav Škarvada - oblíbený a optimistický člověk - pomocný pražský biskup († 14.6.2010)
(13. 6. 2019) "Na konci života nevidím nějakou tmu hrobu, anebo pec krematoria. Na mě tam čeká otevřená náruč Boha. Není to hezký...

Duchovní odkaz Tomáše kardinála Špidlíka - 21. října 2019

Duchovní odkaz Tomáše kardinála Špidlíka - 21. října 2019
(12. 6. 2019) Pozvání na mezinárodní konferenci ke 100. výročí narození kardinála Tomáše Špidlíka, kterou bude pořádat Výbor pro...

Svátek Ježíše Krista, nejvyššího a věčného kněze

(11. 6. 2019) Ve čtvrtek po slavnosti Seslání Ducha svatého se slaví svátek Ježíše Krista, nejvyššího a věčného kněze (latinsky festum...

Letnice, Svatodušní svátky...

(9. 6. 2019) O Letnicích křesťané slaví slavnost seslání Ducha svatého - tedy skutečnost, že Bůh skrze Ducha svatého působí (dodnes)...

Aleš Opatrný oceněn Universitou Karlovou

Aleš Opatrný oceněn Universitou Karlovou
(7. 6. 2019) Dne 23. května předal prorektor prof. Jan Royt doc. Aleši Opatrnému během slavnostního zakončení akademického roku Te...

YOUCAT Vzpomínkové album: Moje první svaté přijímání

YOUCAT Vzpomínkové album: Moje první svaté přijímání
(7. 6. 2019) Seznamuje malé čtenáře a čtenářky s tím, kdo je Ježíš, co je na jeho příběhu nejdůležitější a jak z toho žije...